Na enormním suchu, se kterým se Česko v posledních letech potýká, se podílí i neschopnost zadržet a využít dešťovou vodu ve městech. Stále častěji se proto objevují projekty, které mají tuto situaci změnit. Například pomocí speciálních fasád nebo retenčních nádrží.

Využití šedé vody

Bez barvy, chuti a zápachu. Taková je voda, kterou všichni známe z učebnic. V posledních letech se však často zmiňuje voda šedá, tedy ta, kterou bez dalšího využití vypouštíme z myček, umyvadel, van a sprch. Na rozdíl od takzvané vody černé je minimálně znečištěná, a může tak po svém vyčištění a proměně ve vodu užitkovou neboli vodu bílou znovu posloužit. Hodí se nejen na splachování toalet, ale také k zalévání zahrad.

Šedá voda se stala tématem i při výstavbě developerských projektů. Jedním z průkopníků využití šedé vody v bytovém developmentu je společnost Skanska, která tento systém poprvé použila v rezidenčním projektu Botanica K v pražských Jinonicích. Z následného měření vyplynulo, že využití šedé vody přináší úsporu až 26 procent pitné vody, dalších 14 procent mohou obyvatelé bytového domu ušetřit díky úsporným armaturám. "Naším druhým pražským projektem, v němž budou obyvatelé využívat šedou vodu, jsou bytové domy Čertův vršek. V Botanice jsme si vlastním měřením ověřili, že v bytových domech je produkce šedé vody více než dostatečná, v novém projektu lze tento systém ještě zefektivnit a zjednodušit. Nemusíme ho například zálohovat dešťovou vodou, která tak může sloužit k zavlažování zeleně," říká Renata Vildomcová, marketingová ředitelka Skanska Reality.

Dešťové nádrže

Slouží jako rezervoáry na dešťovou vodu, která dopadne na střechy budov a místo toho, aby skrze okapy odcházela do kanalizace, je svedena do těchto nádrží, kde se uchovává a používá k dalším účelům. Ideálním řešením u rodinných domů i administrativních budov je umístění dešťové nádrže v podzemí. V takovém případě si voda udržuje stálou teplotu pod 15 stupňů Celsia po celý rok a nehrozí riziko snížení její jakosti.

Od kanceláře po průmyslovou halu

Pro některé developery je efektivní nakládání s vodou už přirozenou součástí jejich projektů. Primárním cílem je udržet srážky v krajině. Díky tomu se doplní zásoby podzemních vod a zároveň se voda odpaří do vzduchu, který se tím v letním horku osvěží a ochladí. Za příklad může sloužit pražský bytový projekt Koivu Zličín. Jedná se o první rezidenční areál v České republice, v němž byla využita takzvaná měkká infrastruktura jako komplexní a důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch. Výsledkem je funkční a vizuálně zajímavý systém, z něhož se jen minimum vody odvádí do veřejné kanalizace. Srážkové vody dopadající na střechy domů a do jejich blízkosti se okapovým a kanalizačním systémem svedou do zásobních nádrží. Z nich lze vodu později přečerpávat a využívat například pro zalévání. Pokud by se nádrže při silném dešti přeplnily, jsou vybaveny bezpečnostním přepadem. Z něj se voda potrubím odvádí do odpařovacích poldrů, na jejichž půdním krytu byla vysázena vegetace.

Výrazně pozitivní vliv na retenci srážkových vod mají i samotné budovy. Jednou z nich je Sakura − rezidenční dům s visutými zahradami, který vyrostl v Praze 5. Stojí za ním developerská skupina T.E spolu s architekty ze studií Jestico + Whiles a Flera. Novostavbu po obvodu všech pater lemují unikátní pochozí květníky v délce 1,3 kilometru. Celkem bylo na domě, předzahrádkách, v dešťových zahradách a přilehlém parku vysazeno 32 tisíc kusů nejrůznějších druhů květin, bylin, keřů a stromů.

Mozaika kvůli průsaku

Obdobně jako Sakura se výjimečnou fasádou může pochlubit administrativní budova AFI Karlín v Praze 8. Je do ní "zasazeno" 40 tisíc rostlin, což jako celek tvoří nejrozsáhlejší systém vertikálních zahrad ve střední Evropě. Objekt má pod zemí před hlavním vchodem retenční nádrž o objemu 120 m3. Zadržená voda se využívá nejen pro zalévání rostlin na fasádě, ale i okolní vegetace.

Dvě retenční nádrže, které jímají srážkovou vodu ze střech objektu, má ve svém parteru také budova Delta v BB Centru na Praze 4. Jedna z nádrží je navíc podél celé jižní fasády vysypána říčními valouny a součástí její plochy jsou vzrostlé stromy, vlhkomilné traviny a dřevěná mola. Jakmile voda vystoupá na úroveň přepadu hráze, teče dále přírodním korytem podél západní strany budovy parkovým pásem do druhé z nádrží. Dešťová voda se využívá například na zavlažování sousedního parku Brumlovka. K účinným způsobům šetrného nakládání s vodou v BB Centru slouží i takzvaná pražská mozaika. Pro hlavní město typická dlažba, která se ovšem tak často nahrazuje "neprodyšným" asfaltem, byla při příležitosti rekonstrukce Budovy A osazena na nové chodníky i nedaleké náměstí Brumlovka. Napomáhá tak nejen hezčímu vzhledu veřejného prostoru, ale i lepšímu průsaku a zadržování vody.

Vsakování na pozemku

Pozadu s šetrným nakládáním s dešťovou vodou nezůstávají ani mimopražské projekty. Obermeyer Helika, generální projektant budoucího obchodně-administrativního a kulturního centra Galerie Pardubice, plánuje dešťovku akumulovat v nádrži s technologií na předčištění dešťové vody o objemu 250 m3. Ta bude poté využívána jako užitková, tedy na zavlažování přilehlého parku či splachování WC. U centra navíc vznikne poldr o objemu 780 m3, kde se přebytečná dešťovka vsákne do půdy a navrátí se do původního koloběhu. Součástí Galerie Pardubice bude i zelená fasáda a zelená střecha.

Myšlenky na vodu se nevyhýbají ani logistickým areálům. Současným trendem v průmyslové výstavbě, který je podpořen legislativou, je vsakování povrchové vody přímo na pozemku a řízený odtok přebytků. "Důležité je podloží, které rozhoduje o způsobu naložení s povrchovou vodou. Pokud jílovitý pozemek není zastavěný, probíhá odtok vody neřízeně a v případě silných dešťů může přispět i ke vzniku lokálních povodní. Pokud se takové území zastaví, odvádí se dešťová voda do kapacitní retenční nádrže a z ní pak řízeně odtéká do blízkého vodního toku. To snižuje riziko lokálních povodní," uvádí Jaroslav Kaizr, jeden z předních českých odborníků na průmyslový development.

Z výroby do přírody

Systémy pro zpracování dešťové vody se využívají nejčastěji v halách, ve kterých má nájemce umístěný provoz náročný na spotřebu vody. Poté co poslouží ve výrobě, se díky pokročilým technologiím může voda přes čističku v náležité kvalitě vrátit zpět do prostředí.

"Dobrým příkladem je nedávno dokončená hala v Týništi nad Orlicí. Pozemek má jílovité podloží a vodu nelze na místě vsakovat. V areálu byla vybudována velká retenční nádrž, která zlepšuje odtokové poměry území. Nájemce, japonská společnost Cataler, zároveň využije dešťovou vodu i ve své technologii," uvádí Tomáš Budař z developerské společnosti Demaco, která se na výstavbě průmyslové nemovitosti podílela.

Jiným příkladem mohou být takzvané obrácené studny, které developer použil při redevelopmentu brownfieldového území v Pardubicích. Ty mají za úkol povrchovou vodu dovést přímo do rezervoáru podzemní vody pod pozemkem a díky tomu se úroveň podzemní vody dokonce zvyšuje.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Budoucnost vody.

Související