S rozvrácenou ekonomikou padl nejsilnější argument Donalda Trumpa do listopadových prezidentských voleb. Než do Spojených států vtrhla nemoc covid-19, mělo se za to, že i mnozí Američané, kteří Trumpa nemusí, by ho s přimhouřenýma očima volili, protože jeho ekonomika šlapala. V důsledku ochranných opatření a zastavení celých průmyslových odvětví a služeb je ale v troskách. Čeká se v lepším případě recese, v horším deprese upomínající − co se například nezaměstnanosti týče − na velkou hospodářskou krizi 30. let minulého století.

Trump nyní ve snaze udržet si voličskou přízeň rozehrává čínskou kartu. Ukazuje na ty, kdo se s režimem, který koronavirus do světa vyslal, dříve neuměli vypořádat.

Místo dohod obchodní válka

Podle průzkumů se většina Američanů přiklání k názoru, že Trump na pandemii zareagoval pomalu a tím její dopady zhoršil. Což by pro současného prezidenta už vypadalo opravdu hodně špatně. Ale Trump nemusí mít vše prohrané. Jedna naděje tady pro něho je. Musí přesvědčit Američany, aby ve volbách potrestali toho, kdo za jejich současné strádaní ve skutečnosti může. A sice jeho pravděpodobného demokratického soupeře v souboji o Bílý dům, bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena.

66 procent

Američanů má na Čínu "negativní názor".

3 biliony

dolarů je objem peněz, které Kongres a Bílý dům dosud uvolnily na sanaci ekonomických dopadů pandemie v USA.

71 procent

je podíl obyvatel USA, podle nichž nelze čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi vůbec důvěřovat.

Zní to jako šílená konstrukce? I na Trumpa příliš divoká? Ale není. Jak před uplynulým víkendem napsal respektovaný americký politolog a historik Walter Russell Mead v deníku Wall Street Journal: "Je stále jasnější, že Trumpova nejpravděpodobnější cesta ke znovuzvolení vede přes Peking. Udělat z voleb referendum o Číně je asi jediná Trumpova šance."

V takovém "referendu" by Američané podle profesora Meada měli odpovědět na otázku, zda chtějí, aby zahraniční politiku vůči Číně nadále určoval republikán Trump, nebo demokrat Biden. Trump sice čínského prezidenta Si Ťin-pchinga občas pochválí, ale v základu zaujal vůči Pekingu od samotného nástupu do Bílého domu zcela jiný přístup než předtím několik předchozích amerických administrativ, včetně té Baracka Obamy, na níž měl Biden jako viceprezident svůj podíl.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru