Stát v současnosti připravuje stavbu šesti vodních nádrží - jedná se o Nové Heřminovy, Skaličku, Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov na Rakovnicku. Zhruba půl miliardy korun je vyčleněno na propojování vodárenských soustav, kde sedm pilotních projektů má pomoci se zásobováním vodou pro milion lidí. Loni ministerstvo zemědělství na boj se suchem vydalo 13,7 miliardy korun. V pondělí to jako sumu sečtenou ze všech dílčích programů uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Ve zrychleném režimu by podle loňských prohlášení představitelů vlády měla mezi lety 2022 a 2025 proběhnout stavba menších nádrží v Šanově a Senomatech za stovky milionů korun.

Výstavba podstatně větší nádrže v Heřminovech za 2,5 miliardy korun by měla být zahájena v roce 2025. Stát již vykoupil 99 procent pozemků potřebných pro výstavbu, zbytku však brání obec, která s projektem přehrady nesouhlasí. Státní podnik Povodí Odry tak plánuje pozemky vyvlastnit, jakmile skončí územní řízení plánované na letošní rok.

V dalších letech by pak měla být zahájena stavba vodní nádrže Skalička (2028) za 3,8 miliardy korun a Kryry (2034) asi za 1,7 miliardy.

Při suchu dokážou nádrže zvyšovat průtoky řek pod nimi, což pomáhá jak rostlinám a živočichům, tak například průmyslu, který je závislý na vodě. Udržování průtoku také pomáhá ředit vodu vytékající z čistíren odpadních vod. Nádrže zároveň dokážou zadržovat vodu při povodních a chránit tak obyvatele.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha koncem minulého roku ocenil, že Národní investiční plán počítá s penězi pro připravované přehrady, v souhrnu jej ale zkritizoval. "V podstatě se tam žádné nové nádrže nepřipravují, což mi přijde ve vztahu k očekávané klimatické změně jako málo ambiciózní, nicméně oceňuju, že tam tyto investice jsou plánované," uvedl Pýcha.

Stavba přehrad ale podle ekologa Jana Skalíka z Hnutí Duha není ideálním řešením problémů se suchem.

"Nemá-li české zemědělství uschnout, je potřeba zadržovat vodu přímo v půdě na polích, protože voda v přehradách a dílčí řešení nepomohou. Potřebujeme plány pro rozčlenění krajiny krajinnými prvky a zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a také, aby dotace ze společné zemědělské politiky podpořily právě tyto změny," uvedl Skalík, který vede v Hnutí Duha program Krajina. 

Podle hnutí krajina potřebuje, aby "zapršelo" mnohem více než z vládou navrhovaných programů.

"Krajina se suchem prohrává, protože je více než polovina rozlohy zemědělské půdy ohrožená utužením a erozí. Půda je natolik vyprahlá, že i zemědělci, kteří se o vodu nadstandardně starají, již sami nemohou sucho porazit," uvádí Skalík s tím, že na krajinu dopadly emise skleníkových plynů i desítky let "megalomanského hospodářství". 

Ministerstvo chce 31 nových míst, kde by se daly budovat nádrže

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se do lokalit, které by se chránily pro budoucí vodní nádrže, zařadilo 31 nových míst. S těmi již souhlasili starostové tamních obcí, uvedl v pondělí Toman. Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem. O dalších chce ministr zemědělství jednat, seznam nových lokalit pro budoucí stavbu přehrad chce zveřejnit v následujících dnech. V současnosti je v tzv. generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.

Resort životního prostředí, který vede Richard Brabec (ANO), podle Tomana 13 lokalit zásadně odmítá, o 15 místech se jedná.

"Nejde o místa, kde bychom zítra začali stavět přehrady, ale musíme je chránit pro omezení vodních zdrojů pro budoucnost," dodal ministr.

Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly stát ztratil deset let diskusemi, jestli se nádrže mají, nebo nemají stavět. Podle něj se měl čas využít na to, aby se lokality už dostávaly do územních plánů měst a obcí, aby se s ochranou započalo.

Stát loni na jaře oznámil, že se o 49 lokalit rozšíří seznam míst, která by měla být hájená pro možnou stavbu přehrad. Na podzim snížil jejich počet o dvě, vypadly Vilémov na Jizeře a Stodůlky na Křemelné. V hájených územích se nesmí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo zařízení pro průmysl a energetiku, jež by mohly narušit geologické poměry daného místa.

Toman: Na boj se suchem ministerstvo loni dalo 14 miliard korun

Ministerstvo zemědělství na boj se suchem podle Tomana loni vydalo 13,7 miliardy korun. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.

Od začátku loňského roku do letošního března šlo o 135 hektarů vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 hektarů protierozních opatření, 137 hektarů ekologických opatření a 412 polních cest, uvádí úřad. Jenom na pozemkové úpravy stát podle Tomana za poslední dva roky vynaložil 3,9 miliardy korun. Na letošní rok má připraveno 1,3 miliardy korun.

Další peníze stát dává na podporu závlah, zatím šlo o 200 milionů korun. Do roku 2022 má na program závlah jít 1,1 miliardy korun. Zatím podpořené projekty umožnily zavlažování na 17 000 hektarech. V tomto týdnu chce Toman vypracovat analýzu používání meliorizačních systémů na zadržování vody v půdě.

"Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků," dodal generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Dosud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.