Už v březnu se objevily zprávy, že "díky" koronaviru a karanténě se v některých částech planety lépe dýchá. Dokládaly to satelitní snímky z Číny či Itálie, které porovnávaly stav z letoška a loňského roku. Kvůli úbytku aut v ulicích a omezení produkce továren je na nich vidět zejména snížení množství oxidů dusíku, ubylo ale i prachu. Hospodářské noviny nyní získaly od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) satelitní snímky, které ukazují, že vzduch se už začal pročišťovat také v Česku. Může za to velmi pravděpodobně menší hustota dopravy a omezení výroby způsobené opatřeními proti koronaviru, ale také příznivé počasí. Snížení se týká zejména oxidů dusíku, naopak u polétavého prachu, kde české stanice zaznamenávají nejčastěji překročení limitů, zatím zlepšení ve srovnání s loňskem nenastalo.

"U map Evropy či světa je zřetelně vidět markantní pokles, a to zejména ve městech a průmyslových oblastech. Zde můžeme takřka s jistotou říci, že výkyv nezpůsobily pouze odlišné meteorologické podmínky. V zemích, které přijímaly opatření, je vidět úbytek oxidů dusíku zejména v nejznečištěnějších oblastech," upřesňuje vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ Jáchym Brzezina.

Při pohledu na detailní mapy střední Evropy je už nyní stejný zvrat pozorovatelný i v Česku. Z družicových snímků jasně vyplývá, že v posledním měsíci byly průměrné koncentrace oxidu dusičitého (NO2), hlavního reprezentanta dusíkatých látek v ovzduší, výrazně nižší než ve stejném období v roce 2019. "U nás i na Slovensku mapy z původní nažloutlé zezelenaly. Měřicí stanice, které jsou v bezprostřední blízkosti silnic, to ještě zachytit nemusí, tam bude NO2 vždycky, ale na snímcích je změna jasně vidět," říká Brzezina. Hlavním zdrojem oxidu dusičitého je v Česku doprava, která podle posledních dat ČHMÚ z roku 2017 vytváří něco přes třetinu celkových emisí. Podle různých odhadů nyní klesla o třetinu až polovinu.

Nejen karanténa

Meteorologové jsou ale s jednoznačným výkladem, který by pročištění atmosféry připisoval výhradně omezení pohybu, opatrní. "Česko má výrazně menší území než například Evropa či USA, nelze pominout ani další vlivy," upozorňuje Brzezina. Kromě menšího počtu automobilů na silnicích může podle expertů na ovzduší příznivě působit i jarní počasí, tedy oteplování a prodlužování dne. "To vede ke změnám obsahu přízemního ozonu, který s koncentracemi NO2 také souvisí. Nejpravděpodobnější je, že příčinou je kombinace všech zmíněných vlivů," dodává Brzezina.

Úbytek oxidů dusíku za poslední měsíc ve většině částí Česka potvrzuje i vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Blanka Krejčí. "Důkladné zhodnocení ale provedeme, až omezení pohybu skončí. Pak srovnáme koncentrace jednotlivých látek během dnů v letech 2019 a 2020, kdy například panovalo bezvětří. Tedy za srovnatelných rozptylových podmínek, to teprve přinese věrohodné výsledky."

Ať už je vliv omezení života v zemi na čistotu ovzduší jakkoli významný, Česko si na něj muselo počkat až do dubna. Ještě březnová měsíční zpráva ČHMÚ, která se dopady vyhlášení nouzového stavu na čistotu ovzduší v zemi důkladně zabývala, žádný pozitivní vliv opatření proti šíření koronaviru nenašla. Například v Číně nebo v Itálii už ale čitelné byly. Důvodů, proč tomu tak je, uvádějí meteorologové hned několik. První je samozřejmě ten, že koronavirus k nám dorazil později, takže i vliv karantény na ovzduší je opožděný. "V České republice je navíc kvalita ovzduší oproti Číně a severní Itálii příznivější, tudíž nelze očekávat takové dopady na stav ovzduší jako u těchto států. Panuje tady také jiné podnebí než například v jižní Evropě − s omezením pohybu obyvatelstva a jejich pobytem převážně v domácnostech lze naopak předpokládat větší potřebu vytápění a větší emise z lokálních topenišť," píší experti ve zprávě. Topení je navíc významným zdrojem prachu, který zatím logicky neubývá rychleji než loni touto dobou. Důležitým momentem také je, že výroba ve velké většině českých průmyslových podniků, na rozdíl třeba od mnohem výrazněji zasažené Itálie, pokračovala. Byť někde v omezené míře.

Avšak tím nejdůležitějším, co pročištění ovzduší nad Českem oddálilo, bylo počasí a s ním spojené takzvané rozptylové podmínky. Podle měření ČHMÚ byly koncentrace prachu po vyhlášení nouzového stavu dokonce vyšší než před ním. A to i na venkovských stanicích. "Určitě neplatí, že by se ovzduší v Česku zlepšilo hned. V polovině března a v jeho poslední dekádě se u polétavého prachu navýšily koncentrace, a to místy až nad hodnotu imisního limitu. V polovině března to bylo způsobeno s největší pravděpodobností vlivem mírně zhoršených rozptylových podmínek, v poslední dekádě března byl v České republice zaznamenán přenos částic z písečných oblastí," stojí ve zprávě.

Meteorologové mají také vysvětlení, proč se v březnu neprojevilo zlepšení ani ve městech, kde byl přitom úbytek dopravy nejviditelnější. "Mohou se objevit i lokální dopravní špičky, kdy více lidí volí cestu autem na úkor městské hromadné dopravy," píší ve zprávě a dokládají to příkladem z Legerovy ulice v Praze 2. Ta je v uličním kaňonu se špatným provětráváním. "Mírně zhoršené rozptylové podmínky, které panovaly na konci března, tady přispěly k navýšení koncentrací NO2, přestože emise z dopravy poklesly v týdenním průměru cca o 30 procent."

Ostravsko téměř beze změn

V Česku ale zůstávají oblasti, kde se stav ovzduší ve srovnání se stejným obdobím loňského roku změnil jen nepatrně. Očekávatelným příkladem je Ostravsko. "V Ostravě mají oxidy dusíku jiný původ než třeba v Praze a Brně, u nás je větší podíl průmyslu, proto se nás pokles až tak netýká," uvádí Blanka Krejčí z ostravské pobočky ČHMÚ. "Jsme specifická oblast, hodně závislá na celkových rozptylových podmínkách. Navíc jsme tu hodně ovlivňováni prouděním z Polska a i tam jsou lidé doma a topí."

Výrazné zlepšení necítí ani hasič Roman Pecháček, který žije se svou přítelkyní a dvouletou dcerou ve smogem nejzasaženější ostravské části Bartovice. Obvod leží přímo naproti největšímu tuzemskému hutnímu podniku Liberty Ostrava (dříve ArcelorMittal). K jeho hlavní bráně, za kterou ční skoro tři desítky různě vysokých komínů, to má vzdušnou čarou kilometr a půl. Kvůli častému znečištění ovzduší si dokonce stáhl mobilní aplikaci ČHMÚ, která mu hlásí, jaký vzduch bude venku dýchat, a pokud ho varuje, s dcerou nevychází. "Letos to bylo v zimě lepší, smogových situací bylo méně, ale teď už ve srovnání s loňským dubnem takovou změnu necítím. Je sice znát, že jezdí méně aut, ale kouře z komínů ocelárny vychází stále stejně," míní Pecháček.

Pohled na výsledky nedalekých dvou měřicích stanic na webových stránkách ČHMÚ mu dávají za pravdu, ale jen částečně. Jedna ze stanic vykazuje podobné výsledky jako loni v dubnu, kdy zaznamenala do poloviny měsíce u polétavého prachu jediné překročení čtyřiadvacetihodinového limitu. Druhá však v dubnu 2019 zaznamenala tři překročení, zatímco letos ještě žádné. Březen byl ovšem na obou stanicích srovnatelný. Pro Ostravsko i celou zemi ale pro letošek platí, že ještě čistší vzduch než nyní, v době nouzového stavu, lidé dýchali v únoru. Ten byl mimořádně teplý a bohatý na deště a panovaly v něm pro rozptýlení škodlivin nezvykle ideální podmínky.

Porovnání - družicové snímky

(větší náhled zde)

Družicové snímky výskytu oxidu dusičitého nad Českem se zprůměrovanými hodnotami za 16. březen až 14. duben v roce 2019 a letos zřetelně ukazují zmenšování ohnisek znečištění.
Foto: ČHMÚ Brno – Jáchym Brzezina
Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru