Nový koronavirus zásadně narušil nejen životy lidí a fungování ekonomiky, ale také rozhovory mezi Evropskou unií a Velkou Británií o brexitu. Kvůli pandemii se žádná jednání nekonají a hrozí, že Británie na konci roku odejde z jednotného evropského trhu bez jakékoliv dohody o budoucích vztazích. Pro firmy ve Spojeném království i v EU, na které už nyní těžce dopadají opatření proti šíření koronaviru, by to znamenalo další šok − doslova přes noc by přestala platit většina pravidel, kterými se nyní vzájemný obchod řídí. V Česku by kvůli tomu podle odhadů z doby ještě před vypuknutím pandemie přišly o práci desítky tisíc lidí.

Británie sice už členem EU není, až do konce roku ale vše funguje tak, jako kdyby brexit vůbec nenastal − platí přechodné období. Během něj se měl Londýn s unií domluvit na dohodě, na jejímž základě by spolu britské a evropské podniky obchodovaly po skončení přechodného období. Během něj je obchod nadále zcela bez bariér, protože Británie je až do konce roku stále členem jednotného evropského trhu, stejně jako ostatní státy EU.

Boris Johnson jako státník

O tom, jestli se Britové a státy unie dokážou do konce roku domluvit na smlouvě o volném obchodu, odborníci pochybovali už před propuknutím současné pandemie. Teď to ale považují prakticky za nemožné. Evropští a britští vyjednavači se nyní dohodli, že zastavené rozhovory příští týden obnoví aspoň pomocí videokonferencí. Navzdory tomu ale platí, že se od sebe stanoviska Británie a EU stále zásadně liší.

Jak se změní byznys s Británií

Bude hůř, to je jisté

◼ I kdyby se nakonec EU a Británie domluvily na smlouvě, která by zajistila, že vzájemný obchod nadále bude bez cel a kvót, britské i unijní firmy čeká zavedení hraničních kontrol v přístavech a na letištích. Jejich předmětem bude například prokázání původu či bezpečnosti zboží.

Je to důsledkem toho, že se Spojené království rozhodlo odejít nejen z EU, ale i z jednotného evropského trhu a evropské celní unie.

◼ V jednotném trhu i v celní unii má Británie možnost zůstat i po brexitu. Vedoucí britští politici to ale opakovaně kategoricky vyloučili.

Jak funguje WTO

◼ Pokud se EU a Británie do konce přechodného období na smlouvě o volném obchodu nedomluví, k těmto kontrolám původu či bezpečnosti zboží přibudou i cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace WTO. Cla na řadu zemědělských výrobků dosahují desítek procent, na auta jsou 10procentní.

◼ Britští a unijní vyjednavači se pomocí videokonference sejdou příští týden.

Britský premiér Boris Johnson přitom má právo požádat o prodloužení přechodného období, a to až do konce roku 2022, aby tak na jednání bylo více času. "To, co britská vláda v příštích týdnech udělá, ukáže, jestli je Boris Johnson schopný jednat jako státník," prohlásil Fabian Zuleeg, šéf analytického institutu European Policy Centre. Podle něj by bylo nezodpovědné, kdyby kvůli chybějící dohodě musely firmy na konci letošního roku čelit dalšímu velkému šoku v podobě náhlého přerušení stávajících vazeb mezi královstvím a EU.

Pro Brity je unie klíčovým obchodním partnerem, směřuje do ní více než 40 procent veškerého britského vývozu.

Londýn odhaduje, že v případě krachu jednání s unií by britská ekonomika byla během příštích 15 let o pět procent menší, než kdyby země zůstala v EU. České podniky na ostrovy vozí především auta a autodíly. Británie stabilně patří mezi pět největších českých obchodních partnerů. Pokud by jednání zkrachovala a Británie by s EU obchodovala pouze podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), přišlo by v tuzemsku o práci až 40 tisíc lidí, odhadla Česká spořitelna v analýze z roku 2018. Novější neexistuje.

Britská vláda ale opakuje, že stále platí to, co slíbila před pandemií − tedy že prodloužení přechodného období nepřichází v úvahu. "Premiér jasně řekl, že nemá v úmyslu nic měnit," potvrdil Johnsonův mluvčí James Slack. Pokud by si to Londýn rozmyslel, musel by o odklad požádat do konce června. Případnou žádost by musely schválit členské státy unie.

Británie se chce s EU dohodnout na smlouvě o volném obchodu, která by zajišťovala nulová cla a nulové kvóty na množství obchodovaného zboží. Totéž si přejí i země unie, ale podmiňují to tím, že se Británie zaváže dál dodržovat současná pravidla týkající se ochrany životního prostředí, státní podpory firem, práv zaměstnanců nebo bezpečnosti výrobků.

"Konkurence je normální, ale musí být férová," uvedl Michel Barnier, který jménem 27 států EU s Brity o nové smlouvě vyjednává. Tento postoj jednomyslně podpořily všechny členské země, včetně Česka.

EU se tedy chce vyhnout tomu, aby britské firmy mohly na jednotný unijní trh vyvážet bez cel a přitom by nad evropskými společnostmi měly konkurenční výhodu například v podobě štědrých dotací z britského rozpočtu. Londýn ale vyloučil, že by na něco takového mohl přistoupit. "To není nějaká vyjednávací pozice, z níž můžeme pod tlakem ustoupit. To je celý smysl brexitu," řekl hned na začátku jednání hlavní britský vyjednavač s EU David Frost.

Jak se domluvit

Oficiální britské a unijní pozice pro vyjednávání jsou ale mírnější, než byla dosavadní slova politiků. Londýn slibuje, že nesníží své současné standardy týkající se klíčových oblastí ekonomiky. Vzhledem k dlouholetému britskému členství v EU jsou přitom tyto standardy nyní shodné s těmi unijními.

Ani země unie výslovně nepožadují, aby Britové kopírovali jejich pravidla tak, jak se v příštích letech budou vyvíjet, byť o něčem takovém dříve mluvily. Státy EU jdou do jednání s Brity s tím, že obě strany si musí do budoucna zachovat "odpovídající vysoké standardy, přičemž měřítkem jsou ty unijní".

Jak upozornila Georgina Wrightová z britského výzkumného centra Institute for Government, k dohodě by měl stačit vzájemný závazek ohledně respektování vysokých standardů hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí či práv zaměstnanců. Otázkou ale je, jestli se vůle ke kompromisu najde.

Řada odborníků ještě před propuknutím pandemie koronaviru věřila, že kompromis je dosažitelný. "Čeká nás spousta hlasitých hádek, ale na konci roku podle mě dohoda bude," tvrdil počátkem března Sam Lowe, odborník na mezinárodní obchod z londýnského výzkumného institutu Centre for European Reform. Upozornil, že premiér Johnson už loni často mluvil o tom, že se bez dohody s EU obejde a nevadil by mu brexit "ve zlém". Nakonec ale unii v zájmu podpisu dohody o bezprostředních podmínkách brexitu takřka ve všem ustoupil.

Zatím ale není jasné, jak tuto situaci změní šíření koronaviru. Britský byznys na vládu stále silněji tlačí, aby se s unií domluvila, protože nechce nést náklady roztržky. Johnson je ale i pod tlakem ostrých odpůrců EU ve své vlastní Konzervativní straně − ti si přejí rozchod s unií bez jakékoliv dohody.

Jednání navíc mohou ztroskotat i na dalších sporných bodech − jsou jimi práva rybářů, pravidla pro poskytování finančních služeb nebo způsob, jakým se budou domluvené závazky v budoucnu kontrolovat a vymáhat.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru