Zatímco statisíce rodičů z celé republiky zjišťují, jaké to je, učit vlastní děti doma, existují rodiny, které se docházky dětí do základní školy zřekly dobrovolně a trvale. "Nemáme žádný rozvrh ani plán, klasické učebnice prakticky nepoužíváme. Limitují nás akorát časy kroužků − animace, tanec, ilustrátorský kurz, pohybově-divadelní kurz a další. Mezitím děláme, co nás baví a co stihneme. Děti hodně čtou, malují, tančí, točí filmy, zahradničí, chodíme do divadel a galerií, do knihovny, vídáme se s přáteli a často i s prarodiči. Můžeme zacházet se svým časem dost flexibilně a využíváme toho," popisuje Michaela Trpišovská, která své dvě dcery vzdělává sama už šestým rokem. Je to něco jiného než "škola doma" přes počítač při zavřených školách v nouzovém koronavirovém režimu. Při ní jde většinou pouze o plnění zadaných úkolů bez možnosti si program nastavit na míru, tedy individuálně, což je hlavní smysl domácí školy.

Dcery Trpišovské většinu zajímavých informací získávají z rozhovorů s někým z rodiny, z knih, od kamarádů či z internetu. Pro domácí (oficiálně nazývané individuální) vzdělávání se jejich matka rozhodla, protože je jí sympatická myšlenka svobodné školy, kde se děti učí jen to, co samy chtějí. Takovou ale v Česku není možné založit jako oficiální vzdělávací instituci.

Důvody, proč se rodiny rozhodují pro domácí vzdělávání, jsou jinak velmi různé. Do klasické školy nechodí třeba děti diplomatů, kteří pobývají v zahraničí, pravidelnou docházku program nedovolí mladým sportovcům či umělcům. Také děti s různými formami postižení potřebují individuální přístup, rozhodují se pro něj i rodiče silně nábožensky vyhranění či s odlišným způsobem života, než je ten, který chápeme jako běžný.

Nejčastějším důvodem je však svobodná volba jiných metod vzdělávání. Podle zjišťování České školní inspekce z roku 2016 se takto vyjádřilo 73 procent rodičů, kteří učí děti sami. V tomto školním roce se v Česku individuálně vzdělává 3874 dětí, jejich počet se za pět let více než zdvojnásobil, přesto jsou to promile z celkového počtu dětí školou povinných. "Tito rodiče potom hledají alternativní školy, a pokud takovou nenajdou, prakticky jim nezbude jiná legislativní možnost než zapsat dítě do domácího vzdělávání," konstatuje i inspekční zpráva.

Nebát se udělat chybu

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru