Domácímu zpravodajství dominují zprávy o počtu potvrzených případů covid-19, počtu testů a porušování vládního nařízení pohybem v parcích, a člověk tak snadno může nabýt dojmu, že z hlediska fungování ekonomiky se zas nic tak strašného neděje. Sice se zavřely restaurace, hotely, vybrané obchody a odstavila část továren včetně automobilek, ale většina zaměstnanců ještě dostala v dubnu plat a problémy podnikatelů a zaměstnanců v uzavřené části ekonomiky jsou pro většinu nakonec problémy "těch druhých".

Teprve květen nám natvrdo ukáže, že reakce na covid-19 není jen on-line zpravodajství o počtu potvrzených případů a množství dovezených roušek, ale že čelíme ekonomickému propadu nebývalých rozměrů. Minimálně třetina naší i světové ekonomiky v průběhu března přestala fungovat a následky budou vypadat podle toho.

Když Česká republika čelila na přelomu let 2008 a 2009 dopadům světové finanční krize, klesal HDP ve třech čtvrtletích po sobě (od čtvrtého čtvrtletí 2008 až do druhého čtvrtletí 2009). Vyjádřeno kumulativně za všechna tři čtvrtletí, HDP tehdy klesl o něco více než šest procent. To znamená, že na konci června 2009 byl reálný příjem nás všech o šest procent nižší než na konci září 2008. Možná si řeknete "pouhých šest procent", ale mnozí si asi pamatují, co všechno se tehdy dělo, jak moc se propadl schodek veřejných rozpočtů, jak moc vzrostla nezaměstnanost a jak byl zasažen trh nemovitostí. A to tehdy šlo o dovezenou recesi, nezavírali jsme úmyslně části ekonomiky a náš bankovní sektor neprocházel dramatickým přeceňováním aktiv. Jen pro srovnání si uvědomme, že stejně vypočítané kumulativní propady ve čtyřech největších ekonomikách světa tehdy vypadaly takto: USA − čtyři procenta (3Q 2008 až 2Q 2009), eurozóna − pět procent (2Q 2008 až 1Q 2009), Čína − 3,5 procenta (4Q 2008 až 1Q 2009) a Japonsko − devět procent (2Q 2008 až 1Q 2009). Můžeme se samozřejmě bavit o tom, kdo přesně tehdy byl zdrojem krize a kdo si propad stejně jako my jenom přivezl, čísla ale jasně ukazují, co se dělo ve světě a co to způsobilo u nás.

Součet šoků

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

tomas 18.04.2020 21:20
Podle mě se tam někdo zamotal mezi čtvrtleními a ročními čísly - Pokud tedy řekneme, že růst potenciálu je stabilní kolem 2.5 procenta a v prvním a druhém čtvrtletí HDP meziročně klesne o realistických čtyři procenta a 10 procent budeme na konci června proti původnímu 2.5 procenta růstu potenciálu ztrácet 19 procentních bodů růstu. Pokud vyjdu z toho, že MEZIROČNÍ propad bude 4 % v 1. čtvrtletí a následně 10 % v druhém a k tomu nám chybí 2,5 % MEZIROČNÍHO růstu, tak to nejde sečíst jako jablka a hrušky, ale dělá to právě 12,5 % v červnu. Učivo cca šesté či sedmé třídy....
17.04.2020 16:43
Použití slova "navždy" je zábavné a příznakové. Ukazuje na vlastně banální neschopnost ekonomů využít prakticky matematické nástroje k modelování ekonomické reality. Už samotné číselné vyjadřování růstu hodnoty je problematické... k tomu se u drtivé většiny modelujících ekonomů přidává víra ve validitu modelování, které je v posledku navzdory realitě vždy lineární (byť se užívá i nelineárních závislostí) . Problém ale není v číslech a matematice, ani v modelování... to je nutné... problém je vždy ve slovní interpretaci a tím je ono slovo "navždy". Na okraj: předpoklad setrvalého růstu, do kterého se zasekne výjimečná krize či jakékoliv jiná událost či záměr, je chybný... postačí se podívat na meziroční tempa růstu hlavních makroekonomických veličin... abychom došli k závěru, že krize není nic výjimečného.
karafatomas 17.04.2020 12:25
já vám řeknu co nás čeká . Stagflace . Co jiného byste taky mohli čekat , když čnb bude tisknout peníze ( a říkejte si tomu jakým eufemismem chcete ...třeba kavantitativní uvolňování a nebo nákup dluhopisů s dlouhou splatností ) ... ale zboží a služby se neprodukují .
Tester Tester 17.04.2020 09:20
Dobrý den, samozřejmě, že uzavření ekonomiky za to nestálo (to si musel spočítat snad každý se základy matematiky náklady vs počet vážně nemocných/mrtvých), ale ještě mě napadá další scénář, že vláda bude cpát do ekonomiky peníze na dluh o sto šest (jelikož samozřejmě nemyslí vůbec na budoucnost), takže sice nebude ten pokles HDP tak strašný, ale bude vykoupený zvyšováním zadlužení o desítky procent HDP. A těžko říct co se stane s inflací a kurzem koruny až začně ČNB odkupovat vládní dluhopisy.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru