Ekonomové obvykle ústavním soudům nevěnují velkou pozornost. Toto tvrzení zcela jistě neplatí pro výrok německého Spolkového ústavního soudu, který v minulém týdnu poukázal na chyby měnové politiky Evropské centrální banky (ECB). Z právního, ale i z ekonomického hlediska je v mnoha směrech zlomový, možná až revoluční. Bude mít zcela jistě dopady na další integraci Evropské unie a eurozóny a vyvolává otázky i v centrálním bankovnictví. To vše v době, kdy centrální banky výrazně ovlivňují chod světové ekonomiky v covidové krizi.

O co jde? Po velké finanční krizi v letech 2008 až 2009 se eurozóna dostala do recese a Evropská centrální banka dělala svou práci, to znamená, že začala pumpovat peníze do ekonomiky. Nejprve tradičním způsobem − snižovala úroky, tedy cenu peněz. Poté i méně tradičně − jednak snížila úrokové sazby pod nulu, jednak začala kupovat různé druhy cenných papírů, zejména vládní dluhopisy. Druhý krok se nelíbil některým německým politikům, ekonomům a právníkům. Počínání ECB napadli u Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe s argumentem, že ECB − byť nepřímo − financuje vlády, jejichž dluhopisy kupuje. A to je zakázáno. Žalobcům se také nelíbilo, že ECB překračuje svůj mandát, protože sleduje cíle, které jí nepřísluší, například soudržnost eurozóny.

Spolkový ústavní soud v minulém týdnu dospěl k názoru, který by se dal shrnout zhruba následovně: ECB sice neporušuje zákaz měnového financování vlád, přesto je její počínání částečně v rozporu s německou ústavou. Rozpor spočívá v tom, že ECB přesvědčivě neprokázala, že nástroje, jež používá k dosažení svých cílů, jsou přiměřené. Jinými slovy, Spolkovému ústavnímu soudu se zdá, že ECB střílí po vrabcích z kanonu. Málokdy nějakého vrabce trefí a navíc nadělá spoustu škody okolo. Pokud ECB do tří měsíců neprokáže, že tomu tak není, zakazuje Spolkový ústavní soud Bundesbance (německé centrální bance) se na těchto operacích podílet.

Stanovisko Soudního dvora EU

◼ Jedině Soudní dvůr Evropské unie může určit, že některý akt orgánu EU porušuje unijní právo. Tak to v pátek sám o sobě uvedl Soudní dvůr EU. Unijní justice nekomentovala samotný verdikt Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe (viz hlavní text), který konstatoval rozpor mezi postupem evropské banky a německým právním řádem v nákupu dluhopisů, jimiž se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny.
◼ Soudní dvůr EU již předloni rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s unijním právem, a nepřekračuje tedy mandát centrální banky. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády.

O rozhodnutí se okamžitě začala vést velká diskuse, a to nejen mezi právníky, ale právě i mezi ekonomy. Povede se ještě hodně dlouho − nejedná se totiž o triviální téma a výnos má 110 stran. I sám předseda Spolkového ústavního soudu Andreas Vosskuhle při prezentaci rozhodnutí řekl, že jej mnozí jistě budou považovat za iritující.

Člověku z praxe, byť bez právnického diplomu, se to jeví tak, že největší úder dostala konstrukce evropského právního systému. Spolkový ústavní soud vyslechl mnoho odborníků a na názor se dotázal také Soudního dvora EU (SDEU), jenž v konání ECB žádná pochybení neshledal. Soudní dvůr EU byl doposud považován za orgán s monopolem na výklad evropského práva. Podle právníků je proto překvapivé, že si ústavní soud jedné země dovoluje výklad evropských smluv provést sám a názor SDEU zpochybnit. To samo o sobě vyvolává mnoho otázek a vnáší do systému rozhodování v EU řada nejistot.

Němečtí ústavní soudci svůj přístup zdůvodňují tím, že Soudní dvůr EU z jejich pohledu překračuje své kompetence, a není proto pro ně závazný. Navíc je o Spolkovém ústavním soudu známo, jak pečlivě dbá na to, že musí stále existovat možnost přezkoumávat, jak unie funguje z pohledu takzvaného demokratického principu, který je jedním z pilířů poválečné německé ústavy. Tento přístup však podle právníků otevírá cestu k tomu, že se evropský právní systém může rozklížit, a s ním může v extrémním případě postupně začít být zpochybňováno celé unijní fungování.

Nezávislost centrálních bank

Z pozice centrálního bankéře se druhé důležité poselství výroku Spolkového ústavního soudu týká nezávislosti centrálních bank. Od konce minulého století se centrální banky staly orgány s jasně svěřeným cílem, jímž je nejčastěji dosahování cenové stability. V některých zemích, mezi něž patří i Česko, se k těmto kompetencím začaly přidávat nové. Nicméně v měnové politice, která zůstává jádrem působnosti centrální banky, ústavy a zákony diktují, že centrální banky mají být zcela nezávislé, a že proto nesmějí od nikoho, zejména ne od jiných orgánů státu, přijímat při dosahování svých cílů žádné pokyny. Skutečnost, že se Spolkový ústavní soud obrací k nezávislé centrální bance a ukládá jí povinnosti v oblasti, která doposud byla považována za její výsostné právo, tedy v oblasti provádění měnové politiky, je naprosto přelomová.

Související

Kam až paměť sahá, něco takového se stalo v historii moderního centrálního bankovnictví poprvé. Je asi logické, že se Spolkový ústavní soud obrací na ECB prostřednictvím spolkové vlády a Spolkového sněmu, které mají ECB vzkaz vyřídit a splnění úkolu zajistit. Asi nebyla jiná možnost, Spolkový ústavní soud se totiž může obracet jen na německé orgány. Otázka nezávislosti centrální banky tím vystupuje ještě více do popředí.

Zatím jste si přečetli 50 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

13.05.2020 08:17
já moc nechápu to spojení s fiskální unií. i kdyby vznikla, ECB stejně nedostane mandát podporovat jinou politiku. takže fiskální unie asi nic z hlediska nákupů neřeší. pes je zřejmě zakopán v lokálních jurisdikcích. a mimochodem, není to tak dávno, co se tu holedbalo právu ČNB nakupovat státní dluhopisy. možná, že rozhodnutí GCC bude jen vzorem pro ostatní, jak zpochybnit podobné kroky dalších centrálních bank. teda pokud se najde dost odvážných, kteří by chtěli podávat žaloby. mimochodem, to, kdo žalobu k soudu podal, je stejně zajímavé, jako rozsudek samotný.
Tomáš Válek 12.05.2020 18:25
Pokud fiskální unii tak ano, pokud to bude znamenat i za cenu transferů ze severu na jih na oplátku i přenesení pravomocí ve finanční politice na např. EP a EK. Jenže to by se to potom už Italům, Francouzům a dalším asi už tak nelíbilo...
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru