Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili se snaží vrátit na politickou scénu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ho chtěl za místopředsedu své vlády, ale zatím to neprosadil, a tak ho hodlá mít alespoň jako poradce. Za to, že původní plán neměl podporu prezidentova okolí, takže návrh na jmenování z parlamentu Zelenskyj stáhl, může Saakašviliho předchozí angažmá v ukrajinské politice. Byl to grandiózní skandál, když jako gubernátor Oděské oblasti obvinil Zelenského dosluhujícího předchůdce Petra Porošenka z toho, že kryje korupci ve svém nejbližším okolí, a pokusil se založit vlastní politickou stranu. Porošenko předloni na oplátku zbavil Saakašviliho ukrajinského občanství a zakázal mu vstup do země.

Saakašvili je politik, s nímž rozhodně není jednoduché vyjít. Ve své vlasti byl dvakrát odsouzen a Gruzie na něj vydala zatykač. Tbilisi vyhrožuje, že pokud se Saakašvili stane ukrajinským vicepremiérem, odvolá z Kyjeva svého velvyslance.

Proč tedy dvaapadesátiletý impulzivní muž už není v politickém důchodu, eventuálně nepřednáší na některé prestižní americké univerzitě, což už v minulosti dělal? Hlavním důvodem je jeho pověst úspěšného reformátora. Nejde o nějaké pečlivě budované PR, ale o to, jak se mu podařilo prosadit skutečné reformy v letech 2004−2013, kdy byl gruzínským prezidentem. V celém postsovětském prostoru nebyl jiný politik, jemuž se tak úspěšně podařilo drasticky omezit korupci a vybudovat silné instituce. Přitom výchozí pozici neměl vůbec jednoduchou.

Zhroucený stát

Na jaře roku 2003 jsem byl s kolegy poprvé v Gruzii. Natáčeli jsme tehdy reportáž pro Českou televizi o podivném obchodu. Tbilisi chtělo od Česka odkoupit téměř stovku starých tanků. Vzhledem k tomu, že částka by dosahovala prakticky ročního rozpočtu gruzínského ministerstva obrany, zlé řeči o tom, že tanky ve skutečnosti skončí v jedné ze zemí východní Afriky, nevypadaly úplně nepravděpodobně. Obchod se nakonec neuskutečnil.

Dojem z Gruzie, které tehdy vládl někdejší sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze, byl dosti skličující. V centru Tbilisi fungovala elektřina od šesti hodin ráno do deseti dopoledne a znovu zase od šesti odpoledne do deseti večer. Ve městě Telavi na východě země měli lidé proud jen dvě hodiny denně, mezi čtvrtou a šestou ráno.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se