Zemědělci žádají, aby se Česko více zaměřilo na potravinovou soběstačnost. Opakují to již několik let a nyní, v souvislosti s pandemií koronaviru se podle nich tato potřeba projevila ještě více. "Největší problémy se soběstačností má Česko s ovocem, zeleninou a bramborami, a to i přesto, že v minulosti jsme patřili k jejich velkým producentům," upozorňuje Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Ministerstvo zemědělství se zvyšováním potravinové soběstačnosti počítá už ve své strategii z roku 2016. I nyní ujišťuje, že to s podporou domácí produkce myslí vážně.

"Podpoříme zvýšení výroby nejenom u zemědělců, ale také u zpracovatelů," slibuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Úřad již navýšil národní zemědělské dotace na loňskou úroveň, tedy na částku 4,4 miliardy korun. Vláda přitom na ně původně schválila jen 3,8 miliardy korun. "Chceme více posílit programy zaměřené na zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti, část půjde také na zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat. Peníze jsme přesunuli z vnitřních úspor ministerstva," uvádí ministr Miroslav Toman (za ČSSD).

35 procent

Taková je soběstačnost Česka v pěstování zeleniny. Podle zemědělců je to málo. Ministerstvo zemědělství chce tento podíl do roku 2030 navýšit na 75 procent. V Česku se rovněž vyrobí pouze 55 procent tuzemské spotřeby vepřového masa, drůbežího pak 70 procent. Ministerstvo se chce dostat alespoň na 80 procent.

Podle zemědělců se od roku 2016 nic nezměnilo a dovoz zemědělských produktů do Česka naopak spíše posiluje. "Sestupný trend domácí produkce je patrný například u konzumních brambor. Přibližně třetina se jich musí dovážet − nejvíce z Německa, Francie a Nizozemska," uvádí Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.

"Realita je taková, že se strategii ministerstva nedaří naplňovat a naše soběstačnost spíš klesá," potvrzuje šéf zemědělského svazu Pýcha. Na druhou stranu připouští, že problém se zásobováním českých obchodů konkrétními potravinami zatím nenastal. Pandemie koronaviru však podle něj zvýšila riziko, že by k tomu mohlo dojít.

"Současná situace v celé nahotě ukázala naší závislost na dovozu některých důležitých potravin," doplňuje mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Evropská unie se snaží, aby k výpadkům v zásobování nedošlo. Pro zachování plynulosti pohybu zboží koordinuje Evropská komise vytvoření takzvaných "zelených pruhů" na hraničních přechodech. Po nich by měla volně jezdit všechna nákladní vozidla bez ohledu na to, jaké zboží přepravují. Přejezd hranice, včetně případných kontrol, by neměl trvat déle než 15 minut. Pro zemědělce navíc připravila finanční podporu, včetně půjček až do výše 200 000 eur.

Dopad závislosti na dovozu potravin ale lidé podle svazu pocítí hlavně ve svých peněženkách. Zelenina v tuzemsku podražuje už nyní. Ta domácí je v obchodech většinou vyprodaná a dovážet se musí ze zahraničí. Loňská úroda nebyla nejlepší a k tomu se přidala i koronavirová nákaza, která přinesla zdražení na celém evropském trhu. "České zásoby zeleniny jsou malé. Zpravidla vydrží zhruba do konce února. Pak jsme plně závislí na dovozu," říká Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy a jednatel firmy Hanka Mochov, která je jedním z největších tuzemských pěstitelů zeleniny.

"Každý den dovezeme do ČR více než sto kamionů zeleniny. V jarních měsících jsme zcela odkázáni na dovoz základních druhů, jako je cibule, mrkev, zelí, ale i brambor. Je to problém nejen naší potravinové závislosti, ale i problém ekologický," dodává Hanka.

"Země jižní Evropy, odkud se k nám vozí hodně ovoce a zeleniny, teď mají stejné problémy se sháněním pracovní síly jako Česko. A hrozí, že nebudou schopny zajistit dostatečnou produkci. Zároveň nevíme, jak se projeví sucho. Cena některých potravin pak může výrazně růst," podotýká předseda svazu Pýcha.

Jen v Česku bude v následujících třech až čtyřech měsících v zemědělství potřeba až šest tisíc sezonních pracovníků. Ti do tuzemska běžně přijíždí z východní Evropy. Kvůli uzavřeným hranicím se ale za prací nedostanou. Brigádníci z řad domácích studentů a lidí bez práce přitom podle zemědělců mohou tento nedostatek nahradit jen zčásti.

"Potřebujeme dlouhodobou a flexibilní pracovní sílu, která je ochotná pracovat i o víkendech. Pevná osmihodinová pracovní doba v zemědělství neexistuje," vysvětluje Hanka.

Podle zemědělců stávající státní podpora nestačí. Požadují pomoc se zajištěním dostatku sezonních pracovních sil, včetně podmínek pro vstup a práci cizinců. "S ministerstvem již jednáme o zajištění leteckého speciálu na Ukrajinu. Dorazit by ale mohli jen ti lidé, kteří již mají pracovní povolení, což je problém, protože naše zastupitelské úřady na Ukrajině nyní nepracují. Víza jim tak nemá kdo vydávat," upozorňuje šéf Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Zemědělci také chtějí upravit podmínky práce na dohodu o provedení práce tak, aby si na ni lidé mohli místo maximálně 300 hodin odpracovat alespoň 90 dní. Vedle toho chtějí odpuštění daně a pojištění u sezonních pracovníků, tak jako je tomu například v Německu. V dlouhodobých cílech pak například žádají zařazení ovoce, zeleniny a brambor mezi strategické plodiny a stanovení jejich nezbytného podílu v rámci domácí soběstačnosti. Také navrhují snížení DPH na tyto plodiny na 10 procent či méně, jako je to obvyklé v jiných zemích EU. K tomu volají po opatřeních, jež by zabránila řetězcům kupovat zmíněné plodiny za podnákladové ceny. 

K tomu volají po opatřeních, jež by zabránily řetězcům kupovat zmíněné plodiny za podnákladové ceny.

Ministr Toman včera uvedl, že navýšený rozpočet zemědělského Programu rozvoje venkova půjde především na pěstování ovoce a zeleniny a zpracování potravin v Česku. 

"Chceme posílit naši soběstačnost především v ovoci a zelenině, v živočišné výrobě pak u prasat a drůbeže. Naším cílem je zvýšení soběstačnosti tak, abychom zajistili dostatek základních potravin, které u nás můžeme produkovat, i v době krizí, jako je ta současná. Zároveň ale musíme zvýšit také zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou," říká ministr.

Investice do pěstování ovoce, zeleniny, brambor, ale i do živočišné výroby jsou podle Tomana důležité nejen pro zvýšení soběstačnosti, ale také pro zlepšení stavu krajiny. "Ovocné sady a pole se zeleninou krajinu rozčlení, pomáhají proti erozi i ke zvýšení biodiverzity. Živočišná výroba pak produkuje tolik potřebnou organickou hmotu, která v naší půdě chybí a která je důležitá pro zadržení vody," uvádí Toman.

Podle Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie ČR, za posledních 30 let ubylo v Česku 10 tisíc hektarů ovocných sadů. "To je přibližně 15 milionů ovocných stromů, které jako významné prvky patří do naší krajiny," upozorňuje.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru