V době světové finanční a hospodářské krize před víc než deseti lety se jako první začaly hroutit banky. Pád americké investiční banky Lehman Brothers ze září 2008 se stal také symbolem celé krize. Nyní ekonomika míří kvůli dopadům opatření proti novému koronaviru do mimořádně hluboké krize. A je jasné, že některé banky mohou mít opět problémy. To může dále podkopat zdraví státních rozpočtů jednotlivých zemí. Ve finanční sféře pro tuto situaci existuje termín "bludný kruh".

V Evropě patří mezi ohrožené hlavně italské banky. Na jejich stavu se nejspíš podepíše skutečnost, že italská vláda s cílem ulevit firmám i domácnostem pozastavila nutnost splácení úvěrů. "Banky jsou pod velkým tlakem," konstatuje Lorenzo Codogno, konzultant a bývalý hlavní ekonom italského ministerstva financí.

Italské bankovní domy měly už před vypuknutím pandemie oproti jiným zemím EU vyšší podíl úvěrů, které jejich klienti nedokázali včas splácet. Týkalo se to více než tří procent jejich půjček. Například v Řecku je sice toto číslo ještě výrazně vyšší, dosahuje desítek procent, italská ekonomika je ale mnohonásobně větší než řecká. Její kondice je tedy pro eurozónu i celou EU důležitější. A právě situace bank může výrazně ovlivnit stav celého italského hospodářství.

Jak si pomoci společně

Čeká se hádka lídrů

Země EU nyní vyjednávají o založení společného fondu na pomoc ekonomikám těžce zasaženým důsledky boje s koronavirem. Jeho vznik podpořili ministři financí všech zemí EU. O tom, kde by měl fond vzít peníze a kolik by v něm bylo, ale budou tento čtvrtek teprve jednat lídři států unie.

◼ Itálie, Francie, Španělsko či Irsko požadují, aby si fond mohl půjčovat na trzích, za což by společně ručily všechny členské státy. Nizozemci, Němci či Finové jsou proti.

◼ Na některých jiných krocích k podpoře ekonomiky se už země EU dohodly.

◼ Celkem jde o nové výdaje za 540 miliard eur, tedy přes 14 bilionů korun. Většina je určena pro státy s eurem.

V posledních letech na banky dolehla chabá výkonnost italské ekonomiky. Ta roste jen minimálně, stále ještě nedosáhla velikosti z roku 2008 − doby před vypuknutím světové hospodářské krize. Odrazem stagnujícího hospodářství byl fakt, že ještě před pěti lety byla po splatnosti desetina všech půjček, které banky poskytly.

Bankovní domy přesto dokázaly podíl těchto půjček výrazně snížit − na zmíněná tři procenta. To ve svých zprávách velmi oceňovala Evropská centrální banka (ECB) či třeba Mezinárodní měnový fond.

Dalším problémem je ale to, že velkou část portfolia italských bank tvoří italské vládní dluhopisy. Banky je drží v hodnotě 380 miliard eur (v přepočtu více než 10 bilionů korun). Nyní ale panují obavy, že cena těchto dluhopisů může klesnout, protože investory by mohl vyděsit narůstající italský státní dluh − ten je už nyní ve výši přes 130 procent italského hrubého domácího produktu. Toto číslo se ale nejspíš výrazně zvýší kvůli výdajům nutným pro boj s dopady koronaviru. Na opatření k podpoře ekonomiky si budou muset na trzích půjčit obrovské částky všechny zasažené země, včetně Česka.

Italský stát a jeho banky se tak pohybují v bludném kruhu − stát potřebuje, aby banky kupovaly jeho dluhopisy, propad jejich ceny ale může banky poškodit. A stát zároveň nemá na to, aby ohrožené banky zachránil. V době dluhové krize eurozóny před necelými 10 lety se taková situace odehrála v Irsku, které ji nakonec muselo řešit žádostí o mezinárodní pomoc. "Bludný kruh stále existuje. Pokud hodnota italských státních dluhopisů klesne, tak se banky okamžitě dostanou do problémů," varuje Lorenzo Codogno.

Cena italských státních dluhopisů na trzích v posledních dnech skutečně klesala. Propad je ale zatím nesrovnatelně menší než v době dluhové krize eurozóny v letech 2010 až 2012. Hodnoty stabilizuje především ECB, která od investorů dluhopisy pravidelně nakupuje.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru