Dění kolem současné koronavirové pandemie rozvířilo po delší době opět debatu o takzvaném měnovém financování vládního dluhu, tedy situaci, kdy centrální banka svou měnovou politikou působí, ať přímo, či nepřímo, na vyšší poptávku po státních dluhopisech a pomáhá tak v konečném důsledku financovat schodky státního rozpočtu.

Nákupy na primárním trhu, kde by centrální banka poptávala dluhopisy přímo od státu, neumožňuje právní rámec fungování většiny vyspělých států, a to již po velmi dlouhou dobu. Důvod je zřejmý, nezodpovědné chování vlády financované prostřednictvím tištění peněz, jak historie již několikrát ukázala, vede k výrazné inflaci a k devalvaci úspor běžných střadatelů.

V moderních ekonomikách by pak mohlo způsobit i neopodstatněný, a tudíž nebezpečný nárůst cen aktiv, jako jsou například nemovitosti či akcie.

Dnes se měnové financování zmiňuje především v souvislosti s politikou kvantitativního uvolňování, kterou zavedly některé centrální banky v okamžiku, kdy již nebylo možné dále snižovat měnově politické úrokové sazby. Příkladem je Evropská centrální banka, která k nákupu širokého spektra finančních aktiv, to znamená nejen státních dluhopisů, přistoupila nedlouho po vypuknutí velké finanční krize a pokračuje v nich bez přestávky i nyní. Její nákupy již dosáhly takové výše, že významně ovlivňují fungování jednotlivých trhů.

Vůči tomu se v minulém týdnu vymezil i německý Ústavní soud.

Podstatou měnového financování je to, že centrální banka svými nákupy nebo jejich příslibem zvyšuje poptávku po státních dluhopisech a uměle tak zlepšuje bonitu státu na finančních trzích. To sice vede k nižším nákladům na financování dluhu, avšak také k riziku nadměrného zadlužování. Ve výsledku je pak jedno, zdali centrální banka provádí nákupy na primárním, či sekundárním trhu. Důležitá je především míra, s jakou se tak děje, jinými slovy − v jaké proporci je poptávka centrální banky k celkové tržní poptávce po státních dluhopisech.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru