Na konci dubna dostala státní příspěvek na náhrady mezd zaměstnanců jen asi polovina ze 45 tisíc firem, které si o podporu z programu Antivirus požádaly. Řada z nich se tak bude tento týden hlásit o podporu na dubnové mzdy, přitom na účtu nemá ani peníze za březen.

Firmy proto volají po zavedení německého modelu kurzarbeitu. Díky němu by nemusely čekat, kdy jim stát příspěvek zpětně proplatí, a navíc by je víc motivoval výrobu znovu rozjet.

Příspěvek na mzdy pracovníků zatím nepřišel ani Liboru Mlýnkovi, který nedaleko Valašského Meziříčí provozuje pilu. "Na začátku nás úředníci informovali, že máme vše správně, ale během týdne tam přidali ještě další formulář a chtěli to po nás znovu doložit," říká Mlýnek. Podle něj může pozdní výplata příspěvku znamenat problém hlavně pro menší firmy, kterým chybí hotovost. "Z doslechu vím, že si třeba finance na zaměstnance někde půjčily a stále čekají na peníze od státu, aby to vyrovnaly," tvrdí Libor Mlýnek.

1,4 mld. Kč

vyplatil firmám do 29. dubna Úřad práce jako příspěvek na náhradu mezd zaměstnanců.

218 tisíc

pracovních míst bylo zatím podpořeno. Na jednoho pracovníka to znamená příspěvek 6290 korun.

Zpoždění vysvětlují zástupci Úřadu práce hlavně vysokou chybovostí žádostí, správně zpočátku byly jen dvě žádosti z deseti. K 29. dubnu úřad zaměstnavatelům poslal 1,4 miliardy korun.

Celkovou částku, o kterou společnosti za březen požádaly, odmítlo ministerstvo práce po opětovných výzvách HN zveřejnit. Není tak jasné, na jakou částku ještě podnikatelé čekají.

Problém by podle Svazu průmyslu a dopravy, který v Česku zastupuje přes 11 tisíc firem, vyřešilo právě zavedení klasického kurzarbeitu, který už řadu let používá během krize Německo. "Firmy by z něj měly mít možnost získat pomoc pro své částečně nezaměstnané pracovníky až na jeden rok. Výhodou německého modelu také je, že je spravedlivý ke všem zaměstnancům, protože příspěvek na mzdy vypočítává z čisté mzdy, a nikoliv z náhrady mzdy, která se pro jednotlivé překážky v práci liší," navrhuje viceprezident svazu Jan Rafaj.

Ten by se proto rád co nejdříve sešel s odboráři a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), aby do začátku června společně připravili změnu zákona, která by takový systém podpory zavedla.

Zástupci vlády připouští, že podpora musí být v budoucnu více motivační. Spíše než o německém modelu ale uvažují o rozšíření současného programu Antivirus. Ten zatím platí do konce května a nárok na podporu mají zejména podnikatelé, kteří kvůli vládnímu nařízení museli uzavřít své obchody, nebo firmy, jež zastavily či výrazně omezily svou výrobu. "Musíme začít, pokud to dovolí epidemiologická situace, to říkám jako zásadní podmínku, podporovat ekonomiku a podporovat to, aby se firmy zapojily do ekonomiky, aby produkovaly, aby vyráběly," uvedla minulé pondělí po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

O zavedení nového příspěvku pro firmy, které svůj provoz nezastavily, však vláda diskutuje už déle než měsíc. Jeho konkrétní podobu měla řešit také minulý čtvrtek, jednání však nakonec odložila na pondělí.

V Německu kurzarbeit funguje tak, že firma platí zaměstnanci mzdu jen za ty dny, kdy opravdu pracuje. Za dobu, kdy je doma, dostává pracovník od úřadu práce náhradu výdělku ve výši 60 procent. V případě, že má děti, naroste podpora na 67 procent. O kurzarbeit mohou až na dva roky požádat podniky, u nichž je výpadkem práce ohrožena alespoň desetina zaměstnanců. Podle údajů z minulé neděle takto německé firmy zaměstnávají 10,1 milionu lidí. Němci odhadují, že náklady na podporu překročí deset miliard eur (asi 271 miliard korun).

Možnost použít kurzarbeit má Česko od října 2015, kdy byla schválena novela zákona o zaměstnanosti. Nárok na podporu podle něj mají podniky, které pro zaměstnance kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě nemají práci na plný úvazek. Jak ale uvádějí zástupci Svazu průmyslu a dopravy, současný zákon je nepoužitelný třeba proto, že o každé žádosti musí rozhodnout vláda. Raději by proto zákon co nejdříve upravili.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jde o zbytečnou komplikaci. Zákon se podle něj tak rychle změnit nedá. Středula by spíše uvítal, kdyby se peníze z programu Antivirus nově vyplácely formou záloh ještě před výplatním termínem. "Tím vláda pomůže těm, kteří to potřebují," míní odborář. "Dodá jim hotovost, tím pádem firmy mohou vyplácet zaměstnancům mzdy a situace je relativně vyřešená."

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru