Státy Evropské unie by v rámci boje s hospodářskými dopady epidemie koronaviru mohly mít k dispozici až bilion eur, možná ještě více. V korunách jde minimálně o 27 bilionů korun. Ve čtvrtek by se na tom mohli shodnout lídři členských zemí unie. Spojí se pomocí videokonference. Členské státy se ale zatím nedomluvily na všech podrobnostech podpory hospodářství. Český premiér Andrej Babiš (ANO) bude na summitu podle zdrojů HN zastávat opatrnější postoj blízký německému, rakouskému či nizozemskému.

Na podpoře ve výši 540 miliard eur se už shodli ministři financí států EU a premiéři a prezidenti jejich dohodu podle očekávání formálně potvrdí. Většina této sumy je určena pro všechny členy unie, zbytek je vyhrazen pouze pro země eurozóny, mezi něž Česko nepatří. Může ale nastat hádka ohledně druhé poloviny zmíněného balíku pomoci, který má celkově dosáhnout minimálně bilionu eur. Spory se týkají nástroje s názvem Fond obnovy. Z něj by mohly čerpat všechny státy unie, tedy i Česko. Členské země se však zatím liší v názoru na to, odkud do něj peníze vzít a jestli by se mělo jednat o dotace, nebo půjčky.

"Fond obnovy by měl vzniknout co nejrychleji. Měl by být dostatečně velký a zaměřený na ty sektory ekonomiky a na ty státy, které utrpěly nejvíce," prohlásil předseda summitů lídrů členských zemí EU Charles Michel. Španělsko, Francie či Itálie požadují, aby si Evropská komise mohla jménem celé EU půjčit potřebné peníze na finančních trzích a následně je zasaženým členským státům rozdělit jako nevratné granty. Francie navrhla, aby se jednalo celkem o 500 miliard eur, Španělsko žádá až 1,5 bilionu eur, tedy přes 41 bilionů korun. Za půjčky by investorům komise ručila společným evropským rozpočtem.

Německo, Nizozemsko a Rakousko jsou proti − se vznikem Fondu obnovy souhlasí, podle nich se však nesmí jednat o granty, ale o vratné půjčky. Evropská komise by si tedy půjčila na trzích a následně tyto finance půjčila státům, které by projevily zájem. Ty by během následujících let komisi peníze splácely.

Transakce by pro ně byla výhodná v tom, že komise si dokáže půjčovat velmi levně, takže i její následné půjčky členským zemím by měly velmi výhodný úrok.

Berlín, Vídeň či Helsinky kromě toho odmítají také volání Italů, Španělů nebo Irů po vzniku společných evropských dluhopisů − jednalo by se o dluhopisy, které by společně vydávaly všechny státy eurozóny, jež by za ně i ručily. Proti jejich vzniku je i Česko, byť eurem neplatí. Také ohledně podoby Fondu obnovy souhlasí s postojem opatrnějších států. "Můžeme podpořit vznik Fondu obnovy za podmínky, že se nestane nástrojem na vznik společného dluhu," řekl HN vysoce postavený český zdroj blízký jednáním.

Až dosud se nezdálo, že by bylo možné mezi těmito rozdílnými stanovisky států EU najít kompromis. Italský premiér Giuseppe Conte ale krátce před summitem přišel s návrhem takové podoby fondu, která odpovídá postojům Německa, Rakouska nebo Česka − mělo by se tedy jednat o půjčky s velmi dlouhou splatností poskytnuté prostřednictvím Evropské komise.

Summit přesto "neskončí definitivní dohodou", očekává Lorenzo Codogno, analytik a bývalý hlavní ekonom italského ministerstva financí. Nejpravděpodobnější podle něj je, že lídři zemí EU dají Evropské komisi za úkol, aby urychleně přišla s detailním návrhem ohledně fungování a velikosti Fondu obnovy. Není pravděpodobné, že by se dokázali už ve čtvrtek domluvit, jestli má jít o půl bilionu, či třeba o 1,5 bilionu eur.

Zatímco ohledně Fondu obnovy panují spory, summit by se naopak měl bez problémů domluvit na dalších částech plánovaného unijního boje s očekávanými tvrdými ekonomickými dopady koronaviru − jde o soubor tří opatření v celkové hodnotě 540 miliard eur, tedy téměř 15 bilionů korun.

Jedná se o půjčky − 100 miliard eur na podporu zaměstnanců a 250 miliard eur pro malé a střední podniky. Třetí částí evropské ekonomické odpovědi na koronavirus je aktivace záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu. Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 miliard eur (6,5 bilionu korun) státům platícím eurem, které by je potřebovaly na financování opatření proti zdravotním dopadům koronaviru.

Podle očekávání bude muset řada zemí EU v rámci zaplacení následků epidemie dramaticky navýšit své zadlužení. Některé země ale mají státní dluh už teď vysoký − jedná se přitom o ty, které jsou epidemií postiženy nejvíce, jako Itálie či Španělsko. Existuje nebezpečí, že pokud by jim EU a eurozóna nepomohly, finanční trhy by jim odmítly půjčovat − a hrozil by jim bankrot, jehož důsledky by následně tvrdě zasáhly celou unii. "Nelze vyloučit vůbec nic, pokud evropští lídři nezvládnou domluvit se na společném řešení," varuje Lorenzo Codogno.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru