Snažit se odhadovat vývoj ekonomiky podle běžných statistik o HDP, spotřebě a dalších veličinách je dnes beznadějné. Nejnovější data stále vypovídají jen o tom, co bylo a na co vývoj určitě nenaváže. O moc lepší to ale není ani s předstihovými indikátory, které monitorují náladu v ekonomice. Jsme totiž ve velice neobvyklé situaci, kdy předem víme, jakým směrem indexy zamíří. Po tvrdých vládních opatřeních jednoduše nemohou indikovat nic veselého. Páteční data statistického úřadu o důvěře v českou ekonomiku to jen dokládají.

Důvěra klesala na všech frontách a mezi podnikateli byla nejníže za dobu, co se indikátor sestavuje. Průmysl neviděl situaci tak černě od vrcholu posledního globálního ekonomického propadu v roce 2009 a podnikatelé ve službách jsou ještě v depresi o hodně hlubší. Nemohlo to dopadnout jinak, vždyť statistici odpovědi sbírali už v dubnu, kdy se naplno projevila omezení uvalená vládou na ekonomiku kvůli zbrzdění epidemie covid-19 a k tomu se projevil propad poptávky ze zahraničí. I ten vyvolala pandemie. Podnikatelé, kterým výjimečná situace přihrává zakázky nebo jim alespoň zatím příliš nepřekáží, se jistě najdou (důvod k nářkům nemají zatím třeba stavaři), ale ani náhodou nemohou převážit. Pád k rekordním minimům tak byl nevyhnutelný. S pesimistickým pohledem na ekonomiku přímo souvisí rostoucí strach ze ztráty zaměstnání. Indikátor tak ukázal, co všichni tušili.

Pohled za hranice dává podobný obrázek. Ještě nikdy v historii německé firmy nečekaly, že následující měsíce budou tak špatné. Ani ze zámoří, kde podniky i spotřebitelé reagují na změnu podmínek rychle, nepřichází dobré zprávy. Dokonce i Švédsko, které má jiný přístup k šíření koronavirové nákazy a omezeními a zákazy uvalenými na ekonomiku šetří, se příliš nevymyká. Překvapení? Kdepak. Lze v době, kdy jsou lidé oprávněně opatrní, čekat, že se povede službám? A ty ve vyspělých zemích zajišťují většinu práce i ekonomického výkonu.

Kdo se nemůže utápět v minulých, a dokonce ani v současných číslech, jsou investoři. Funguje to v obou směrech. Výprodeje akcií začínají už při náznacích hrozeb. A naopak − kdyby čekali, až budou známky oživení patrné všem, prošvihli by čas k nákupům. Proto investoři propadli do hluboké deprese už v prvním čtvrtletí. Ovšem duben ukázal v Německu nečekaně razantní obrat a index ZEW se dostal do kladných hodnot. Může to být samozřejmě hodně předčasný optimismus. Je ale fakt, že v době, kdy přichází víc a víc indicií, že se šíření koronaviru výrazně zpomalilo a státy začínají svá omezení uvolňovat, finanční trhy vidí světlo na konci tunelu. Na konci velmi dlouhého tunelu.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru