Městský soud v Praze minulý čtvrtek označil opatření ministerstva zdravotnictví, která omezila maloobchod a služby i volný pohyb lidí, za nezákonná. Tak silné rozhodnutí podle něj může udělat jen vláda. Majitelům zavřených obchodů, restaurací či kaváren se tím výrazně zvýšila šance na vymáhání škod po státu.

"Představa vlády, že škody nezaplatí, je po tomto rozhodnutí soudu velmi naivní," říká poslanec a předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Podle něj by kompenzace podnikatelům přišly stát na desítky miliard korun.

Benda navrhuje, aby vláda přišla s jasnými pravidly, jak bude vzniklou škodu měřit a kdo na náhradu získá nárok. "Měly by to být podniky zavřené kvůli nařízení vlády či ministerstva zdravotnictví, ale už ne třeba Škoda Auto, která zavřela sama od sebe," navrhuje poslanec. "Teď se budeme bavit o tom, jakým způsobem v tomto vládu popíchnout," dodává.

Pokud ale vláda podnikatelům plošné odškodnění za ušlé zisky nenabídne, budou se muset soudit individuálně. V takovém případě hrozí, že se proces protáhne a zkomplikuje.

U řady případů nemusí být jasné, jestli náhradu nakonec dostanou. "Musí tam být jasná příčina mezi zavedením opatření a vznikem škody," říká advokát Vojtěch Faltus z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland. Bude záležet na tom, jak přísně budou soudy jednotlivé žaloby posuzovat.

Nárok tak může mít majitel uzavřené kavárny, ale už ne provozovatel nákupního centra, který přišel o část nájemného, protože jeho výše byla částečně odvozena z obratu uzavřených obchodů. Snadné nebude ani určení tržeb, o které podnikatel kvůli svému uzavření přišel. Je pravděpodobné, že lidé by do jeho obchodu či hospody kvůli obavám z nákazy nechodili, ani kdyby měl otevřeno.

Advokátka Petra Dolejšová se obává, že řada žalob bude muset doputovat až k Ústavnímu soudu. To by znamenalo, že podnikatelé by se i v případě úspěchu peněz dočkali až za několik let.

"Samozřejmě k tomu budou potřebovat právníky, které budou muset velmi pravděpodobně zaplatit. Takže to bude trochu finanční i nervové peklo," varuje Dolejšová. Podle ní by poškozeným podnikatelům pomohlo zavedení hromadných žalob. Zákon, který by je v Česku zavedl, schválila v únoru vláda. Nyní by ho měli schvalovat poslanci.

Podle návrhu, který vypracovalo ministerstvo spravedlnosti, by lidé mohli v jednom řízení uplatnit stejné či podobné nároky. Vyplatilo by se jim tak soudit i o částky v řádu stovek korun, na jejichž vymáhání by jinak rezignovali.

"Institut hromadných žalob by mohl v této věci být podle mě skutečně využitelný," míní poslanec Marek Výborný (KDU­-ČSL). "Osobně k němu mám ale mnoho výhrad a úmysl zákonodárce směřoval spíše k bagatelním škodám, nikoliv k vymáhání škod vůči státu," uvádí.

Výborný navíc dodává, že ani po dvou letech, co ministerstvo spravedlnosti zákon připravovalo, není na jeho podobě mezi poslanci shoda. Je tak možné, že ho nestihnou ani do voleb v příštím roce schválit. "Navíc teď může být zájem vlády v této věci to neuspěchat a vůbec to nedoprojednat," říká Výborný.

"Máme se s vládou bavit o tom, jak případné vyplácení škod zrychlit a vymezit poškozené, ale rozhodně si nemyslím, že řešením jsou hromadné žaloby," říká Benda. "Já osobně je pokládám za vyloženě škodlivou věc."

Advokát Faltus si navíc myslí, že by se současný návrh zákona o hromadných žalobách musel výrazně změnit. Jeho aktuální verze je omezena jen na spotřebitelské spory, jako je například kauza Dieselgate. Při žalobě se tak mohou spojit jen poškození zákazníci, a nikoliv podnikatelé. Podle Faltuse by navíc soudy musely stejně výši škody zkoumat u každého podnikatele zvlášť.