Včerejšek se zdá být dnem, kdy koronavirová pandemie v Evropě načala novou kapitolu, která by mohla nést titul "Vědci útočí". Nejen Česko, ale i Velká Británie zahájily širší studie o tom, jak široce už je virus nemoci covid-19 rozšířen, aby vlády mohly přesněji zvážit další postup.

Na rozdíl od české studie, provázené strkanicemi a dlouhými frontami dobrovolníků u odběrových míst, je ta britská dlouhodobější. Týká se 20 tisíc domácností, které vyberou a osloví statistici. Lidem budou vědci odebírat vzorky a testovat je na přítomnost koronaviru či protilátky v průběhu jednoho roku, uvedla stanice BBC. Vybrané domácnosti projdou testy nejprve jednou týdně po dobu pěti týdnů a potom jednou za měsíc po dobu jednoho roku.

Experti ale nebudou jen pasivně sledovat, jak se virus šíří. Od včerejška běží testování dalších dvou vakcín. Obě připravují odborníci v Evropě a obě se testují na lidech. Jednu v Německu a druhou v Británii.

80 procent

je šance, kterou dávají své vakcíně proti nemoci covid-19 vědci z Oxfordské univerzity. Testování na dobrovolnících zahájili včera. Obecně ale experti varují před přílišným optimismem.

V Německu má k testům povolení firma BioNTech, která ve spolupráci s koncernem Pfizer vyvíjí hned čtyři varianty vakcíny. Testovat je bude na dvou stech lidech ve věku od 18 do 55 let. Látku vyvíjí od ledna a cílem je mít ji připravenou za rok. To je ve vědeckém světě velmi ambiciózní čas, protože většina odborníků se shoduje, že i kdyby šlo všechno dobře, vývoj a testování mohou trvat nejméně rok a půl. Klaus Cichutek, šéf Institutu Paula Ehrlicha, který na testování v zemi dohlíží, uvedl, že nynější fáze testů by měla trvat tři až pět měsíců.

Jde o první zkoušky tohoto druhu v Evropě a čtvrté na světě, uvádí agentura Reuters. Jedno testování provádí americká firma Moderna od března v USA, další dvě dělají čínské firmy. BioNTech bude také část testů provádět v Číně i v Americe poté, co dostane povolení. V USA by testování zajišťoval koncern Pfizer, vakcínu by ale vyrobila německá firma.

Právě z Číny, z šanghajského fondu Fosun, dostal BioNTech nedávno čerstvou investici 135 milionů dolarů a cena akcií této biotechnologické firmy na americké burze Nasdaq vzrostla o 45 procent. Fosun také bude zajišťovat testování v Číně.

Související

Na vakcínách, které by znamenaly přelom v boji lidstva proti pandemii, pracuje podle agentury Reuters na celém světě zhruba sedm desítek týmů. Dokud nějakou lidé nebudou mít k dispozici, není možné se podle názoru epidemiologů vrátit k předchozímu stylu života, protože by stále hrozilo zahlcení zdravotnického systému nemocnými s covid-19.

Druhou vakcínou, která se začala na dobrovolnících testovat včera, je látka vyvíjená britskými vědci na Oxfordské univerzitě. Prestižní ústav chce širší zkoušky s povoleními příslušných úřadů zahájit až na podzim a do konce roku mít vyrobeno na sto milionů dávek. Podle vědců citovaných stanicí Sky News má oxfordská vakcína osmdesátiprocentní šanci na to, aby byla proti koronaviru úspěšná. Oxford tak už připravuje i výrobní kapacity na to, aby mohl na podzim vyrábět miliony dávek, i když ještě nebudou skončeny testy.

Oxfordský test se bude podle profesorky Sarah Gilbertové z Jennerova institutu v Oxfordu, který vakcínu vyvíjí, týkat zhruba pěti stovek lidí, kteří budou vědcům hlásit svůj stav a budou testováni na přítomnost koronaviru. Polovina lidí dostane jinou vakcínu, aby bylo možné výsledky porovnávat. V červnu by pak měla začít klinická studie další britské vakcíny, připravované Imperial College London. Každá z těchto institucí by měla dostat na vývoj vakcíny nejméně dvacet milionů liber (zhruba 627 milionů korun) ze státního rozpočtu.

Potřeba pracovat na vakcíně rychle a zároveň sdružit finance vede k tomu, že se vytvářejí společné týmy řady pracovišť. Také ve čtvrtek oznámily italská firma ReiThera, německá Leukocare a belgická Univercells spolupráci na vakcíně, jejíž testování by mělo začít v létě a krátce poté i její výroba. Minulý týden podobnou spolupráci oznámil britský koncern GSK a francouzský Sanofi.

Podobná oznámení často posilují akcie firem na burzách a vytvářejí očekávání, která jsou zřejmě příliš optimistická. "Komentáře tohoto typu představují vakcínu jako hotovou věc s nějakým časovým rámcem jejího uvedení. To ale potom způsobuje špatná rozhodnutí a mylná očekávání politiků, investorů i vědců," cituje agentura Bloomberg Geoffreyho Porgese, analytika investiční banky SVB Leerink, která se zaměřuje na zdravotnický sektor.

Obvyklá doba vývoje je při nejoptimističtějším scénáři nejméně rok a půl, protože jen dvanáct měsíců trvá, než je možné prokázat, že vakcína je bezpečná, varují i další odborníci citovaní agenturou Bloomberg. Obvyklejší jsou ale dva až tři roky v případě vakcíny, která může být použita na celou populaci.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru