Michael Carroll se během března téměř vůbec nevyspal. Nebylo to kvůli čerstvě narozenému miminku, které opatrovala jeho žena, ale protože jako šéf technologického vývoje největší americké telemedicínské firmy Teladoc Health musel řešit obrovský nárůst zájmu o lékařské služby poskytované přes internet kvůli obavám Američanů z rychle se šířící nemoci covid-19. "Teď už jsem to trochu vydýchal," řekl tento Newyorčan před pár dny HN. Zájem o služby lékařů prostřednictvím vzdáleného připojení však stoupl nejen v Americe, ale po celém světě, který se vypořádává s koronavirem. A zaznamenali jej i čeští lékaři.

V prvních předpovědích odhadujících další vývoj ve zdravotnictví po pandemii se jako o perspektivním oboru hovoří právě o telemedicíně. Například akcie zmíněné firmy Teladoc Health za poslední půlrok stouply na více než dvojnásobek své hodnoty. Problém ovšem je, že se do tohoto odvětví pouštějí hlavně soukromé firmy, zatímco státní zdravotnictví a zdravotní pojišťovny jsou opatrné. Úkony telemedicíny totiž úhradové vyhlášky často neznají a problémem je ochrana a sdílení dat.

Na dálku přes videokameru i s pomocí chytrých přístrojů

Nejdříve je ale potřeba si ujasnit, co se dnes pod pojmem telemedicína rozumí. První oblastí jsou vyšetření na dálku, která právě nyní zažívají obrovský nárůst a jež poskytuje také Teladoc. Pro lékaře jsou však pouze jakousi vstupní informací, osobní kontakt a fyzické vyšetření většinou nemůže nic nahradit. Mohou ale posloužit jako filtr a přispět k omezení počtu návštěv u praktického lékaře nebo v nemocničních ambulancích. V Česku je tato služba dostupná za poplatek například na webové stránce startupového projektu uLékaře.cz a zavedli ji i někteří praktičtí lékaři u svých pacientů. Druhou oblastí telemedicíny je sledování pacientů pomocí přístrojů. To je vhodné například u pacientů po operaci srdce nebo nemocných cukrovkou. V Česku se tímto druhem telemedicíny od roku 2008 zabývá brněnské Mezinárodní centrum pro telemedicínu, které je podobně jako Teladoc soukromou firmou.

2008

V tomto roce vzniklo soukromé Mezinárodní centrum pro telemedicínu v Brně, v roce 2012 pak v Olomouci Národní telemedicínské centrum.

2021

je rok, kdy by měl začít platit nový český zákon o eHealth, tedy digitalizaci lékařské péče umožňující i širší využití telemedicíny.

153 amerických dolarů

měla tento týden hodnotu jedna akcie největší americké telemedicínské firmy Teladoc Health. Počátkem letošního ledna byla tato hodnota zhruba poloviční, 83,26 USD.

40 miliard amerických dolarů

Takovou hodnotu měl mít podle odhadů Evropské komise z roku 2018 telemedicínský trh v roce 2021. Po pandemii toto číslo nejspíš zásadně vzroste.

Oba přístupy se snaží propojit Národní telemedicínské centrum při Fakultní nemocnici Olomouc, které začalo od roku 2012 nejprve se vzdáleným sledováním pacientů a nyní rozšiřuje telemedicínské služby o on-line nástroje pro vzdálené konzultace mezi lékařem a pacientem nebo mezi lékaři samými. Olomoucké centrum také pracuje na dalším vývoji on-line nástrojů ke sledování chronicky nemocných pacientů v domácím prostředí nebo v domovech pro seniory, aby jim poskytovatelé péče mohli včas pomoci například v případě pádu nebo náhlého zhoršení nemoci. V rámci využití telemedicínských nástrojů vzniká obrovské množství dat, která je možné efektivně analyzovat pomocí prvků umělé inteligence a následně je sdílet s jednotlivými poskytovateli zdravotní péče.

Nástup pandemie podle vedoucího olomouckého centra profesora Miloše Táborského několikanásobně urychlil využití digitálních řešení v oblasti medicíny. Národní telemedicínské centrum například testovalo systém termokamer sledujících teplotu pacientů vstupujících do nemocnice. Kvůli stoupající poptávce po vzdálených konzultacích v Olomouci urychlili také vývoj vlastního řešení. "V horizontu dní spustíme komplexní nástroje v podobě virtuálních čekáren a ordinací, které umožní snadnou komunikaci lékaře a pacienta prostřednictvím videohovoru," říká Táborský.

Všimli si pacienti, lékaři i vláda

Americký Teladoc podle svých dat ulevil přetíženým nemocnicím především péčí o pacienty, kteří nepotřebovali řešit nákazu covid-19. V prvních dvou březnových týdnech se firma musela vypořádat s o polovinu větším náporem než předtím. "Drtivá většina našich pacientů potřebovala řešit alergie, vyrážky a infekce. Chtěli to udělat doma, aby snížili riziko nákazy koronavirem," řekl HN Christian Stenrud, mluvčí firmy Teladoc Health. Podle něj se dramaticky zvýšilo povědomí o možnostech telemedicíny zejména v lékařském prostředí a zároveň si toho všimly i vlády nebo pojišťovny. "Virtuální péče hrála klíčovou roli během pandemie a věříme, že tomu tak bude i nadále," řekl Stenrud s tím, že sama firma musela pro své služby aktivovat tisíce nových lékařů. "Tím, že se o virtuální lékařskou péči začalo zajímat mnohem více lidí než v minulosti, se otevírají dveře pro změnu návyků do budoucna."

Jak složité je změnit zavedené zvyklosti, už dvanáctým rokem zažívá Veronika Bulková z brněnského Mezinárodního centra pro telemedicínu. Její centrum sleduje pacienty s poruchami srdečního rytmu, kteří pomocí speciálního přístroje přes mobilní telefon posílají své EKG křivky, jež pracovníci telemedicínského centra průběžně hodnotí. Podobně se dá sledovat hladina cukru nebo krevní tlak. Podle Bulkové je v tomto ohledu Česko na evropské špičce: "V jednom okamžiku on-line sledujeme zhruba 1100 pacientů, a přestože tato služba není koncipovaná k nepřetržitému sledování, týdně upozorňujeme lékaře na urgentní nálezy průměrně u pěti pacientů." Monitorovací tým čítá zhruba sedmdesát lidí. Nyní, v období pandemie, vypomáhá toto zdravotnické zařízení českým kardiologickým a neurologickým pracovištím i tím, že díky službě si pacienti nemusí monitorovací přístroj vyzvedávat u lékaře.

K telemedicíně se podle Veroniky Bulkové dají použít i chytré hodinky schopné sledovat EKG. Tuto službu začala svým klientům v rámci prevence nabízet například Oborová zdravotní pojišťovna a Mezinárodní centrum pro telemedicínu pro ni provádí hodnocení. "Je to takové první sledování − pokud má pacient pocit silného nebo nepravidelného bušení srdce, jsme schopni učinit první záchyt arytmie a případně navrhnout další sledování," říká Bulková s tím, že také takto mohou sledovat pacienty po výkonech na srdci a vyhodnocovat jejich data.

Telemedicína znamená zaprvé vyšetření na dálku, jež dá lékaři spíš jen vstupní informaci. Zadruhé jde o chytré přístroje, které hlídají třeba kardiaky a odesílají přes mobil informace o jejich stavu.
Telemedicína znamená zaprvé vyšetření na dálku, jež dá lékaři spíš jen vstupní informaci. Zadruhé jde o chytré přístroje, které hlídají třeba kardiaky a odesílají přes mobil informace o jejich stavu.
Foto: ToyBox

Evropa telemedicínu přijímá jen pomalu

Technologie i způsob, jak ji v telemedicíně použít, tedy existují. Pandemie mění i dřívější nedůvěru lékařů a pacientů. Zbývá ale jeden problém: jak telemedicínu platit z veřejného zdravotního pojištění. Zatím se totiž praktikuje především v soukromém sektoru. To je věc, která trápí Veroniku Bulkovou i Miloše Táborského. Český systém plateb za zdravotní výkony ani mnohé další evropské systémy zatím telemedicínu neznají, takže je složité ji zdravotním pojišťovnám vykazovat a účtovat. V tom hraje roli nedůvěra (opravdu se to vyšetření na dálku odehrálo?), nastavení plateb lékařům tak, že je pro ně výhodnější pacienta vyšetřit osobně, ale i samotné nové technologie − jak třeba zaúčtovat mobilní data z přístroje, který sleduje a posílá údaje o EKG pacienta?

V Americe, kde je úplně jiný systém zdravotního pojištění a de facto tu neexistuje jeho celostátní veřejná verze, příklad Teladocu ukazuje, že soukromý sektor může postupovat velmi rychle. V Evropě, kde je zdravotní pojištění postaveno především na veřejné službě, se ale telemedicínská řešení prosazují pomaleji. Nejrozšířenější jsou ve Švédsku − podle serveru Healthcare Business International zdejší podíl telemedicíny na primární péči (tedy vzdálených vyšetření lékařem) činí sedm procent − a ve Švýcarsku, kde tvoří čtyři procenta. V celém zbytku Evropy je to méně než jedno procento.

Ze Švédska pochází i největší evropská telemedicínská firma, start-up KRY, který letos v lednu získal na svůj rozvoj 140 milionů eur. KRY byl založen v roce 2015, funguje jako mobilní aplikace ve Švédsku a Norsku a letos vstoupil na německý trh. Funguje stejně jako služba uLékaře.cz: přes aplikaci si je možné domluvit vzdálenou konzultaci s lékařem. V době pandemie zájem o služby KRY stouply, aplikaci si v polovině března stáhlo do telefonu o více než 200 procent klientů víc, než bylo registrováno předtím. O desítky procent vyšší zájem zaznamenaly ostatně i další podobné firmy, včetně české uLékaře.cz.

KRY v březnu oznámil expanzi na americký trh. Tamější úřady totiž ve snaze ulehčit přetíženým nemocnicím uvolnily některá omezení pro telemedicínské firmy a jejich služby začal ve zvýšené míře hradit i jeden z mála státních amerických pojišťovacích programů Medicare.

Zatímco třeba v Česku jsou lékaři snadno fyzicky dostupní, ve Švédsku se telemedicíně daří i proto, že jde o relativně velkou zemi s místy velmi řídkou hustotou osídlení. Její roztroušení obyvatelé tak možnost vyšetření na dálku opravdu využijí. Také proto je zde − stejně jako ve Švýcarsku − telemedicína hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V roce 2018 k hrazení některých takových služeb přistoupila opatrně Francie, loni také Německo. Francouzské ministerstvo zdravotnictví nyní pod tlakem pandemie rozšířilo seznam úkonů telemedicíny placených ze zdravotního pojištění. Britská Národní zdravotní služba zase nařídila lékařům, aby co nejvíce konzultací prováděli právě prostřednictvím telefonu a videohovorů.

Vyšetření na dálku proplatíme, ale jen v dobách pandemie

"Řadu let jsme čekali, až některé činnosti budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a teprve současná situace přinutila pojišťovny tento typ výkonů hradit. Proto pevně věříme, že současná krize ukáže smysluplnost a celkový přínos telemedicíny a že po jejím odeznění již zůstane nedílnou součásti systému poskytování kvalitní péče," doufá profesor Táborský.

Nebude to ale jednoduché prosadit. V nynější pandemické situaci se zdravotní pojišťovny soustřeďují na to, aby péče fungovala a lékaři za ni dostali zaplaceno. Například největší zdravotní pojišťovna VZP podle svého tiskového mluvčího Vlastimila Sršně nyní v zájmu zajištění péče o všechny pacienty umožňuje vykazovat i vzdálenou konzultaci s pacientem prostřednictvím příslušného zdravotního výkonu. "Tato opatření jsou pouze dočasná," upozorňuje Sršeň.

Jenže mnozí by je rádi viděli jako trvalá. V Česku nyní na možnost změny systému nemyslí už jen pacienti a lékaři, ale snad i ministerstvo. Když letos v lednu − tedy dávno před pandemií − ministr zdravotnictví Adam Vojtěch otevíral Centrum telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava, řekl, že v telemedicíně je budoucnost poskytování zdravotních služeb. A tento týden to v České televizi zopakoval: "Naším zájmem je, aby se to do budoucna rozšířilo tak, aby podobné služby byly standardně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a jednáme o tom s VZP a dalšími pojišťovnami." Ministerstvo už dříve začalo údajně pracovat na novém zákonu, který by telemedicínu ve veřejném zdravotním pojištění zohlednil.

Zastánci telemedicíny se obávají, že i přes změny, které do našeho života vnáší pandemie, bude složité telemedicínu v rigidním českém systému zdravotního pojištění a právní ochrany dat posunout dál. Podle profesora Táborského je Česko v Evropě až na chvostu zemí, které mají zákonem ošetřeno vedení a sdílení pacientských záznamů. "Tato skutečnost telemedicíně příliš nepomáhá, jelikož vzniklá řešení jsou často izolovaná a nekoncepční. Přesto se podařilo vytvořit a zavést několik telemedicínských služeb," říká Táborský. To potvrzuje i doktorka Bulková: "Když jsme začínali, představa, že někde budeme mít server a že se budou posílat data přes mobilní telefon, byla sci-fi." Od roku 2008, kdy brněnské Mezinárodní centrum pro telemedicínu vzniklo, přitom už podle jejích slov ošetřilo dvě stě deset tisíc pacientů.

Související