Máte spolu se sestrou úspěšnou firmu Genomac. Čemu všemu se věnuje a jaké novinky chystáte?

Genomac jsem s Lucií založil po návratu ze studií z USA na přelomu let 2001 a 2002. Měli jsme tehdy trochu naivní představu, že tím, že do Česka dostaneme první velký sekvenátor DNA, tak se zakázky budou hrnout jak od lékařů, tak od výzkumníků. Netušili jsme, jak spletité jsou cesty laboratoře k získání smlouvy s pojišťovnou. A protože jsme neměli ty správné konexe a lobbisty, tak jsme i přes nespočet vyhraných výběrových řízení nikdy smlouvu nezískali. Na druhou stranu nás to nutilo být inovativní v jiných oblastech. Takže jsme do Česka přivedli zcela nový obor − rekreační genetiku neboli "genetické testy pro zábavu".

Nedávno nově upravená veřejně přístupná databáze Genograf obsahuje tisíce údajů o profilech původu DNA, kde si informace o svých předcích denně vyměňují spousty genealogických nadšenců. Ale to není vše. Od chvíle, kdy má sestra Lucie kompletně převzala vedení i vlastnictví Genomacu, se intenzivně rozjely i další "rekreační" testy pod značkou Genoskop − například testování zajímavých predispozic, jako jsou například sportovní nebo hudební vlohy, predispozice pro vznik různých závislostí, schopnost adaptovat se na časový posun a podobně. Momentálně asi největší novinkou je, že se Genomac účastní ambiciózního projektu sekvenování tisíce českých genomů, kde je na základě údajů v databázi Genografu sekvenována DNA vybraných dobrovolníků. Projekt běží pod záštitou Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Karlovou univerzitou a univerzitou v Olomouci, jmenuje se ACGT. Získaná data budou využitelná pro cílení genetického screeningu i diagnostiky šité na míru české populaci.

Marek Minárik

◼ Vystudoval obor fyzikální chemie na Přírodovědecké Fakultě Karlovy Univerzity. Po 2 letech působení v biotechnologických firmách v Silicon Valley v roce 2001 zakládá společnost Genomac zabývající se analýzou DNA, v současnosti výzkummem diagnostiky rakoviny.
◼ V roce 2019 zakládá firmu Elphogene, která provádí sledování léčby onkologických pacientů na základě vlastní metody tzv. tekuté biopsie.

I přesto, že jste jel v úspěšném vlaku, vystoupil jste a začal jste budovat od nuly start-up. Jak vás to napadlo?

V Genomacu jsme vždy měli dva paralelní směry. Kromě té komerční větve jsme si vybudovali solidní pozici uznávaného centra s kvalitním výzkumem v oblasti nádorové diagnostiky. Iniciovali jsme desítky grantových projektů a ve spolupráci se spoustou skvělých kolegů lékařů jsme vyvinuli úžasnou metodu pro detekci poruch DNA. Ta metoda je tak citlivá, že jsme s ní schopni detekovat jeden mutovaný DNA fragment v tisícinásobném přebytku normálních DNA fragmentů.

Vysvětlíte laikovi, co to znamená?

V praxi to znamená, že můžeme detekovat nádorové fragmenty kolující v krvi pacientů s rakovinou. Postup je navíc velmi jednoduchý a ve srovnání s tím, co se dnes využívá hlavně v USA, je časově a finančně nenáročný. Celá léta jsme jej interně využívali ve všech našich onkologických projektech a asi před dvěma lety jsme se rozhodli, že zkusíme udělat spin-off − založit novou startupovou společnost, která bude tuto metodu dále rozvíjet a komercionalizovat. Tak vznikl Elphogene.

Firma Elphogene se věnuje primárně nádorům tlustého střeva a konečníku. Chápu asi proč: šlo o rakovinu, v níž jsme byli v celosvětových statistikách léta bezkonkurenčně první. Může však tato metoda sloužit i jiným typům nádorů? Jakým?

Na základě předchozích multicentrických studií, které proběhly v Genomacu ve spolupráci s předními onkologickými centry, máme nejvíce klinických dat právě pro nádory zažívacího traktu. Až donedávna tomu skutečně bylo tak, jak říkáte, v současnosti již naštěstí na čele tabulek četnosti i úmrtí na kolorektální karcinom nejsme − hlavně díky skvělému screeningovému programu.

Ovšem stále je tu obrovská skupina pacientů, kterým je tento nádor každoročně diagnostikován v pokročilém stadiu. Musím říci bohužel zcela zbytečně. A právě u nich je třeba volit tu nejvhodnější léčbu a následné sledování, protože rakovina má vždy tendenci se vrátit. A právě na tyto případy cílíme naším testem oncoMonitor. Kromě kolorektálního karcinomu máme velmi pozitivní data i pro použití oncoMonitoru u dalších typů, především rakoviny plic a v poslední době vyvíjíme klinické použití pro nádory slinivky.

Jak tato metoda funguje?

OncoMonitor je test, kterému se říká "tekutá biopsie". Tedy pacientovi odebereme krev, z ní izolujeme krevní plazmu a z té získáme krátké fragmenty DNA. No a potom v té spoustě fragmentů hledáme, jestli některé nemají určitou poruchu typickou pro nádor, který by někde v těle mohl být. Pokud žádnou poruchu nenajdeme, pacient má na dalších několik měsíců klid, pokud ano, potom pacient absolvuje doplňková vyšetření CT, PET/CT a další, i kdyby v té době takové vyšetření standardně plánováno nebylo.

Jak je celý projekt financován a s kým spolupracujete?

Na rozjetí Elphogenu jsme získali úvodní investici od biotechnologického inkubátoru i&i Prague, který vznikl při Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Jsem za to velmi rád, protože kolegové z i&i Prague mají zkušenosti z komercionalizace v biotechnologiích i molekulární diagnostice, a proto nejsou jen pouhými finančníky kdesi v pozadí, ale velmi aktivně nám pomáhají ve vyhledávání kontaktů na partnery a se spoluprací a využitím oncoMonitoru u nás i v zahraničí.

V době koronaviru je málo příležitostí k radosti, řekněte: Z čeho vy máte v poslední době ve firmě největší radost?

Z našeho právě probíhajícího společného projektu s MD Anderson Cancer Center, což je největší onkologické centrum na světě. Provádíme s nimi klinickou validaci oncoMonitoru a přímé srovnání s metodami, které využívají tam. Ale musím se přiznat, že aktuálně největší radost mi udělalo, když se nám v posledních týdnech podařilo úplně novým způsobem stávající technologii ještě vylepšit, především zjednodušit vyhodnocování a ještě trochu zvýšit citlivost. Na tuto verzi oncoMonitoru 2.0 připravujeme patentovou přihlášku.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Inovace ve zdravotnictví.

Související