V polovině března spustila vláda program pomoci malým a středním podnikatelům. Slibovala v něm rychlou podporu těm, na které nejvíce doléhají následky epidemie koronaviru a kteří se bez finanční pomoci neobejdou, pokud chtějí přežít. Po pěti týdnech se ukazuje, že stát slibovanou formu pomoci nezvládá. Čísla dokládají, že na půjčku zatím dosáhlo velmi málo živnostníků či malých firem, peníze navíc k podnikatelům putují pomalu.

Českomoravská rozvojová a záruční banka během uplynulého měsíce spustila dva programy. V Covid I nabízela přímo bezúročné půjčky podnikatelům, na což si přichystala pět miliard. Přišlo 3220 žádostí, uspělo jich zatím 200 v celkovém objemu 700 milionů korun.

"Vláda sice přišla rychle s programem Covid, ale dosáhla jen toho, že rozvojová banka je zavalená žádostmi a dokáže přitom uspokojit jen minimální počet žadatelů. To nemůže dopadnout dobře," míní člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník.

Potvrzují to i zkušenosti podnikatelů, kteří se o bezúročný úvěr ucházeli. "Ztrácíme den ode dne naději, že nám stát v tomhle pomůže," říká Martin Peterka, jednatel společnosti Skolit. Firma, která hlavně zásobuje kovovým šrotem hutě, se do problémů dostala ve chvíli, kdy její hlavní dodavatel Škoda Auto přerušil výrobu. Na odpověď na žádost o bezúročnou půjčku čekal Peterka téměř měsíc, pak mu ČMZRB oznámila, že ji zamítla. Bez uvedení důvodu. "Nikdy jsme přitom neměli žádné nedoplatky a i banky měly vždy zájem nás financovat," diví se podnikatel.

Na konci března pak rozvojová banka vyhlásila program Covid II, kde pěti miliardami záruk měla aktivovat půjčky v celkové výši až dvacet miliard. V tomto programu už úvěry poskytovaly komerční banky, ČMZRB za ně pouze ručila až do 80 procent půjčené částky, podnikatelé mohli žádat až o 15 milionů korun. Téměř ze šesti tisíc žádostí jich ale zatím uspělo jen 250, ostatní podnikatelé stále čekají na vyřízení.

Nedostatek hotovosti je přitom to, co živnostníky a malé firmy tíží nejvíce. Poté co vláda zavřela většinu obchodů a řemeslnických provozoven či služeb, se ocitli bez prostředků a hrozí jim krach. To je i případ Heleny Cyrnerové. Majitelka výrobny těstovin Pastafidli vede sociální podnik, zaměstnává zejména zdravotně postižené lidi. Žádala o úvěr milion korun v obou programech Covid, aby udržela firmu v chodu a po krizi se mohla vrátit do normálního režimu. Když odeslala žádost do programu Covid II, přišla jí zamítavá odpověď z České spořitelny, od které si chtěla půjčit peníze se státní zárukou. Údajně neuspěla proto, že by nebyla schopna úvěr splácet. "Mysleli jsme si, že půjčku dostane každý, když se stát zaručí."

Banky však musí hlídat podmínky půjček bez ohledu na to, že se stát za podnikatele zaručí. "I když jsou tu záruky, stále jsme banka, která musí řídit svá rizika," uvedl pro HN mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Dodal, že stát sice ručí 80 procenty za poskytované úvěry, ale také s určitou mírou rizika. "Pokud by sto procent podnikatelů, kterým půjčíme, nebylo schopno splácet, tak nám stát nezaplatí 80 procent, ale mnohem méně."

Stát je ochoten se zaručit za všechny úvěry do jedné čtvrtiny jejich celkové výše. Nesplacené půjčky nad tuto mez by už nesly samy banky na své náklady.

Jiří Jirásek, generální ředitel ČMZRB, která žádosti o úvěr posuzuje, potvrdil, že se od komerčních bank očekává "obezřetný přístup" i v případě, kdy je stát ochoten ručit za úvěry. "Nemůžeme se zaručit za všechny podnikatele. Jen posouváme hranici, kam až banky mohou jít při poskytování úvěrů," řekl Jirásek. Podle něj nemá smysl půjčovat firmám, které prokazatelně nebudou schopny splácet. "V takových případech, kterých bude dost například v cestovním ruchu, by měly pomáhat dotace, ale nikoliv půjčky," míní Jirásek. Jenže dotační program pro podnikatele, kteří kvůli koronaviru nemají dostatek peněz na financování chodu své firmy v době krize, zatím žádný není.

Vládní pomoc tak směřuje často k silnějším podnikům, které byly schopné dosavadní krizi zvládnout a mohou bance doložit, že jednou úvěr splatí. To ale nemohl doložit například majitel hotelu v centru Třebíče Josef Pošvař, který žádal o půjčku přes programy Covid I a II. V obou případech neúspěšně. "Vláda sice říká, že pomůže podnikatelům, ale nejvíce ohrožení jsou logicky ti, kteří nejsou ekonomicky silní a nemají rezervy a třeba nesplňují některá z kritérií," říká Pošvař.

Před deseti lety si pro svůj hotel vybral budovu v židovské čtvrti, která je kulturní památkou, a za desítky milionů korun ji opravil.

Díky tomu si pak v následujících 15 letech mohl část zhodnocení nemovitosti dát do nákladů. Kvůli tomu ale u banky nemá dostatečný kredit. "Jsme sice v provozním zisku, ale každý rok máme odpisy kolem 700 tisíc korun, takže vykazujeme ztrátu a ušetříme na daních z příjmů," říká Pošvař. Majitel třebíčského hotelu přijde jen za březen a duben o tržby v řádu asi milionu korun. Kvůli tomu už musel propustit všechny své pracovníky. Úvěr nakonec získal až u své komerční banky. "Nicméně jsou komerční subjekt a úroky nám odpárat nemohou a v budoucnu nás budou dohánět."

Pandemie koronaviru a s ní související vládní protikrizová opatření dolehla hlavně na podniky, které žijí z turismu. Právě ty ale mají nejmenší šanci na získání úvěru, turismus se bude do starých čísel vracet dlouho. O státem garantovaný úvěr se proto ani nepokoušel Sylvio Spohr, majitel Café Louvre na pražské Národní třídě a prezident Asociace restauratérů Apron. "Program Covid byl okamžitě uzavřený, ten stihlo jen pár lidí. Osobně neznám nikoho, kdo by půjčku dostal," uvedl Spohr.

Svou dosavadní ztrátu odhaduje na čtyři až pět milionů korun, každý další měsíc mu naskočí další půlmilion. "Spouští se sice Covid Praha, ale slíbených 600 milionů bude okamžitě pryč. Hlavní město mnoho peněz nemá a je vidět, že Praha a vláda nejsou spolu ve velké oblibě."

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že některé vlády dokážou reagovat pružněji na potřeby podnikatelů, kteří se dostali kvůli koronaviru do potíží. Zámečník poukazuje například na USA. "Tam vám dají úvěr, ale když ho použijete na platy pro svoje lidi, tak je z toho dotace," říká s tím, že "úvěr přitom dostane prakticky každý". Německá či rakouská vláda poskytují podle Zámečníka také bezúročné úvěry podnikatelům, ale ručí za ně v plném rozsahu. "Nic se pak nemusí schvalovat, z bank se stává jen distributor, který nenese žádné riziko," řekl Zámečník. Domnívá se, že to je model, který musí zákonitě přijít i v Česku.

Hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková vidí programy Covid jako selektivní podporu, a nikoliv plošnou, jak vláda slibuje. "Jinak si neumíme vysvětlit, proč je přidělováno tak málo peněz, i když původně byly programy prezentovány jako široká pomoc všem postiženým podnikatelům," řekla Kubelková. Navrhuje proto podmínky zjednodušit a smířit se s tím, že stát podpoří i podnikatele, kteří nejsou v absolutní nouzi. "Nyní stojí přežití celé řady firem právě na rychlé pomoci. Upuštění od složité administrativy a plošná podpora jsou tak v současnosti efektivnějším řešením situace," uvedla Kubelková.

A zatím vláda peníze na záruky v selektivních úvěrových programech dále navyšuje.

V pondělí schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun, které mají vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. Navíc ministr obchodu, průmyslu a dopravy Karel Havlíček na konci března vyhlásil program Covid III, kde má stát na záruky vyhradit dalších deset miliard.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru