V České populaci je pouze velmi nízký počet nakažených nemocí covid-19. Ukázaly to předběžné výsledky studie kolektivní imunity, která probíhala současně na několika místech Česka. Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo odhaleno 107 pozitivních testů a podíl případů se tak pohybuje kolem jednotek promile.

Ani v nejvíce zasažených lokalitách nedosahuje podíl nakažených hodnoty pěti procent testovaných. Studie také ukázala, že lidí bez příznaků mezi nakaženými je asi 27 až 38 procent.

Nízký podíl lidí s protilátkami je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) očekávaným výsledkem. "Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit," řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. "Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi," dodal.

Podle Vojtěcha však i přes nízká čísla není důvod měnit nastavený plán rozvolňování opatření proti koronaviru, ale je potřeba chránit rizikové skupiny. Zaměřit se je podle něj nutné na lokální ohniska nákazy, například Chebsko nebo v posledních dnech Prahu. "Nemáme už plošný problém, ale musíme ho řešit lokálně," dodal.

"Hlavní závěr studie je, že stupeň imunizace české společnosti je velmi nízký. Pohybuje se kolem jednotek promile," shrnul studii Vojtěch. 

Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.

Další vývoj epidemie je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška těžko předvídatelný, když jsou počty nakažených nízké. Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.

Testováno bylo v rámci studie zhruba 26 500 lidí, mezi nimi asi 2400 chronicky nemocných pacientů. Přes 5000 lidí bylo testováno v Praze a Brně, téměř 6700 v Olomouci, asi 3100 v Litoměřicích a 2400 lidí v Litovli, Uničově a Července, které byly na začátku epidemie hygieniky uzavřeny kvůli vysokému počtu nakažených. Dalších 1200 lidí doplnili respondenti Akademie věd ČR (AV ČR) a 620 lidí přidal Český statistický úřad.

Testy respondentů ČSÚ ukázaly v Praze nula až 1,48 procenta nakažených, v Brně až 1,87 procenta a v Olomouci až čtyři procenta. Mezi zvanými Akademií věd bylo až 1,29 procenta a IKEM 0,63 procenta. Mezi dobrovolníky, kteří se na testy sami přihlásili, pak bylo v Brně 0,22 procenta, v Praze 0,4 procenta, v Litoměřicích 0,6 procenta, v Olomouci 1,29 procenta a v Litovli a Uničově 3,33 procenta.

Testování začalo ve čtvrtek 23. dubna. V Praze byly naplněny požadované počty dobrovolníků ve všech věkových kategoriích již v neděli 26. dubna, během dalších tří dní se zaplnily i ve všech ostatních regionech. Plošné testování spustily i některé regiony. Zájemce testují také v Moravskoslezském kraji, na Písecku nebo Strakonicku.

Laboratoře v Česku provedly v úterý poprvé více než 9000 testů na koronavirus za den. Zjistily 77 pozitivních případů, nejvíce za posledních pět dní. Poměr nakažených k celkovému množství testovaných stoupl na 0,85 procenta, v pondělí byl pak půl procenta. Celkem eviduje ministerstvo zdravotnictví 7899 nakažených. Počet úmrtí s covidem-19 se od úterního podvečera zvýšil o čtyři na 258.

Lidí, kteří se z nákazy koronavirem v Česku vyléčili, je 4017. V úterý jich přibylo 190. Z nemoci se tak vyléčila už více než polovina nakažených. Aktuálně je v zemi 3624 lidí s nákazou. Hospitalizováno je 295 z nich, těžký průběh nemoci má 51 pacientů.

Poslanci budou jednat o kultuře a sportu

Ve středu bude opět zasedat i Poslanecká sněmovna. Zákonodárci by ve středu měli projednat vládní předlohy o zmírnění dopadů epidemie nového koronaviru na sport a na kulturu, další odklad EET a státní podporu malým společnostem s ručením omezeným. Z běžných zákonů by mohli schvalovat zavedení obecného referenda nebo zrušení plánovaného zavedení povinné maturity z matematiky. Není ale jasné, zda se na ně dostane.

Návrh zákona o sportu předpokládá, že Národní sportovní agentura bude už letos rozdělovat mimořádné dotace sportovním organizacím. Na náhrady majitelům a provozovatelům zavřených sportovišť by agentura mohla dostat z vládní rozpočtové rezervy jednu miliardu korun.

Kultuře má pomoci odklad vracení peněz za předem zakoupené vstupenky na zrušená představení a festivaly. Jejich pořadatelé navíc budou moci nabídnout zákazníkům místo peněz poukazy na náhradní nebo odložené akce. Peníze by lidé dostali podle návrhu zákona až v listopadu příštího roku.

Elektronickou evidenci tržeb navrhla vláda přerušit do konce letošního roku. Už koncem března parlament jeden odklad evidence tržeb schválil, aktuálně by měla být obnovena zhruba v polovině srpna. Malým společnostem s ručením omezeným do dvou společníků nebo rodinným firmám postiženým omezeními kvůli koronaviru chce dát vláda podporu 500 korun denně. Částku by dostal každý ze společníků.

V případě maturity z matematiky sněmovnu čeká boj mezi dvěma variantami. Ve hře je vedle zrušení povinnosti i jen dvouletý odklad na rok 2023. Je ale možné, že poslanci budou o předloze hlasovat až na příští schůzi.

PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny

PŘÍMÝ PŘENOS: Jednání Poslanecké sněmovny