Většina žáků se do konce školního roku do tříd nevrátí. Školy uzavřené kvůli epidemii koronaviru plánuje stát otevírat postupně, uvedl v úterý po jednání vlády ministr školství Robert Plaga (za ANO). Základní školy vezmou od 25. května zpátky děti z prvního stupně, střední školy budou od poloviny května fungovat pro studenty, kteří letos maturují nebo dělají závěrečné zkoušky.

"Školní docházka ale nebude povinná," řekl ministr a představil několikastupňový plán uvolňování karantény ve školách. Po více než měsíci, kdy žáci šli do tříd naposled, se tak rodiče dozvěděli, co je do léta čeká.

Největšího počtu z nich se dotkne právě zprovoznění prvních stupňů základních škol. Ministr ho podle informací HN připravoval už delší dobu. Reagoval tím na stížnosti rodičů, kteří museli s dětmi zůstat doma, nemohli chodit do práce, a jejich příjem tak výrazně klesl. Původně chtěl karanténu uvolnit více. Po velikonočním projevu prezidenta Miloše Zemana, který doporučil kabinetu vytrvat v tvrdých opatřeních, a petici stovky tisíc lidí proti otevírání škol ale přístup změnil.

Jak se budou otevírat školy

Od 20. dubna: Vysoké školy pro studenty v posledním ročníku. Začnou konzultace, zkoušky, včetně státnic.
Od 11. května: Střední a vyšší odborné školy pro studenty závěrečných ročníků. Základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky.
Od 25. května: Základní školy pro žáky prvního stupně. Učit by se mělo ve skupinách po 15 dětech.
Od 1. června: Mohly by se konat maturitní a závěrečné zkoušky na středních a vyšších odborných školách i absolutoria na konzervatořích.

Žáky prvních stupňů nečeká klasická výuka, na vysvědčení jim budou chybět známky z tělesné či výtvarné výchovy. Aby se riziko nakažení minimalizovalo, budou ve třídách maximálně po patnácti a učit je bude jeden kantor. Ani v odpolední družině se nebudou moci mísit s dětmi z jiných tříd.

"Pro první i druhý stupeň zůstává nosná vzdálená výuka," řekl Plaga ve středu na tiskové konferenci. Školní skupiny mají rodinám ulehčit situaci. O nošení roušek ve skupinách by rozhodoval učitel, ve společných prostorech školy by bylo povinné. Naopak pokud budou děti sedět v lavicích po jednom a s dostatečnými rozestupy, roušky by mít nemusely.

Koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar uvedl, že pokud například v nějaký den na nepovinnou školní aktivitu do skupiny přijde polovina dětí, nebude se spojovat s žádnou jinou skupinou, i kdyby v ní také v daný den více žáků chybělo.

Pokud rodiče umístí dítě do školní skupiny, neměli by mít podle Plagy nadále nárok na ošetřovné. Stát jej vyplácí rodičům dětí do 13 let věku. Vztahuje se na celou dobu uzavření škol, a to i zpětně. Úprava dočasně nahradila standardní dobu dobu výplaty nejvýše devět dní, když děti navíc nesmějí být starší deseti let. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zřejmě brzy navrhne zvýšení ošetřovného z 60 na 80 procent redukovaného vyměřovacího základu.

Rodiče před umístěním dítěte do školní skupiny budou muset podepsat čestné prohlášení, že dítě nesplňuje kritéria rizikovosti a také, že ve společné domácnosti nikdo takový nežije.

Pro obnovení chodu školních jídelen bude hlavní hygienické hledisko, pokud je nebude možné přizpůsobit parametrům požadovaným epidemiology, bude lepší najít náhradní řešení, doplnil ministr.

Plaga také vyzval ředitele škol a učitele, aby při hodnocení žáků zohlednili jejich specifické podmínky. Využívat by měli spíše zpětnou vazbu než známky. Podle Plagy také není nutné zvládnout veškeré učivo zahrnuté ve školních vzdělávacích programech. Učitelé by se měli soustředit na znalosti a dovednosti nezbytné pro další vzdělávání.

Učitelé by podle ministra měli ještě více než dosud pracovat se zpětnou vazbou od rodičů a komunikovat s rodinami nejen zadáváním úkolů. Zjišťovat mají, jak si děti s jednotlivými úkoly poradili. "Aby za běhu byli schopni upravovat vzdělávání vzhledem ke specifickým podmínkám v jednotlivých rodinách a školách," řekl Plaga.

"Nejde primárně o známky. Chceme umožnit ředitelům škol větší flexibilitu v hodnocení. Předpokládáme větší využití formativního hodnocení zpětnou vazbou. Nedává smysl, aby klasifikace, jak ji známe, ve všech případech byla podle známek, jaké žák nebo student dostal po dobu distanční výuky," dodal ministr. Hodnocení by tak podle něj mělo zohledňovat sociální či ekonomické podmínky, které žák pro vzdělávání na dálku měl.

Žáci druhého stupně se podle Plagy do škol do června nejspíš nevrátí. Bývalá ministryně školství a poslankyně ČSSD Kateřina Valachová vidí problém v tom, že se jejich rodiče stále nedozvěděli termíny přijímaček na střední školy. "Letošní deváťáci jsou ponecháni nejasnému osudu," kritizovala vládní postup.

Informační vakuum rozčiluje hlavně gymnázia a mnohé rodiče, kteří od ministra očekávali alespoň přibližný termín. "Přijímačky stále visí ve vzduchu. To mi vadí. Přináší to velkou nejistotu pro studenty," nesouhlasí s Plagou ani předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Související
15. 4.

Školní salto české vlády: rozumný alibismus

Komentář Jana Štětky Ano, jedni budou tleskat, že to je opatrnost a zdravý rozum, jiní namítnou, že alibismus. Každopádně ale napjatě očekávané rozhodnutí vlády...

Ministr se hájí tím, že rozhodnutí záleží na dalším vývoji pandemie koronaviru. Připustil ale, že by se přijímací zkoušky mohly konat v červnu. "Jednotné přijímací zkoušky se účastní děti z více škol, nikoli skupina dětí z jedné školy. Je při ní proto vysoké riziko šíření nákazy," vysvětloval Plaga.

Návrh Schejbalové, že by žáci mohli být během přijímaček rozdělení do malých skupinek třeba po deseti, dodrželi hygienická pravidla, měli roušky a vyplňovali testy v lavicích daleko od sebe, ministr včera nekomentoval.

V první vlně, tedy ještě před základními školami, se mírně uvolní omezení na vysokých školách. To bude už konkrétně 20. dubna. Studenti posledních ročníků budou mít možnost dokončit své diplomové, rigorózní či bakalářské práce. Podle rektora Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslava Millera to potřebují především studenti přírodovědných oborů, kteří pro dostudování musí zvládnout rozdělané pokusy v laboratořích.

Na řadu přijdou i maturanti. Ani oni se nemusí vracet do tříd povinně, ale od pondělí 11. května studentům závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších středních škol ministr umožní, aby si zašli do školy a začali se připravovat na finální prověrky.

Samotné maturity se pak podle Plagy uskuteční v červnu. "Byli bychom rádi, kdyby od června bylo možné provádět také praktické vyučování na odborných středních a vyšších školách," prohlásil ministr.

Rodiče výuku zvládají, chybí zkušenosti

Rodiče domácí výuku se svými dětmi většinou v zásadě zvládají, chybí jim ale zkušenosti s výukou a často i potřebné vybavení. V průzkumu mezi téměř 10.000 rodiči žáků základních škol to zjistili odborníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd České republiky. O výsledcích výzkumu informovali v tiskové zprávě.

Anketa Vzdělávání doma, jejíž rozšíření mezi rodiči zajistila především Česká televize, měla zjistit, jak rodiče zvládají situaci a jak funguje spolupráce s učiteli na dálku.

"Konkrétně 91 procent rodičů se domnívá, že rodina vzdělávání doma v zásadě zvládá. Užitečnost současné práce vykonávané pro školu, tedy jak jsou úkoly zadávány a co přesně se po dětech chce, hodnotí 75 procent kladně," uvedli badatelé v závěrečné zprávě.

Děti podle výsledků ankety tráví učením nejčastěji dvě až čtyři hodiny denně, velká část rodičů s nimi tráví až polovinu studijní doby.

Rodiče si ale uvědomují, že nedokážou učitele plnohodnotně zastoupit. "Někteří například zjišťují, že není lehké dítě k učení motivovat. V řadě případů si také uvědomují, že učivo neovládají a že je pro ně obtížné a časově náročné je z internetu a ostatních dostupných zdrojů nastudovat tak, aby ho byli schopni dítěti kvalitně předat," uvedli výzkumníci.

Zároveň některé rodiny narážejí na nedostatek technologického vybavení. Nastávají situace, kdy potřebuje na jednom počítači pracovat rodič a zároveň by byl počítač potřeba na výuku jednoho nebo více dětí. Některé rodiny navíc nemají tiskárny, skenery nebo jiné vybavení a zároveň bojují s nestabilním připojením k internetu.

Rodiče by ocenili větší zapojení učitelů, například formou on-line výuky, kde by učitel látku vysvětlil. Uvítali by také omezení šíře a rozsahu učiva a nechali jen hlavní předměty.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru