Zatímco ve světě rostou počty nakažených novým typem koronaviru i lidí, kteří mu podlehli, hledají vědci účinný lék. Vyvíjejí nové látky, ale zkoušejí i ty, které byly dosud určené na jiná onemocnění. Čeští lékaři dostali možnost vyzkoušet například americký Remdesivir, brzy by měl dorazit japonský lék Favipiravir. Podle farmakologa Ondřeje Slanaře má šanci na úspěch. "Ale asi to nebude úplně přípravek pro nejtěžší pacienty,“ říká přednosta Farmakologického ústavu 1. lékařské fakulty UK v rozhovoru pro HN.

Japonsko věnuje Česku Favipiravir pro 20 až 25 pacientů. Jak jim přípravek může pomoct?

Je to lék, u kterého drobné klinické studie ukazují, že má protivirové účinky na covid-19. Samozřejmě že pokud by to byla pravda, pomoci by to mohlo. Nicméně data, která jsou o této molekule zatím známá, jsou také z předchozích virových epidemií. Tam se ukazovalo, že tento lék má šanci pomoct spíše pacientům, kteří mají lehčí průběh onemocnění a nemají tak vysokou virovou nálož. U nich může přispět k rychlejšímu uzdravení, protože zabrání šíření viru v organismu.

Nejde ale asi o pacienty s tak lehkým průběhem, že se mohou léčit doma. Musí tam být nějaká komplikace?

Určitě. Mohli by to být rizikoví pacienti nebo ti, kteří již potřebují nějakou formu podpůrné léčby, jako je kyslíková terapie a tak. Ale asi to nebude úplně přípravek pro nejtěžší pacienty.

Favipiravir je novější lék, ale úplně nový není. Jak se dosud používal?

Je zaregistrován v Japonsku k léčbě chřipky. Používají ho tam, kde se u nás používá třeba přípravek Tamiflu. Nikde jinde, pokud vím, zaregistrován není. V Evropě jsme ho nikdy nepoužívali.

A v Japonsku tedy na chřipku funguje? To už je prokázáno?

Ano, dostali registraci, takže tam ta data jsou.

Jakým způsobem tedy lék v těle funguje?

Funguje podobně jako jiná antivirotika, i když v rámci antivirotik jsou různé mechanismy účinku. Ale v podstatě jde vždycky o to, že se blokuje nějaký proces, který je významný pro šíření nebo množení viru.

Dar od Japonců je podmíněn tím, že lékaři musí zapisovat, jak lék u českých pacientů s covid-19 lék funguje. Máte v tomto ohledu nějaká očekávání, nebo se to nedá úplně odhadnout?

Úplně odhadnout se to nedá. I když já si myslím, že tento lék nějakou šanci na úspěšnost má. To, že se budou muset uvádět údaje o pacientech, to je v rámci takového zvláštního použití neregistrovaných léků vždycky. A je to nejenom k tomu, aby se sledovala účinnost, ale i bezpečnost. Mohou se objevit nějaké nežádoucí účinky.

Sledování účinků proběhlo i u jediného českého pacienta, kterému lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice nasadili americký lék Remdesivir. Uvedli ale, že zatím nevědí, do jaké míry se na zlepšení stavu dotyčného muže podílelo právě toto antivirotikum. Kdy tedy budeme vědět, zda lék na covid-19 funguje, nebo ne?

Nyní probíhají klinické studie, které se bohužel neprovádějí v Česku. Ale v některých evropských zemích ano. Výsledky těchto studií definitivně ukážou, jestli je ten lék účinný, nebo není. Program, do kterého byl zařazen jediný pacient u nás a který bude dál pokračovat v trochu jiném režimu, je program solidárního použití neregistrovaných přípravků u pacientů, kteří jsou ve vážném stavu. Sice se také sleduje terapeutická odpověď, potenciální účinnost a bezpečnost, ale kvůli tomu, že jsou to pacienti, kteří jsou do programu zařazováni vysloveně podle klinické potřeby, nelze z toho úplně vyvozovat, jestli je lék účinný, nebo ne. Musíme si počkat na výsledky klinických studií. A minimálně u jedné z nich by měly být známé tuším v květnu.

Má tedy smysl lék používat, dokud výsledky studií neznáme?

Samozřejmě pokud bychom na to nahlíželi čistě tak, že se dnes medicína má dělat podle toho, co je potvrzené důkazy, tak je to lehce zpochybnitelný postup. Na druhou stranu, když máte pacienta, který je skutečně v kritické situaci, a víte, že je tu Remdesivir nebo nějaký jiný lék, u kterého se zdá, že by mohl fungovat, tak je asi namístě vyzkoušet, jestli to není cesta, jak pacientovi pomoct.

Další lék, který se zkouší používat u pacientů s covid-19, je hydroxychlorochin. Ten už se u nás běžně používá na jiné diagnózy, je to tak?

Ano, je to tak. Je to molekula, která je u nás zaregistrovaná a používá se na některá revmatologická onemocnění a další. Z tohoto titulu je to lék, který je relativně známý. Hydroxychlorochin je látka, u které se popisují protivirové účinky i pro jiné viry, jako jsou viry chřipky nebo eboly. Ale to jsou všechno laboratorní výsledky. V minulých epidemiích, které proběhly (SARS a ebola), se hydroxychlorochin experimentálně zkoušel a ty klinické studie byly velkým zklamáním. Proto já jsem poněkud skeptický a obávám se, že i zde se ukáže, že hydroxychlorochin asi není tou správnou volbou.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se