Radní v Karlových Varech počítají, že letos kvůli dopadům pandemie koronaviru přijdou o příjmy okolo 200 milionů korun. Kvůli zavřeným hotelům budou v rozpočtu chybět třeba peníze vybrané na místních poplatcích za ubytování, výrazně méně dostane lázeňské město také od státu z daňových příjmů.

Radnice proto hodlá šetřit a některé chystané projekty zřejmě odloží. "Na rušení významných investic nebo provozních položek ale nemáme příliš prostoru, už letošní rozpočet se sestavoval takzvaně na krev, tedy obsahoval věci víceméně nezbytně nutné, bez nichž by bylo fungování města významně ohroženo nebo by tím bylo poznamenáno," říká mluvčí města Jan Kopál. Na výpadek příjmů se podle něj musí západočeské město připravit i v příštích letech.

Podobně jsou na tom také další krajská města. Zlín dočasně pozastavil výdaje za čtvrt miliardy korun. To je zhruba 30 procent celkové částky, kterou město plánovalo letos investovat. "Pozastavení se týká menších investic, které byly před soutěží. Naší snahou ale je, abychom žádné investice nezrušili," říká zlínský primátor Jiří Korec (ANO).

Přibližně 70 procent příjmů získávají obce z daní, zbytek z vlastního hospodaření či dotací od státu. Podle zákona o rozpočtovém určení daní mají nárok na téměř 24 procent částky, kterou stát vybere na DPH a na dani z příjmů fyzických a právnických osob. Částka se mezi jednotlivé obce rozdělí podle jejich rozlohy, počtu obyvatel nebo dětí, které v obci chodí do školy. Dalších přibližně devět procent z daňového výnosu dostanou kraje, zbytek zůstane ve státním rozpočtu.

Za celý loňský rok získaly obce z daňových příjmů celkem 245 miliard. Sdružení místních samospráv odhaduje, že letos tato částka kvůli propadu ekonomiky klesne asi o 50 miliard. Další peníze mohou radním chybět i kvůli tomu, že podnikatelům, jejichž byznys zasáhla pandemie koronaviru, odpustili nájemné.

Trend, kdy někteří starostové přehodnocují už naplánované investice, potvrzuje i místopředseda sdružení Jan Sedláček. "To bude mít bohužel obrovský negativní dopad na regionální ekonomiku a potažmo i na ekonomiku celostátní, na níž se investice samospráv vysokou měrou podílejí," míní Sedláček.

Obce přitom v posledních letech hospodařily s výraznými přebytky. Podle dat, jež včera zveřejnilo ministerstvo financí, měly obce na konci března na bankovních účtech více než 165 miliard korun. To je o 10,7 miliardy více než před rokem. Z údajů ministerstva vyplývá, že nákaza hospodaření obcí v letošním prvním čtvrtletí příliš neovlivnila. Celkem skončily v přebytku 12,6 miliardy korun, což je meziročně o 3,2 miliardy méně. Výrazný propad příjmů očekává ministerstvo financí až v číslech za duben.

Větší opatrnost starostů při zadávání veřejných zakázek ovlivňuje i stavební firmy. "V současné chvíli zaznamenáváme pokles nových výběrových řízení oproti stejnému období v předešlých letech," říká mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková. "Kvůli mimořádné situaci máme již konkrétní případy zrušení nebo posunu v čase u zakázek před podpisem smlouvy o dílo," dodává Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu.

Většina oslovených krajských měst ale ujišťuje, že velké investice rušit nehodlá. "Zdroje z veřejných rozpočtů by v maximální míře měly být využity k oživení ekonomiky," tvrdí náměstek českobudějovického primátora Petr Holický (ANO).