Země Evropské unie budou mít z různých společných zdrojů na boj s důsledky nového koronaviru k dispozici v přepočtu desítky bilionů korun. Jedná se o zdroje navíc oproti těm, které mohou použít z vlastních státních rozpočtů. Domluvili se na tom lídři členských států EU. Sešli se pomocí videokonference.

Evropské komisi dali za úkol, aby co nejrychleji předložila plán na vznik Fondu obnovy. Z něj by mohly čerpat pomoc ty země unie, které by projevily zájem. Zatím není jasné, kolik prostředků by v něm mělo být k dispozici. Dosavadní návrhy se pohybují mezi půl bilionu až 1,5 bilionu eur, což je až 41 bilionů korun.

"Tento fond musí být dostatečně velký a zaměřený na pomoc těm sektorům ekonomiky a těm zemím, které jsou zasaženy nejvíc," prohlásil šéf summitů lídrů států unie Charles Michel. Německo, stejně jako Nizozemsko, Rakousko či Finsko trvá na tom, aby Fond obnovy pomoc rozděloval prostřednictvím půjček − státy by ji tedy musely vrátit. Itálie, Francie či Španělsko naopak chtějí, aby šlo o nevratné granty.

540 miliard eur

bude dohromady k dispozici ve třech balících pomoci. Jde o půjčky, které si může každá země EU vzít na financování nákladů spojených s nárůstem nezaměstnanosti. Dále o půjčky malým a středním podnikům a o úvěry, které mohou v případě potřeby využít státy eurozóny.

1,5 bilionu eur

Až takové velikosti může dosáhnout Fond obnovy, jehož konkrétní podobu daly členské země EU za úkol vypracovat Evropské komisi. Nejspíš půjde o půjčky, což podporuje i Česko. Naopak Italové, Francouzi či Španělé by chtěli, aby se jednalo o nevratné granty.

Česko souhlasí s pozicí Němců či Finů. Poukazuje na to, že pokud by se jednalo o nevratnou pomoc, musela by se postupně splácet ze společného evropského rozpočtu. "Jsme dost rezervovaní k tomu, aby jakékoliv nové nástroje byly zátěží pro budoucí evropské rozpočty," řekla HN státní tajemnice pro EU při Úřadu vlády Milena Hrdinková. Česko zároveň trvá na svém dosavadním postoji, aby byly dotace pro chudší země a regiony ve společném rozpočtu zachovány v jejich současné výši. Podle něj je to důležité kvůli podpoře investic.

Ohledně Fondu obnovy je nejpravděpodobnější, že Evropská komise navrhne, aby si mohla jménem celé EU půjčit potřebné peníze na finančních trzích. Následně by je členským státům zasaženým pandemií půjčila za velmi výhodný úrok. Nejednalo by se tedy o nevratné dotace.

Zatímco ohledně definitivní podoby Fondu obnovy zatím jasno není, lídři zemí EU se během videokonference domluvili na dalších podpůrných opatřeních. Jde o soubor tří projektů v celkové hodnotě 540 miliard eur, tedy téměř 15 bilionů korun.

Jedním z nich je vznik fondu ve výši 100 miliard eur, z něhož by každý stát EU mohl dostat půjčky pro boj s nezaměstnaností − mohl by tedy úvěr využít třeba na financování takzvaného kurzarbeitu, tedy schématu, kdy firma zaměstnanci zkrátí pracovní dobu a velkou část ušlé mzdy mu hradí stát.

Premiéři či prezidenti zemí unie podpořili i záměr, aby Evropská investiční banka poskytla levné úvěry za 250 miliard eur malým a středním podnikům. Další částí evropské ekonomické odpovědi na pandemii je aktivace záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 miliard eur státům platícím eurem, které by je potřebovaly na financování opatření proti zdravotním dopadům koronaviru.

Podle očekávání bude muset řada států EU dramaticky navýšit své zadlužení. Některé země ale mají státní dluh už teď vysoký − jedná se přitom o ty, které jsou epidemií postiženy nejvíc, jako Itálie či Španělsko. Existuje nebezpečí, že pokud by jim EU a eurozóna nepomohly, finanční trhy by jim odmítly půjčovat, a hrozil by jim tak bankrot, jehož důsledky by následně tvrdě zasáhly celou unii. "Nelze vyloučit vůbec nic, pokud se evropští lídři nezvládnou domluvit na společném řešení," varoval Lorenzo Codogno, analytik a bývalý hlavní ekonom italského ministerstva financí.

Úroky, které musí Itálie či Španělsko ze svých dluhopisů investorům platit, v posledních dnech narostly. Stále jsou ale hluboko pod hodnotami z doby dluhové krize eurozóny let 2010 až 2012. Podle analytiků je to hlavně díky opatřením Evropské centrální banky, která v reakci na pandemii obnovila masivní nákupy dluhopisů na trzích.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru