Peking přinejmenším třikrát varoval Evropskou unii před zveřejněním zprávy, která Čínu obviňuje z šíření propagandy ohledně současné pandemie koronaviru. S tím, že zveřejnění dokumentu by poškodilo vzájemné vztahy.

Brusel nakonec na nátlak čínských diplomatů nechal vyznění zprávy upravit.

Není to jediný případ, kdy se Peking snaží ovlivňovat západní vlády. Podle německého ministerstva vnitra čínští diplomaté tlačili na různá ministerstva, aby se pochvalně vyjádřila ke krokům Číny při boji s koronavirem.

Původní zpráva Bruselu přitom přinášela veřejně známé informace. Třeba že se Peking snaží utlumovat debaty o původu koronaviru, že obviňuje Spojené státy z mezinárodního šíření nemoci nebo že falešně nařkl francouzské politiky z rasismu vůči etiopskému předsedovi Světové zdravotnické organizace.

"Čína pokračuje v globální dezinformační kampani, aby zabránila obviňování ze zavinění vypuknutí pandemie a zlepšila svůj mezinárodní obraz," psalo se ve zprávě.

Ta se ještě před zveřejněním začala šířit mezi odborníky a Peking rychle zasáhl. Wang Lu-tchung, ředitel evropského odboru na čínském ministerstvu zahraničních věcí, volal podle informací britského listu Financial Times velvyslanci EU v Pekingu Nicolasi Chapuisovi a popřel, že by Čína šířila jakékoli dezinformace. Další pracovník čínského ministerstva zahraničí varoval ambasádu EU v Pekingu, že publikace může tvrdě poškodit vzájemné vztahy a Peking bude "velmi zklamaný a rozzlobený".

Jak připomíná Financial Times, EU se v současnosti snaží zajistit rovnoprávnější postavení svých firem v Číně. Před vypuknutím pandemie dosahoval denní obchod mezi EU a Čínou 1,5 miliardy dolarů.

Evropští diplomaté nejdříve odložili zveřejnění zprávy do minulého pátku a následně požádali analytiky, aby dokument přepracovali. Příkaz přišel od Esther Osoriové, blízké spolupracovnice šéfa evropské zahraniční služby Josepa Borrella. Ta požádala autory, aby méně jmenovali Rusko a Čínu a aby rozlišovali mezi šířením dezinformací a "agresivním prosazováním vlastního pohledu na věc".

Finální verze zprávy nakonec obsahuje pasáže o tom, jak se Čína snaží popřít, že epidemie vypukla ve městě Wu-chan, nebo o propagandistických aktivitách Pekingu na sociálních sítích. Už ale chybějí výrazy typu "globální dezinformační kampaň" a celkově se změnil tón dokumentu. Mluvčí Evropské unie Peter Stano prohlásil, že žádné změny nebyly výsledkem diplomatického nátlaku, ale že šlo o běžný proces redigování a schvalování textu.

Podle Mikka Huotariho z think-tanku Mercator Institute for China Studies to zdaleka není ojedinělý případ. "Pokračuje to už roky a měsíce a s vypuknutím epidemie se snaží o to více. Netolerují jakoukoli kritiku a nechápou, že v zahraničí jim to jen škodí," říká Huotari.

Například v Německu ale na tlak čínských diplomatů nedali. Ti se obraceli na úředníky německých ministerstev "s cílem dosáhnout pozitivních veřejných vyjádření o zvládání koronaviru Čínskou lidovou republikou". Německá vláda však požadavky odmítla.

"Z pohledu spolkové vlády hraje ústřední roli při úspěšném zvládání pandemie transparentnost," uvedlo ministerstvo vnitra, podle něhož dalo svůj postoj Číně jasně najevo.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru