Korupční kauza Stoka, v níž policisté obžalovali členy brněnského ANO z manipulací stamilionových veřejných zakázek, se rozlévá dál. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nyní podle zjištění HN a Aktuálně.cz prověřuje i vysoce postavené politiky ODS.

Mezi nimi exministra spravedlnosti a mocného zákulisního hráče Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela, primátorku Brna Markétu Vaňkovou i jejího vlivného náměstka Roberta Kerndla.

Důvodem je rozhodnutí jejich známého, dříve také jihomoravského politika Pavla Hubálka, že bude vypovídat. Hubálka policisté stíhají a hrozí mu vězení za kupčení s městským majetkem. On ale tvrdí, že byl součástí systému, který vytvořili právě významní politici ODS. Ti Brno řídili před hnutím ANO. Bývalý starosta obce Rojetín s osmdesáti obyvateli se tak stal zásadním svědkem olomouckého vrchního státního zastupitelství. Někdejší politik ve svém svědectví, které HN a Aktuálně.cz získaly ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, popisuje systém zhruba čtyřiceti na sebe napojených firem a lidí, z velké části komunálních politiků ODS a jejich příbuzných, kteří měli obchodovat s městským majetkem a za statisícové až milionové provize jej přidělovat a účelově privatizovat.

Hubálkovo svědectví se nedá přejít jen jako snaha kriminálníka vyvléci se ze svého případu zejména proto, že v Rojetíně se špičkami krajské ODS dělal obchody s pozemky a dobře je zná. Policistům přesně popsal, jak se k lukrativním nemovitostem v centru Brna politici a jim naklonění lidé dostávali. Jeho slova odpovídají obchodům, které redakce při svém pátrání dohledala v katastru a v rozsáhlé datové aplikaci Cribis.

"Já sám jsem se dopustil i samostatných trestných činů, ale základem a podstatou mého jednání byla skutečnost, že jsem nebyl sám, tuto činnost prováděla řada dalších osob, o kterých vypovídám. Uvedené osoby se i samy obohatily a dnes jsou majiteli lukrativních nemovitostí v Brně-střed. Na listech vlastnictví figurují tito lidé nebo jejich rodinní příslušníci anebo nastrčené osoby, které se spolu s námi podílely na této nezákonné činnosti," tvrdí stíhaný muž.

Hubálkův případ loni převzali detektivové z NCOZ, a to po tom, co Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) začala stíhat původního vyšetřovatele kauzy. Ten dle GIBS prověřování torpédoval. O vývoji ve vyšetřování dokonce pravidelně informoval jednoho z údajných aktérů kauzy − bývalého šéfa techniků Správy nemovitostí MČ Brno-střed Petra Kosmáka. Právě Kosmák je spojovacím článkem mezi Hubálkovým případem a kauzou Brno-střed, v níž je nyní obžalován. Po policejní razii v březnu minulého roku se jako jediný ihned doznal k manipulacím se zakázkami pod vedením tehdejšího místostarosty Jiřího Švachuly (ANO). Dnes je v kauze Stoka spolupracujícím obviněným.

Hubálek sám sebe v systému staví do pozice takzvané kontaktní osoby, která měla za úkol předem vytipovaným jedincům nabízet dle jejich požadavků nemovitosti do pronájmu. Tytéž nemovitosti byly následně nájemcům nabízeny k odprodeji. "V případech, o kterých vypovídám a vypovídat ještě budu, jsem měl inkasovat od těchto lidí peníze ve výši, která mi byla předem sdělena, a ty jsem musel odnést určitému člověku, který byl zapojen do systému. Nikdy bych sám nedokázal realizovat tolik nájmů a prodejů bytů a nebytových prostor," hájil se ve výpovědi Hubálek.

Redakce se ho opakovaně pokoušela kontaktovat na třech telefonních číslech. Na uváděné trvalé adrese v Rojetíně již delší dobu podle ověřených zjištění nebydlí. Na dotazy nereagoval. Jeho nynější právník Richard Novák pouze odkazuje na policii a státní zastupitelství. "Probíhá vyšetřování. Zatím se k tomu vyjadřovat nemůžeme," odpověděl.

Hubálek měl dle svého tvrzení díky kontaktům s prominentními politiky detailní informace. Disponoval seznamem volných městských bytů a v něm měl označeny ty, které půjdou brzy do privatizace. Schvaluje ji rada a zastupitelstvo. Od těchto bytů pak dostal i klíče a zájemce na prohlídky vodil mnohem dříve, než městská část úmysl pronajmout je zveřejnila či než se lidé jako zájemci registrovali. A za provizi vypočítanou z tržní ceny mohl slíbit, že jako pronajímatelé si tito přednostní zájemci budou moci za nějakou dobu výhodně − za zlomek skutečné hodnoty − byt odkoupit.

Aby si ovšem předtím mohli byt pronajmout, museli splnit kritéria − třeba slíbit, že ho opraví, a ukázat, že na to na účtu mají dost peněz. Podle Hubálka se ale výpisy z účtů často falšovaly. A kontrola toho, že zájemce práce provedl, pak často neproběhla.

Do problémů se Hubálek dostal po tom, co od lidí, kteří měli zájem o brněnské byty, vylákal peníze a nechal si je. Necítí se ale vinen sám. "Peníze jsem požadoval po zájemcích já, ale ve většině případů se jednalo o částky, které mi byly sděleny lidmi, již měli tu pravomoc o přidělování nemovitostí společně rozhodovat. Tyto osoby samozřejmě při přidělování bytů a nebytových prostor musely postupovat tak, aby došlo k takzvanému kladnému vyřízení pro předem stanovené zájemce za předem stanovených podmínek. Nejednalo se o menší, ale převážně vyšší částky peněz v řádech statisíců až po milion i více," dodal Hubálek.

Byty pro exministra, radního i primátorku

Za osoby, které měly v jím popsaném systému "rozhodovací pravomoc", označuje vlivné politiky ODS, tehdejší brněnské radní. "Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Ota Bradáč. Tito se seznámili při studiích na VŠ, Kerndl a Bradáč si zde dodělávali doktorské studium a Pavel Blažek zde učil," popisuje počátky spojení Hubálek. Jeho informaci o způsobu seznámení dotazovaní potvrdili. Poslanec Blažek je znám jako vlivný zákulisní hráč, který řídí moravskou ODS. Se svým dobrým známým, nynějším náměstkem primátorky Kerndlem, podle Hubálka privatizoval bytový dům v ulici Veveří, následně ho pak pronajímali.

Z katastru nemovitostí vyplývá, že zmíněný dům koupila společnost KB Plus, kterou v té době ovládali Kerndl s bývalým místostarostou pro oblast majetku městské části Brno-střed Otakarem Bradáčem. Tato firma ihned rozsáhlý dům přeprodala, a to za pouhých 315 tisíc korun akciové společnosti Slide. Vystupovala za ni žena, která je podle Hubálka rovněž propojena s údajným systémem kupčení s byty. Redakci se s ní nepodařilo spojit.

Vazby Slide na Blažka s Kerndlem je možné vyhledat v obchodním rejstříku. Mezi lety 2007 a 2011 firmu vlastnili, a jak oba redakci sdělili, vlastní ji i nyní. Ze zápisů valné hromady firmy rovněž plyne, že hromadě předsedá nynější primátorka Vaňková. Podle Blažka však k žádným nelegálním machinacím nedocházelo. "Nikdy jsem nic nezprivatizoval a ani s městským majetkem neobchodoval," odpověděl HN. Už prý podal trestní oznámení za křivé obvinění.

Po volbách v roce 2014 privatizaci městských bytů nová koalice ANO dočasně zastavila kvůli případu secesního domu Tivoli. Ukázalo se, že radní na jedné z posledních schůzí v minulém volebním období schválili záměr prodat tento památkově cenný dům na Konečného náměstí. Původně si ho chtělo město nechat, protože jej v roce 1996 opravilo za více než čtyřicet milionů korun, ale nakonec ho rada složená i ze zástupců ODS přeřadila na seznam městského majetku určeného k privatizaci. Mezi těmi, kteří by se tak mohli dostat k městskému majetku za třetinu tržní ceny, byla i žena exministra Blažka Alena, která má v privatizovaném domě už 15 let exekutorskou kancelář. V domě bydlí i sám Blažek, ve vedlejším vchodě zase Bradáč. Po zastavené privatizaci dům dodnes vlastní město.

