Dvaapadesátiletý herec a hudebník Jaromír odehrál začátkem března tři představení v různých divadlech v Praze. Potkal se s desítkami, možná stovkami lidí. "O koronaviru se už mluvilo, byl to ale jen vzdálený problém. Normálně jsme hráli, netušili jsme, že jsou to na dlouhou dobu naše poslední představení," popisuje. Jeho celé jméno redakce zná, nepřál si ho ale zveřejnit.

V polovině března vláda rozhodla o zákazu shromažďování a divadla se úplně zavřela. Týden poté Jaromír zjistil, že nemoc covid-19 má. "Nemusí to být lehká chřipka, jak si část lidí myslí. Pro mnoho lidí, včetně mě, je to těžko stravitelná choroba," vysvětluje, proč se rozhodl svoji zkušenost s nemocí zveřejnit. I když pod podmínkou anonymity. "Nerad bych, aby se kolegové a známí báli, že je pořád můžu nakazit, i přes negativní testy," vysvětluje vyléčený pacient.

Kde koronavirus chytil, dodnes přesně neví. Po březnovém hraní v Praze sedl do mezinárodního rychlíku a odjel do Brna navštívit strýce. "Tehdy ještě nebyly povinné roušky a ve vagonu kýchalo a kašlalo několik lidí. Jako starý průduškář jsem na to citlivý, tak jsem si říkal: Snad něco nechytnu. Ale koronavirus mě pořád nenapadl a neděsil," líčí Jaromír.

Po návštěvě strýce opět nasedl do vlaku a zamířil do Zlína za jeho osmdesátiletou maminkou. "Už večer mi nebylo úplně dobře. Chtělo se mi zvracet, ale říkal jsem si, že mi asi nesedla večeře z bistra na nádraží. V noci jsem nemohl spát, ale zase jsem si našel odůvodnění, že byl úplněk," popisuje herec.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se