Snažit se odhadovat vývoj ekonomiky podle běžných statistik o HDP, spotřebě a dalších veličinách je dnes beznadějné. Nejnovější data stále vypovídají jen o tom, co bylo a na co vývoj určitě nenaváže. O moc lepší to ale není ani s předstihovými indikátory, které monitorují náladu v ekonomice. Jsme totiž ve velice neobvyklé situaci, kdy předem víme, jakým směrem indexy zamíří. Po tvrdých vládních opatřeních jednoduše nemohou indikovat nic veselého. Páteční data statistického úřadu o důvěře v českou ekonomiku to jen dokládají.

Důvěra klesala na všech frontách a mezi podnikateli byla nejníže za dobu, co se indikátor sestavuje. Průmysl neviděl situaci tak černě od vrcholu posledního globálního ekonomického propadu v roce 2009 a podnikatelé ve službách jsou ještě v depresi o hodně hlubší. Nemohlo to dopadnout jinak, vždyť statistici odpovědi sbírali už v dubnu, kdy se naplno projevila omezení uvalená vládou na ekonomiku kvůli zbrzdění epidemie covid-19 a k tomu se projevil propad poptávky ze zahraničí. I ten vyvolala pandemie. Podnikatelé, kterým výjimečná situace přihrává zakázky nebo jim alespoň zatím příliš nepřekáží, se jistě najdou (důvod k nářkům nemají zatím třeba stavaři), ale ani náhodou nemohou převážit. Pád k rekordním minimům tak byl nevyhnutelný. S pesimistickým pohledem na ekonomiku přímo souvisí rostoucí strach ze ztráty zaměstnání. Indikátor tak ukázal, co všichni tušili.

Pohled za hranice dává podobný obrázek. Ještě nikdy v historii německé firmy nečekaly, že následující měsíce budou tak špatné. Ani ze zámoří, kde podniky i spotřebitelé reagují na změnu podmínek rychle, nepřichází dobré zprávy. Dokonce i Švédsko, které má jiný přístup k šíření koronavirové nákazy a omezeními a zákazy uvalenými na ekonomiku šetří, se příliš nevymyká. Překvapení? Kdepak. Lze v době, kdy jsou lidé oprávněně opatrní, čekat, že se povede službám? A ty ve vyspělých zemích zajišťují většinu práce i ekonomického výkonu.

Kdo se nemůže utápět v minulých, a dokonce ani v současných číslech, jsou investoři. Funguje to v obou směrech. Výprodeje akcií začínají už při náznacích hrozeb. A naopak − kdyby čekali, až budou známky oživení patrné všem, prošvihli by čas k nákupům. Proto investoři propadli do hluboké deprese už v prvním čtvrtletí. Ovšem duben ukázal v Německu nečekaně razantní obrat a index ZEW se dostal do kladných hodnot. Může to být samozřejmě hodně předčasný optimismus. Je ale fakt, že v době, kdy přichází víc a víc indicií, že se šíření koronaviru výrazně zpomalilo a státy začínají svá omezení uvolňovat, finanční trhy vidí světlo na konci tunelu. Na konci velmi dlouhého tunelu.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru