Farmaceutické koncerny, které si běžně tvrdě konkurují a bojují o obrovský a lukrativní globální trh s léčivy, se za mimořádné situace rozhodly úzce spolupracovat. Společným cílem je co nejdřív najít účinnou očkovací látku proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 a následně zahájit její výrobu. Spolupráce na vývojových projektech umožňuje rivalům sdílet vysoké náklady, neboť na vývoj a klinické zkoušky musí navázat výstavba rozsáhlých výrobních kapacit. Současně ve shodě upozorňují, že na financování nákladných projektů se musí podílet státy.

Pro koncerny, výzkumné ústavy a další instituce vyvíjející účinnou vakcínu je to velká výzva, neboť mají-li lidé na celém světě získat vůči viru imunitu, musí být během příštího roku k dispozici alespoň pět až šest miliard dávek, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Pro srovnání: v současné době vyrábějí farmaceutické koncerny po celém světě ročně asi půldruhé miliardy dávek očkovací látky proti chřipce. Kapacity na její výrobu se rozšiřovaly postupně po mnoho let. Celkové náklady na vývoj, testování, výrobu a distribuci nové vakcíny odhaduje WHO na 20−25 miliard dolarů.

Výrobci žádají po vládách miliardy

Farmaceutické koncerny tvrdí, že má-li se vývoj a výroba vakcíny urychlit, potřebují k tomu státní peníze. "Vlády by měly vyčlenit několik miliard dolarů k tomu, aby mohly od výrobců nakupovat nadějné vakcíny už v experimentálním stadiu, dokonce ještě před jejich konečným schválením k použití," míní v britském listu Financial Times David Loew, výkonný viceprezident francouzského výrobce vakcín Sanofi Pasteur − dceřiné firmy, jež patří do skupiny Sanofi Aventis.

115 projektů

existovalo na začátku května s cílem vyvinout a vyrobit účinné očkovací látky proti koronaviru SARS-CoV-2.

25 miliard

dolarů je souhrnná cena imunizace lidí po celém světě. Jde o odhad Světové zdravotnické organizace (WHO), zahrnuje nejenom výzkum a náklady na výstavbu výrobních kapacit, ale také na distribuci vakcíny.

Výrobci si podle něho nejsou jisti, zda jim léčba nového virového onemocnění covid-19 skutečně do půldruhého roku přinese nový byznys. To je hlavní důvod, proč argumentují, že si nemohou dovolit financovat veškeré náklady na vývoj, nákup surovin, zařízení a výstavbu nových kapacit. Nemohou zanedbat investice do výroby a distribuce stávajících preparátů, na nichž dobře vydělávají.

"Objem nutných investic je pro každou jednotlivou farmaceutickou společnost finančně neúnosný, a proto je účast států naprosto nezbytná," je přesvědčen i Christophe Weber, šéf japonského koncernu Takeda. Jde o prvního asijského výrobce léčiv, jenž se po převzetí společnosti Shire dostal do první desítky největších farmaceutických koncernů světa.

Je nutné také rozhodnout, které země a regiony dostanou při prvních dodávkách nové vakcíny přednost. To by měla podle WHO farmaceutickým koncernům a vládám doporučovat mezinárodní skupina složená z odborníků a znalců místní situace. "Potřebujeme celosvětovou solidaritu, jinak budou některé oblasti zasaženy nákazou tvrději než ostatní, což může vést k rozsáhlé migraci z rozvojových zemí," varuje Loew.

Jeho postoj odráží obavy farmaceutických koncernů, že se i v případě nového koronaviru bude opakovat situace z minulosti, kdy se vlády finančně podílely na boji s ebolou v Africe i na zvládnutí chřipkové pandemie v roce 2009, ale jakmile to nejhorší pominulo, podporu omezily. Výrobci vakcín si následně stěžovali, že nemají dostatek peněz na vývoj nových léčiv.

Za to, aby státy nyní výrazně podpořily vývoj a výrobu nové vakcíny, se přimlouvá také David Ricks, šéf americké společnosti Eli Lilly a prezident Mezinárodní federace farmaceutických výrobců a asociací. Odmítá obavy, že by se výrobci léčiv chtěli na státní pomoci nějak přiživovat. "Peníze z veřejných zdrojů se nesmí zneužívat. V době, kdy svět pociťuje tak naléhavou potřebu, by to bylo velice neetické," poznamenává Ricks. Ale ani on zároveň nepopírá, že investoři, kteří vložili do farmaceutického průmyslu kapitál, vždy budou chtít, aby jim tyto peníze vynášely.

Světová zdravotnická organizace (WHO)

◼ Byla založena v roce 1948 jako agentura Organizace spojených národů a je odpovědná za globální veřejné zdraví. Jejími členy je 194 zemí, z jejichž finančních příspěvků a darů se hradí například rozsáhlé očkovací akce v rozvojových zemích a opatření ke zlepšení tamní zdravotní péče. Organizuje také boj proti nebezpečným chorobám. Největším přispěvatelem dosud byly USA, podílející se na rozpočtu WHO asi 15 procenty.

Rivalita musí stranou

Snaha zachovat, či ještě lépe zvýšit dosavadní zisky je hlavním důvodem, proč významní finanční hráči, kteří na kapitálových trzích točí stovky miliard v dolarech či jiných měnách, požadavky koncernů na státní pomoc podporují. Současně vyzývají výrobce léčiv, aby zavrhli zakořeněný předsudek, že s rivaly nelze spolupracovat. Prohlášení vyzývající ke kooperaci podepsaly například americký fond BlackRock, největší správce aktiv na světě (v portfoliu má kolem 6,8 bilionu dolarů), Fidelity Investments (rovněž z USA), britská Aviva Investors a francouzská Amundi, největší správce aktiv v Evropě. "Bezprecedentní globální krize vyžaduje bezpříkladnou spolupráci i s konkurenty," uvádí v britském listu Financial Times Mirza Baig ze společnosti Aviva Investors.

Nizozemský fond Achmea inicioval dopis, v němž dalších asi 50 menších investorů naléhá na farmaceutické koncerny, aby se vzájemně informovaly, jak jejich vývoj pokračuje, a aby si předávaly jeho výsledky. Jinak řečeno, aby netrvaly na patentové ochraně nového produktu, který lidstvo naléhavě potřebuje.

Probíhají první klinické zkoušky

Výzkumné ústavy a konglomeráty farmacie z celého světa začátkem května hlásily více než stovku projektů, jejichž cílem je vyvinout a zavést do výroby účinnou očkovací látku na covid-19. O jejich konečném úspěchu se však nerozhodne ve vývojových laboratořích. Klíčové bude, zda se podaří rychle zavést výrobu, poznamenává server Fiercepharma.com.

S praktickým použitím nového preparátu se nejdál dostala americká firma Gilead Sciences, jíž americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv koncem dubna povolil experimentální nasazení léku Remdesivir "v nouzovém režimu". Zájem o něj je obrovský, neboť zatím žádný jiný lék ve světě úředně schválen nebyl (možná vyjma Číny, odkud patrně nejsou dostupné všechny informace).

Společnost Gilead Sciences v minulém týdnu oznámila, že jedná s několika farmaceutickými koncerny o výrobě Remdesiviru v Evropě a Asii, a to nejméně do roku 2022. S kým konkrétně, to neprozradila. Výrobci uvedeného léku by měli spolupracovat jako partneři v mezinárodním konsorciu, což by jim mělo pomoci i v zásobování potřebnými surovinami.

Další americký koncern Johnson & Johnson vyčlenil na vývoj nové vakcíny půl miliardy dolarů a další půl miliardy mu poskytla federální vláda. "Snažíme se co nejrychleji zvýšit kapacitu, abychom letos mohli vyrobit až jednu miliardu očkovacích dávek," uvádí Paul Stoffels, který ve společnosti odpovídá za výzkum a vývoj.

Biotechnologická firma Moderna z Bostonu navázala spolupráci se švýcarskou společností Lonza, dodávající výrobcům léčiv různé suroviny a přípravky. Vakcínu, kterou Moderna na objednávku federální vlády USA vyvinula, od března experti zkoušejí na prvních pacientech, kteří k tomu dali svolení. Jde o jeden z produktů vyvinutých na bázi RNA (ribonukleové kyseliny). Vakcína označovaná jako mRNA-1273 se má začít vyrábět v červenci v jedné z továren Lonzy v USA. Cílová kapacita je zhruba miliarda očkovacích dávek ročně.

Síly ve vývoji spojily také Univerzita v Oxfordu a britsko-švédský farmaceutický koncern AstraZeneca. Ten přitom hodlá využít svých zkušeností s biotechnologiemi a zahájit vlastní výrobu vakcíny.

Ambiciózní cíle si kladou mnozí evropští výrobci léčiv. Například německá BioNTech v Mohuči zahájila spolupráci s americkým Pfizerem, jenž do projektu hodlá vložit až 748 milionů dolarů. Koronavirová krize zmobilizovala všechny biotechnologické firmy v Německu, konstatuje tamní oborový svaz BIO Deutschland. "Tato krize všechny lidi přesvědčila, že bez biotechnologií se při hledání a vývoji nových léků prostě neobejdeme," říká v listu Handelsblatt Oliver Schacht, šéf zmíněného svazu. Podle jeho údajů je nyní ve Spolkové republice registrováno 668 biotechnologických firem, z toho se více než 50 zapojilo do potlačování pandemie.

Za hlavní problém financování projektů považuje svaz BIO Deutschland fakt, že peníze od soukromých investorů a sponzorů končí u několika málo firem považovaných v německém farmaceutickém průmyslu za jakési majáky. Společnost BioNTech v loňském roce díky několika soukromým investorům a říjnovému vstupu na burzu získala 425 milionů eur, zhruba polovinu veškeré sumy, jež přitekla všem biotechnologickým firmám v Německu. Firmu v minulosti financovala především rodina Strüngmannových a v posledních letech vzbudila pozornost svými výsledky v imunoterapii nádorových onemocnění. Nyní zaujala svým projektem ke covidu-19.

Sekundárním problémem takových projektů se však ukazuje být nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Hrozí omezení výroby stávajících vakcín, například proti spalničkám. Něco takového nemíní farmaceutické společnosti dopustit.

Kdo vládne trhu

Začnou testy na dobrovolnících

Spojené státy, na které koronavirová krize těžce dopadla, hodlají pro klinické testování vakcín a léků využívat zdravé dobrovolníky. Těm se vir naočkuje a následně se bude sledovat účinek preparátů. Oznámil to Francis Collins, ředitel Národního zdravotního ústavu (NIH). Medicína tuto rizikovou praxi, jež na druhé straně proces značně urychluje, používá velice dlouho.

Zájemců je v USA podle listu The Wall Street Journal dost. U skupiny 1DaySooner, jež podporuje vakcinaci obyvatel, se dosud on-line zaregistrovalo přes 14 tisíc lidí ochotných − za "slušnou" odměnu a uhrazení pojistného − podstoupit pod dohledem zkušených odborníků zdravotní riziko. Plán má v USA rovněž politickou podporu. Pětatřicet zákonodárců v dubnu podepsalo dopis Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a ministerstvu zdravotnictví, aby testy na zdravých dobrovolnících co nejrychleji schválily. "Rizika, která s nimi souvisí, jsou podle našeho názoru ospravedlnitelná," prohlašuje jeden z iniciátorů dopisu Bill Foster, člen Sněmovny reprezentantů z Demokratické strany.

Návrhu Národního zdravotního ústavu USA je nakloněn i jeho partner, Evropská léková agentura (EMA), sídlící v Amsterdamu. "Testy na dobrovolnících mohou být velice užitečné v různých etapách vývojového procesu. Mohou také poskytnout cenné informace regulátorům," přidává se Marco Cavaleri, který má v EMA na starosti vakcíny.

Světová zdravotnická organizace v devatenáctistránkovém dokumentu formuluje "klíčová kritéria etické přijatelnosti" testů na dobrovolnících. Mimo jiné uvádí, že první testy lze provádět pouze na zdravých lidech ve věku od 18 do 30 let, neboť v této věkové kategorii je úmrtnost na covid-19 podle dosavadních poznatků minimální (asi tři setiny procenta případů).

Vývoj začal také v Česku

Vlastní vakcínu vyvíjí i český Státní zdravotní ústav spolu s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vývoj je teprve na počátku a ústav ještě nezahájil klinické zkoušky. Testování na lidech by mělo trvat asi půldruhého roku, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

První fáze preklinického výzkumu českého projektu má být podle vedoucí týmu, přednostky oddělení preventivní kardiologie IKEM a poslankyně za ANO Věry Adámkové, uzavřena asi do dvou měsíců. Ukáže, zda má cenu přistoupit k dalšímu klinickému testování. V IKEM by se pak vakcína měla zkoušet na myších a potkanech.

K zahájenému projektu se kriticky vyslovilo sedm členů Učené společnosti ČR v čele s předsedkyní, mikrobioložkou Blankou Říhovou. Projekt tak, jak byl prezentován, podle nich vzbuzuje pochybnosti, zda jeho autoři mají dostatek zkušeností s vývojem vakcín a chováním virů. Pozastavují se i nad plánovanými náklady v řádu desítek milionů korun. V zahraničí se kolem tohoto vývoje točí v jednotlivých ústavech a farmaceutických firmách stovky milionů dolarů až několik miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch i Věra Adámková kritiku odmítají s tím, že vědci by jim spíš měli nabídnout pomoc.

Státníci zatím slíbili osm miliard dolarů

Podobně se chovají politici ve spoustě zemí, kde je příprava léku v různých fázích. Šéfové států a vlád ze 27 zemí Evropské unie, Velké Británie, Švýcarska, Norska, Japonska, Kanady a dalších zemí se začátkem května na první dárcovské konferenci (pořádané on-line) dohodli, že na diagnostiku a léčbu koronavirové choroby dají v první fázi zhruba osm miliard dolarů. S tím, že v následujících týdnech a měsících se bude uvedená suma postupně zvyšovat. Země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) slíbily, že dohromady věnují tři miliony eur a o tuto sumu se podělí rovným dílem. Chudší země EU dají ještě méně, například Rumunsko se na konferenci zavázalo poskytnout 200 tisíc eur.

"Je to začátek globální spolupráce, jež nemá obdoby," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle britského premiéra Borise Johnsona, který se z virového onemocnění zotavil, je hledání účinného léku "nejnaléhavějším úkolem současnosti".

Očekává se, že nemalou sumu přislíbí také skupina G20, sdružující klíčové ekonomiky světa. Ačkoli Spojené státy takovou akci veřejně neoznámily a podle nejmenovaného evropského diplomata, na kterého se odvolává agentura Reuters, tomu tak nebude. Prezident Donald Trump v polovině dubna pozastavil financování Světové zdravotnické organizace. Jako důvod uvedl, že WHO "selhala při plnění své základní povinnosti". Podle něj nákazu, jež propukla v Číně loni v prosinci, značně podcenila a nepřijala včas potřebná opatření.

Trumpův krok šokoval ostatní světové politiky, šéfy firem i Billa Gatese, zakladatele Microsoftu a filantropa, který se podílí na financování vývoje nové očkovací látky a přislíbil také pomoc při výstavbě výrobních kapacit. "Zastavit financování v době globální zdravotní krize je opravdu nebezpečný krok," tweetoval Gates. USA v letech 2018−2019 na účet WHO převedly 893 milionů dolarů, z toho 237 milionů tvořily členské příspěvky, větší část připadá na státní finanční dary.

Velké ambice má Čína

Do vývoje vakcíny se pustila také Čína, kde se nákaza v prosinci loňského roku poprvé objevila. Státní regulátor začátkem května povolil klinické zkoušky tří očkovacích látek společnostem CanSino Biologics, Sinovac Biotech a wuchanskému Ústavu biologických produktů. "Od schválení klinických zkoušek k vývoji účinné a bezpečné vakcíny však je ještě dlouhá cesta," míní Judith Liová ze šanghajské firmy LillyAsia Ventures, která se skoro před deseti lety vyčlenila z amerického koncernu Eli Lilly a investuje do mnoha průmyslových start-upů. "Čínský farmaceutický průmysl má v porovnání se Západem stále co dohánět. Jako celek dosahuje postupných, dílčích zlepšení, zatím však není schopen průlomových inovací," dodává Liová.

Biotechnologie patří vedle polovodičové techniky, mobilních sítí páté generace (5G) a nanotechnologií k prioritám čínské vlády ve výzkumu a vývoji. Takže je jenom otázka času, kdy Čína ve světě zaujme vedoucí postavení v původním výzkumu a vývoji léčiv, míní citovaná expertka.

Čína tedy hodlá ve vývoji a výrobě účinné vakcíny konkurovat "spolupracujícímu" Západu. Optimisté tvrdí, že by se hromadná výroba účinné vakcíny mohla rozjet už na podzim.

Kdo bude první. Taxikář Robert Markovič se jako první člověk v Česku léčil na covid-19 preparátem Remdesivir, jehož vývoj je zatím nejdál ze všech snah najít účinný lék.
Kdo bude první. Taxikář Robert Markovič se jako první člověk v Česku léčil na covid-19 preparátem Remdesivir, jehož vývoj je zatím nejdál ze všech snah najít účinný lék.
Foto: HN – Jakub Plíhal
Kdo bude první. Americký Národní zdravotní ústav schválil ve zrychleném procesu testování nových vakcín na dobrovolnících, jimž bude nejprve do organismu vpraven virus SARS-CoV-2.
Kdo bude první. Americký Národní zdravotní ústav schválil ve zrychleném procesu testování nových vakcín na dobrovolnících, jimž bude nejprve do organismu vpraven virus SARS-CoV-2.
Foto: Reuters
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru