Komunisté prokázali, že dovedou ovlivnit rozhodnutí vládní koalice. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) žádal sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do 25. května a prohlašoval, že je to nezbytné rozhodnutí, nakonec prošel komunistický návrh na protažení krize o osm dní kratší do 17. května. Předseda vlády se na vzdálenějším termínu nedokázal dohodnout s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem a právě o hlasy jeho strany se vláda opírá. Výsledkem bylo, že kabinet večer po mnohahodinové debatě o jeden hlas neuspěl.

"Opravdu musí 30 let po revoluci o omezení ústavních svobod rozhodovat komunisté?" komentoval výsledek dohody mezi ANO a KSČM předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Samotná opozice chtěla prodloužit nouzový stav maximálně do 10. května.

Delší čas vláda podle Babiše potřebuje hlavně kvůli tomu, aby režim krize neskončil posledním dnem aktuálního měsíce a s ním i bezpečnostní protiepidemická opatření, jako je omezení pohybu lidí na veřejnosti nebo uzavření některých provozů a podniků, které epidemiologové považují za rizikové. Například jde o akce, kde se shromáždí velké množství lidí, nebo restaurace a bary. Dalším z argumentů je i regulace provozu na hranicích − právě nouzový stav umožňuje vládě omezit příjezdy některých cizinců na území Česka. "Prodloužení stavu nouze do 25. května je jediné řešení," apeloval na poslance ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dodal, že právě na tomto datu závisí i harmonogram postupného uvolňování opatření proti šíření koronaviru, a proto je důležité na něm trvat. "Plán je dnes nastavený na hraně, a pokud bychom ho měli zkracovat, bylo by to obrovské riziko," myslí si Vojtěch. "Jakékoliv datum před 25. květnem znamená, že sněmovna se rozhodla ta opatření uvolnit rychleji, než jí doporučuje vláda, respektive než jí doporučují odborné týmy," tlačil na poslance i ministr vnitra a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček. Oba ministři nakonec museli ze svých požadavků slevit a všichni poslanci ANO a ČSSD podpořili komunistickou verzi.

Vojtěch Filip HN řekl, že po vládě požaduje, aby mu k 5. květnu předložila aktualizovaný stav rozvolňování opatření, a k 10. květnu chce vidět návrh legislativních změn, které kabinet ve stavu nouze ještě chystá.

Vláda chce restriktivní opatření zachovat i po skončení nouzového stavu. Zajistit to má podle premiéra Andreje Babiše novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která by posílila kompetence ministerstva zdravotnictví. Tu by měl kabinet projednat příští pondělí a hned následující den by ji mohla ve stavu legislativní nouze projednat i Sněmovna.

Ministerstvu má novela podle Babiše dát možnost "zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodních a výrobních provozoven, bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy, všech druhů zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Dále povinnost používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky. Regulovat hromadné akce, omezit jejich rozsah."

Podle premiéra má zákon zajistit nejen zajištění současného plánu na rozvolňování restrikcí, ale i připravit Česko na případná nová opatření, pokud by zemi zasáhla druhá vlna epidemie koronaviru. "To, že to vypadá skvěle zatím, že zvládáme tu epidemii, je jedna věc. Ale rozvolňováním (restrikcí) se může stát, že přijde druhá vlna. Musíme se na to připravit," řekl Babiš.

Hnutí ANO ještě minulý týden nechtělo prodlužovat nouzový stav, protože se spoléhalo na to, že protiepidemická opatření bude za vládu vydávat podle zákona o ochraně veřejného zdraví jeho ministr Vojtěch. Jenže část jeho rozhodnutí ve čtvrtek zrušil pražský městský soud s tím, že jde o nezákonný postup a vláda má opatření vydávat v rámci nouzového stavu podle krizového zákona. Babiš včera ve sněmovně během svého projevu připustil, že to byla chyba.

Opozice vládě vytýkala, že ji neinformuje o svých plánech a nenaslouchá jejím návrhům. Včera ale ministři Hamáček a Vojtěch připustili, že budou aspoň diskutovat o nápadu TOP 09 napsat takzvaný odškodňovací zákon. Ten by znamenal, že stát některým podnikatelům zaplatí náklady, které museli hradit i v době, kdy kvůli protiepidemickým nařízením vlády neměli práci a nemohli vydělávat.

O důvodech, proč vláda napřed přijímala krizová opatření formou, kterou předpokládá ústavní zákon o bezpečnosti a krizový zákon, a posléze tuto správnou praxi opustila, lze jen spekulovat. Pokud jimi byla snaha vyhnout se riziku, že občané budou vznášet nároky na náhradu škody podle krizového zákona, dosáhla vláda nesprávným postupem přesně opačného efektu.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová kabinetu navrhla, aby tento zákon připravil podle stavu české ekonomiky a firem. "Podnikatelé by získali nějakou jistotu a byl by to ideální nástroj, jak předejít zahlcení justice tisíci či desetitisíci žalob, jež by kvůli snaze vymoci odškodné podniky podávaly," argumentuje předsedkyně.

Podle advokáta Martina Círa z bpv Braun Partners "je ale možné se v zásadě domáhat náhrady škody vůči státu za celé období existence mimořádných opatření, za jeho část podle krizového zákona a za část podle zákona o odpovědnosti státu za škodu". Dokonce i u mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, která ještě před rozhodnutím soudu zrušilo samo ministerstvo, lze mít podle Círa za to, že by se mohlo jednat o nesprávný úřední postup, taktéž zakládající nárok na náhradu škody.

TOP 09 by preferovala, aby stát v rámci odškodňovacího zákona hradil jen fixní náklady, jako je například nájem či služby. "Současně by měl být u těchto nákladů nastavený strop, a to tak, že by stát hradil 80 nebo třeba i 60 procent z těchto částek," řekla HN Pekarová Adamová.

Hamáček návrh komentoval tím, že je připraven o něm diskutovat. "Ale až ve chvíli, kdy budou jasné celkové škody a co to pro Česko bude znamenat. Asi se shodneme, že cílem rekonstrukčního procesu země po epidemii není, abychom republiku dohnali ke státnímu bankrotu," upozornil vicepremiér.

Komunista Jiří Dolejš v zásadě souhlasí s TOP 09, byť by kvůli odškodnění nedělal speciální zákon. Kabinet by podle něj měl nastavit parametry pro možná odškodnění − tedy kdo a nač má mít nárok. "Vláda to nemá nechat jen na soudní praxi," argumentuje Dolejš − člen strany, o jejíž hlasy se Babiš opírá. Speciální zákon není potřeba ani podle Pirátů. Ti podobně jako Dolejš po vládě od března požadují, aby podmínky pro odškodné přichystala. Zatím se tak ale nestalo. Navíc ministryně financí Alena Schillerová na dotaz HN odpověděla, že "připravili již desítky zákonů a opatření, které zásadním způsobem pomáhají podnikatelům nejen s hrazením fixních nákladů". Navíc podle ní teď připravují program pomoci pro firmy s ručením omezeným.