Související

Blažek se dělí o další bytový dům − tentokrát v brněnských Zábrdovicích − také se svým bývalým náměstkem na ministerstvu spravedlnosti a spolužákem z brněnského gymnázia Radomírem Daňhelem. I jeho Hubálek označuje za jednoho z vedoucích článků skupiny. "Není to pravda, vůbec nevím, proč to pan Hubálek říká. Já jsem nikdy žádné městské byty nekupoval ani neřešil," řekl pro HN Daňhel. To ale není pravda. V roce 2001 vydražil (spolu s brněnskou advokátkou) velký městský bytový dům za 9,4 milionu korun. Aukce se účastnil pouze on, nikdo jiný se nepřihlásil, přičemž původní cena nemovitosti byla znaleckým posudkem stanovena na 11 milionů. "Ale to bylo v rámci veřejné dražby a probíhalo to standardně," odpověděl na poznámku redakce o tomto nákupu Daňhel.

Náměstek primátorky Kerndl s manželkou zase vlastní byty v dalším bytovém domě na Veveří a jeden tam má i jeho nevlastní bratr Kamil Kotěra. A svůj byt na zmíněné adrese před nedávnem Kerndlovi daroval Kotěra Roman. Dvojčata Kotěrovi jsou podle Hubálka dalšími články jím řečené organizované skupiny. Roman Kotěra je v současnosti třetím místostarostou městské části Brno-střed, kde má na starosti nebytové prostory, ekonomiku a finance. Kerndl odmítl, že by měl s údajnou nelegální činností cokoliv společného. "K žádným manipulacím s přidělováním nájemního bydlení nikdy nedocházelo," reagoval. Stejně tak i Kotěrové dementovali, že by kupčili s městským majetkem. Ve snaze získat bližší vyjádření se však redakci nepodařilo s nimi spojit.

NCOZ prověřuje i výpověď, v níž Hubálek popsal, jak se prý do obchodů zapletla i současná brněnská primátorka Vaňková. K Blažkovi má také blízko. V minulosti u něj začínala jako koncipientka a seděla rovněž v představenstvu firmy Breas, jejímž byl Blažek jediným akcionářem. Firma prováděla dražby majetku lidí a firem v insolvenci.

Podle Hubálka se pro Vaňkovou, která dlouhé roky seděla v zastupitelstvu Brna-střed, připravovala privatizace bytového domu č. 46 v ulici Hlinky v době, kdy byla radní. "Brno-střed schválilo zpočátku nájemní smlouvy na půdní prostory, kdy nájemníky byli pan Vaněk, což byl její švagr, a jeho přítelkyně," popsal Hubálek. Dokumenty, které jsou uloženy na radnici Brno-střed, Hubálkova slova potvrzují. V listopadu 2012 rada městské části skutečně schválila pronájem půdních prostor v daném domě, a to Ondřeji Vaňkovi, švagrovi primátorky. "Je to už dlouho, přesně si nepamatuji. Se švagrovou jsme to ale neřešili," řekl pro HN Vaněk. V dubnu 2014 byl pronájem ukončen. "Robert Kerndl mi tenkrát sdělil, že Vaňková se dostala do finančních problémů a že by bylo dobré najít nového zájemce. Za půdy na Hlinkách jsem vyplatil paní Vaňkové 1,2 milionu korun. Za byt, který je v přízemí, částku 500 tisíc korun, kterou jsem předal Romanu Kotěrovi," pokračoval Hubálek. Peníze měla Vaňková dostat za to, že od plánu ustoupila. "Bytový dům pro mě 'připravován' nebyl a Hubálek mi nikdy žádné peníze nepředal," reagovala Vaňková. "Žádné peníze jsem od Hubálka nepřijal," doplnil Kotěra.

Všechny zmíněné označuje Hubálek za členy skupiny, která se manipulování nemovitostí systematicky věnovala.

Seznámení v Rojetíně

Hubálek se nejprve před deseti lety seznámil s Kerndlem, který měl chatu ve vesnici kousek od Rojetína, kde Hubálek starostoval. "Během čtyř let jsem se přes Roberta seznámil s dalšími jeho známými, což byl Blažek, Kamil Kotěra, Roman Kotěra (…), Bradáč, Vaňková (…) a Kosmák. S nimi jsem se setkával na neformálních akcích, kde jsme si vzájemně vyměnili informace o tom, kdo co děláme," popsal.

Kerndl říká, že se s Hubálkem seznámil na jeho žádost zprostředkovanou Hubálkovým bývalým tchánem. "Tehdy jsme se vídali relativně často, důvod našich schůzek byl zejména společenský, jak to mezi sousedy obvykle bývá (pivo, slivovice atd.), někdy se prostě seznámíte s někým, kdo se v budoucnu ukáže být úplně jiným člověkem, což je i případ pana Hubálka. Dodnes nemám radost z toho, že jsem se s ním v minulosti seznámil," řekl redakci Kerndl.

Důkazy o blízkých vztazích všech zmíněných jsou opět veřejně dohledatelné i v katastru. V roce 2008 koupili Kerndl s Hubálkem a Blažkem, zastupovaní právničkou Vaňkovou, v Rojetíně pět hektarů pozemků asi za 50 tisíc korun. Pozemky tam nakupoval i Kerndlův nevlastní bratr Kamil Kotěra a v roce 2017 je Kerndlovi daroval.

V tomtéž roce si za 200 tisíc korun pořídila od Kerndla pozemky v Rojetíně Vaňková. Další si dokoupila letos v únoru. Hubálek v Rojetíně starostoval do roku 2015. Když skončil, nezůstalo po něm účetnictví a obec se ocitla v exekuci.

Podle Blažka koupi pozemků inicioval Hubálek. "Tehdy řekl kolegovi Kerndlovi, že nějaká paní nabízí pozemky v obci Rojetín za tehdy výhodných podmínek. Souhlasil jsem s tím, že získám třetinu těchto pozemků. Kupní smlouvu jsem podepsal a s panem Hubálkem jsem o těchto pozemcích nikdy nemluvil. Když se po letech ukázalo, kdo opravdu je pan Hubálek, který kromě jiných svých problémů upadl do dluhů, o svou třetinu exekučním rozhodnutím přišel," uvedl redakci Blažek. On i celá jihomoravská ODS má za to, že Hubálkova výpověď slouží v boji mezi ODS a částí hnutí ANO.

I ředitel odboru Bradáč podle Hubálka získal byty přímo pro sebe, konkrétně privatizací bytového domu v Hrnčířské ulici. I jeho napojení na zmíněnou nemovitost lze ověřit v katastru − Bradáč je předsedou společenství vlastníků daného bytového domu, kde vlastní byty on i jeho společnost. "Nikdy jsem nic neprivatizoval. V tomto domě se na mě převedl členský podíl. Vše zcela legálně," prohlásil Bradáč. Hubálka označuje za člověka, který se pomátl. "A to není urážka," dodal.

Hubálek rovněž promluvil o tehdejším starostovi městské části Brno-střed Liboru Šťástkovi. Protikorupční sdružení Oživení na něj už v roce 2015 podalo trestní oznámení, protože tři týdny před komunálními volbami zprivatizovali za 700 tisíc korun třípokojový městský byt v ulici Jana Uhra jeho příbuzní. "Na bytovém odboru zpočátku dělala Alexandra Belušíková, která je příbuzná Šťástky, a to přes pana Pavla Belušíka. Na Belušíka si pan Šťástka psal nějaký privatizovaný majetek. Konkrétně se jedná o část bytového domu na rohu ulic Jana Uhra, kdy v tomto bytovém domě je zřízena restaurace U Kroužku, která je formálně psaná na pana Belušíka, a ještě nějaký byt," rozvedl Hubálek.

Šťástka jeho tvrzení o údajném členství ve skupině kupčící s městským majetkem odmítá. "To je samozřejmě nesmysl. Byt Belušíkových byl v pořádku, šetřila to i policie," reagoval pro HN. Na poznámku o tom, že v té době ještě policisté neměli Hubálkovu výpověď, odpověděl, že neví, co v jeho výpovědi je.

GIBS: Vyšetřovatel kauzu manipuloval

Hubálek původně nevypovídal. Rozhodnutí změnil, jak říká, kvůli starostem o svou ženu. "Vzhledem k závažnosti informací se obávám o bezpečnost své manželky, které bylo, dle informací poskytnutých mou manželkou, ze strany zainteresovaných osob vyhrožováno," nadiktoval do protokolu. Dle několika zdrojů Aktuálně.cz se s tím svěřoval i lidem z blízkého okolí.

Výpověď, v níž pavučinu vztahů popsal, si musel tvrdě vynutit. V dubnu 2019 požádal o status spolupracujícího obviněného. V dopise směřovaném NCOZ, GIBS a krajskému státnímu zastupitelství si stěžuje, že ho ani tři čtvrtě roku po zatčení nikdo nevyslechl v míře, v jaké žádal − to znamená, aby kompletně popsal organizovanou skupinu, která podle něj ovládala přidělování nemovitostí v Brně. "Mohou využít této situace (kdy se nic nevyšetřuje), že doslova zametou stopy a některé důležité materiály v písemné formě zmizí," apeloval na detektivy Hubálek.

Jeho případ původně vyšetřoval šéf brněnské hospodářské kriminálky Vladimír Machala. Web Ekonomickýdeník.cz už upozornil, že je za způsob vedení případu nyní stíhán. Redakce má text jeho obvinění k dispozici. Machala vedl před 15 lety tajný tým protikorupční policie s krycím názvem Mlýn tehdejšího ministra vnitra a následně premiéra Stanislava Grosse (ČSSD). Později se ukázalo, že citlivé informace se od policie dostávaly přímo ke Grossovi. Nyní je obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby. Podle GIBS se ho dopustil právě v souvislosti s Hubálkovým případem, který v roce 2018 vyšetřoval.

Machala o případu informoval svého kamaráda Petra Kosmáka, dnes stíhaného v kauze Stoka za to, že na radnici vedené ANO vybíral od podnikatelů za zakázky provize. A v Hubálkově popisu byl i součástí skupiny, která společně s ním za předchozí éry ODS manipulovala proces přidělování městských bytů. "Nebudu se k tomu vyjadřovat," reagoval pro HN stručně Kosmák.

Vyšetřovatel Machala neváhal Kosmáka detailně dopředu informovat o Hubálkově zatčení i chystaných domovních prohlídkách. Dokonce ho na "domovku" do Hubálkova bytu i přizval a probíral se společně s ním důkazy. Ty teď mohou být znehodnoceny. Později Kosmáka také informoval, že proti němu Hubálek vypovídá. Detektivové to dokládají výpisy ze šifrovaných aplikací a telefonních hovorů. "Pokud by měl případ stále na starosti Machala, nejspíš by se nic nevyšetřilo," řekl HN zdroj blízký nynějšímu vyšetřování.

Zformátované disky, smazané důkazy

Machala své stíhání ani věc Hubálkovy odkládané výpovědi komentovat nechtěl. Vyšetřovatelům GIBS ovšem při výsleších začal tvrdit, že o Kosmákově účasti v celé věci nic nevěděl, a naopak státní zastupitelství sám začal aktivně upozorňovat, že Hubálek je pouze bílý kůň a kauza kupčení s byty je mnohem větší a zasahuje síť 10 až 15 osob, kterou s jeho pomocí začal rozkrývat. Machalova obhájkyně Klára Samková s HN na toto téma odmítla hovořit. "Jsou tam utajované informace, to moc dobře víte," řekla a položila telefon.

Machala v prohlášení zaslaném redakci po vydání tohoto textu tvrdí, že právě jeho stíhání má zabránit politicky exponované podezřelé postihnout.

"Stíhaný policista, který byl v článku jmenován plným jménem, v průběhu roku 2018-2019 společně se svým oddělením odhalil závažnou trestnou činnost ve formě korupčního jednání, které se dotýká vysokých politických představitelů v městě Brně, a to včetně možného zapojení i orgánů činných v trestním řízení. Škody dosahují řádu minimálně vyšších desítek milionů korun," napsala v prohlášení redakci Machalova obhájkyně Klára Samková. Podle ní Machala po politicích šel a nic se zakrýt nesnažil.

"Tato trestná činnost byla zadokumentována včetně procesních důkazů, na základě kterých mohla být postavena obžaloba, a to řady vysokých politických představitelů Brna. Jedinou možností, jak tento procesně zajištěný důkaz znehodnotit, zůstala možnost kriminalizace osob, jež tyto důkazy opatřovaly, tedy trestně stíhaného policisty. K čemuž následně také došlo," dodala Samková. 

Hubálkovo stíhání iniciované Machalou ovšem není jeho první problém se zákonem. Jihomoravští policisté už ho za manipulace s byty stíhali v roce 2014. Případ ale nakonec odložili. Poškození totiž výpovědi stáhli. Hubálek vloni policistům popsal, že vyšetřování, z něhož vyvázl, nebylo zcela standardní. Když měl v roce 2014 Hubálek první domovní prohlídku, policista, jehož jméno redakce zná, prý před ním plácal rukou na jeho hard disk s daty. "Řekl mi: 'Data mám pod kontrolou'," konstatoval Hubálek. A podobně zmizely i zprávy, které byly podle něj klíčovým důkazem, že byl článkem rozsáhlé organizované skupiny. "V mém mobilním telefonu byl uložen program WhatsApp, ve kterém byla kompletní komunikace s Romanem Kotěrou, s Kerndlem. V lednu 2016 mně byla veškerá výpočetní technika vrácena, telefon neobsahoval vůbec žádná data, byl zformátovaný," dodal Hubálek.

Podle informací redakce má kauzu na stole žalobkyně Petra Lastovecká z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Ta se ke kauze nechtěla vůbec vyjadřovat: "Ke kauze vám nemůžu říct vůbec nic. Ani to, jestli ji dozoruji," řekla HN Lastovecká.

Hlavní aktéři Hubálkovy výpovědi

Pavel Blažek (51), ODS
bývalý ministr spravedlnosti

Jeden z nejvlivnějších členů ODS na Moravě, místopředseda strany v letech 2010−2014. Od července 2012 do července 2013 ministr spravedlnosti Nečasovy vlády. V Brně má rozsáhlý majetek v bytových domech − s Radomírem Daňhelem v Zábrdovicích a s Robertem Kerndlem na Veveří a v Králově Poli.

Radomír Daňhel (51), ODS
exnáměstek ministerstva spravedlnosti

Náměstek Pavla Blažka na ministerstvu spravedlnosti. Neúspěšný kandidát za ODS do zastupitelstva městské části Brno-střed.

S Markétou Vaňkovou působil v představenstvu společnosti Breas, kterou stoprocentně vlastnil Blažek.

Markéta Vaňková (42), ODS
primátorka Brna

Primátorka v koalici s Piráty, KDU-ČSL a ČSSD. Má blízko k Blažkovi. V letech 2000 až 2001 seděla v představenstvu jeho firmy Breas. Hned po studiích se dostala do zastupitelstva Brna-střed, kde sedí už 20 let. V letech 2006−2014 byla i radní. Její otec Petr Průcha je soudcem NSS.

Robert Kerndl (48), ODS
náměstek primátorky Vaňkové

Nevlastní bratr sourozenců Kotěrových. Jeho otec je český zpěvák Vladimír Kerndl. Jako první se v roce 2010 seznámil s Pavlem Hubálkem. Nynější náměstek primátorky Vaňkové, s níž byl v radě Brna-střed i mezi lety 2010 a 2014. S Blažkem vlastní dva bytové domy a firmu Slide.

Otakar Bradáč (49), ODS
bývalý místostarosta Brna-střed

Mezi lety 2010 a 2014 druhý místostarosta v Brně-střed. V současnosti je předsedou bytové komise na radnici této městské části, členem komise byl i v minulosti. S Robertem Kerndlem byl jednatelem společnosti KB Plus, která od roku 2003 vlastní velký, původně městský bytový dům na Veveří.

Libor Šťástka (46), ODS
bývalý starosta Brna-střed

V letech 2006 až 2014 starosta městské části Brno-střed. Člen ODS. Těsně před tím, než opustil post starosty, jeho příbuzní manželé Belušíkovi výhodně zprivatizovali třípokojový městský byt v ulici Jana Uhra. Privatizaci v minulosti vyšetřovala policie na podnět organizace Oživení.

Roman Kotěra (42), ODS
třetí místostarosta Brna-střed

Nevlastní bratr Roberta Kerndla. V současnosti třetí místostarosta Brna-střed. Na starosti má nebytové prostory, ekonomiku, rozpočet a finance. Mezi lety 2010 a 2014 vedl rovněž komisi městské části pro nebytové prostory a byl členem komise pro mládež, kulturu a sport.

Kamil Kotěra (42)
bratr Romana Kotěry

Dvojče Romana Kotěry, nevlastní bratr Roberta Kerndla. V minulosti pracoval na správě nemovitostí Brna-střed spolu s obžalovaným Petrem Kosmákem. Nakupoval pozemky v Rojetíně, kde starostoval Pavel Hubálek, následně je daroval Kerndlovi.

Petr Kosmák (44)
exšéf techniků správy nemovitostí Brna-střed

Spolupracující obviněný v kauze Brno-střed. Doznal se, že jako šéf správy nemovitostí zmíněné městské části bral úplatky a byl členem organizované skupiny kolem expolitika za ANO Jiřího Švachuly. Podle Hubálka byl i součástí skupiny členů ODS, která kupčila s městským majetkem.

Pavel Hubálek (41)
bývalý starosta obce Rojetín

Dlouholetý starosta jihomoravské vesnice s osmdesáti obyvateli. Policie ho stíhá za manipulace s městskými byty v Brně. Dobrý známý Roberta Kerndla.

Nyní tvrdí, že byl členem organizované skupiny, která přidělování bytů v Brně manipulovala a účelně privatizovala. Poskytl o tom rozsáhlou výpověď.

Související