Na pomoc lidem, kteří přišli kvůli koronaviru o příjem, je vláda připravena uvolnit až tisíc miliard korun. Ve svém čtvrtečním velikonočním projevu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

"Naše vláda je připravena udělat maximum pro to, abychom pomohli všem živnostníkům, podnikatelům, malým a středním firmám, rodinným firmám, ale také samoživitelkám a dalším. Zkrátka všem, kteří přišli kvůli koronaviru o příjem. Jsme na to připraveni v tuto chvíli uvolnit až tisíc miliard," uvedl Babiš.

Většinou z uvedené částky bude stát ručit za úvěry podnikatelům, přesto se závěrečný účet i po splacení půjček může vyšplhat až na 400 miliard korun. "Pokud bychom za úvěry neručili, banky nikomu nepůjčí," vysvětlil v rozhovoru pro HN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Zdravotníci už si mohou brát dovolenou

Pracovníci ve zdravotnictví už nebudou mít zakázáno čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu, který byl v Česku vyhlášen kvůli epidemii nového typu koronaviru. Vláda ve čtvrtek s přihlédnutím k epidemiologické situaci podpořila zrušení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které zákaz zavedlo, řekl po
zasedání kabinetu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Zákaz dovolené pro lékaře i nelékařský personál schválila vláda v polovině března. "Netušili jsme v té době, jak velký zásah zdravotnictví dostane, kolik pacientů bude muset řešit, nyní víme, že jsme na tom velice dobře a naše kapacity pandemii zvládají," uvedl Vojtěch. Stát při zrušení opatření vyhověl i podnětům nemocnic, dodal.

Podle dalšího rozhodnutí ministerstva a vlády dostanou hejtmani k dispozici seznam studentů posledních ročníků lékařských fakult, kterým byla uložena pracovní povinnost po dobu nouzového stavu.

"Pracovní povinnost dál platí, dáváme ale hejtmanům možnost, aby rozhodovali, seznam studentů v jednotlivých oborech, aby mohli personální kapacity alokovat tam, kde jsou potřeba," řekl Vojtěch.

Dosud se studenty zabývaly centrální orgány a ministerstvo zdravotnictví. Změna vyplynula z debaty s hejtmany, kteří chtěli v této problematice mít větší slovo. "Chceme takto řešit tu situaci v konkrétních oblastech, teď například na Domažlicku," uvedl Vojtěch.

Na Domažlicku je podle údajů krajské hygieny 209 potvrzených případů koronaviru. To je zhruba pětkrát více než v třikrát lidnatější Plzni. Vojtěch ve čtvrtek řekl, že nepředpokládá vyhlášení územní karantény Domažlic.

Pracovní povinnost se podle opatření týká žáků a studentů pátého a šestého ročníku prezenčního studia všeobecného lékařství a posledních ročníků denní nebo prezenční formy studijních programů, které připravují na profesi všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického záchranáře, asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví a praktické sestry.

Vláda zároveň rozhodla o zařazení výrobců léčiv do režimu takzvané kritické infrastruktury. Kritickou infrastrukturou jsou podle zákona podniky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo zdraví osob. Jde například o energetické provozy nebo provozovatele ropovodů či plynovodů.

Podle Vojtěcha je zařazení výrobců léčiv do kritické infrastruktury na místě, protože jsou léčiva strategickou komoditou.

Do budoucna bude muset stát podle ministra pracovat na tom, aby na svém území farmaceutické firmy udržel, a nebyl tak závislý na dovozu.

O zařazení výrobce léků do kritické infrastruktury vládu před několika dny požádala Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Důvodem podle ní je, aby v současné situaci nebyla přerušena výroba a byl zajištěn přístup lidí k lékům a léčbě, kterou potřebují. Podle ČAFF je nezbytné, aby se k lékům dostali bez jakýkoliv výpadků všichni pacienti, včetně těch, kteří je musí užívat dlouhodobě, bez ohledu na koronavirovou krizi.

Výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl uvedl, že cílem není krátkodobě změnit krizový zákon, ale spíše zajistit, aby v případě, že by vláda přijala restriktivnější opatření v oblasti hospodářství a výroby, byl farmaceutický průmysl považován za zásadní průmysl. Poukázal na to, že pokud by byl podle současných pravidel ve výrobě zjištěn jeden nakažený koronavirem, výroba by se zastavila.

"Lidem s cukrovkou, vysokým tlakem nebo horečkou ale nemůžeme říci, že teď musí 14 dní počkat, až někde skončí karanténa a pak se zase obnoví výroba jejich léků," podotkl Mátl.

Z členských firem ČAFF mají v tuzemsku své výrobní závody například Zentiva a Pro.Med.CS v Praze, Glenmark ve Vysokém Mýtě, Angelini v Brně či Teva v Opavě.

Po Velikonocích se otevřou další obchody

Řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách nebudou muset nosit roušky, stejně tak členové domácnosti jedoucí v jednom autě. Výjimku dostali i autisté.

Příští týden budou otevřeny další obchody, jejich seznam doladí ministerstva průmyslu a zdravotnictví během Velikonoc.

Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr dopravy i průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Pracovní tým podle něj nebude navrhovat uvolňování opatření podle oborů, ale podle velikosti ploch obchodů s přihlédnutím k tomu, do jaké míry se podaří eliminovat shlukování osob v provozovnách.

Během následujících dní připraví tým ministerstev a tým epidemiologů scénář pro další uvolnění opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách. "Jsme v situaci, kdy sledujeme a vyhodnocujeme, jak se to děje v jednotlivých zemích v Evropě. Docházíme k závěru, že nebudeme navrhovat oborové členění, ale členění podle metrů čtverečních, podle velikosti ploch, s přihlédnutím k tomu, do jaké míry se podaří eliminovat shlukování osob v jednotlivých provozovnách," řekl Havlíček.

Proces otevírání obchodů bude podle něj několikatýdenní, vláda ale nechce otálet. "V průběhu příštího týdne otevřeme další provozovny, které to budou, budeme vědět v průběhu svátků," dodal ministr.

Podle Vojtěcha by například brzy mohly být zprovozněny farmářské trhy, o čemž dříve hovořil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). "Za velmi přísných podmínek by trhy mohly být realizovány, aniž by lidé konzumovali na místě potraviny. Pouze by si to koupili a odešli," poznamenal Vojtěch.

Asociace farmářských tržišť ČR připravila model fungování farmářských trhů s devíti konkrétními pravidly. V případě uvolnění prodeje by zodpovědnost za dodržování pravidel měl provozovatel farmářského trhu. Asociace tržišť již dříve uvedla, že by na trzích nebylo občerstvení, posezení ani pouliční umělci. Ochranné rozestupy mezi zákazníky by byly vyznačené páskami na zemi, stánky by měly od sebe rozestupy, lidé by k nim přistupovali po jednom.

Omezení provozu úřadů vláda prodloužila do 19. dubna. Od 20. dubna by už měly plně fungovat, budou v nich však platit zvýšené hygienické požadavky, jako je zachování odstupů mezi lidmi, zamezení shlukování lidí a zajištění dezinfekčních prostředků. Lidé by podle Vojtěch i po otevření úřadů měli v největší možné míře využívat komunikaci s úřadem na dálku.

Miliarda pro kulturu

Na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru uvolní vláda přes miliardu korun. Pro nezávislé umění z toho půjde 440 milionů korun, na podporu regionální kultury půjde 300 milionů korun. Pro příspěvkové organizace v resortu, kam mezi 29 institucí patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum či Národní památkový ústav, půjde z balíčku zatím 300 milionů korun.

Dalších 30 milionů korun půjde na zřízení programu na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií. Celkem ve čtvrtek vládla schválila na mimořádná opatření v kultuře 1,07 miliardy korun. V tiskové zprávě to sdělil tiskový odbor ministerstva kultury. Dotační programy, ve kterých bude ministerstvo podporu poskytovat, se vyhlásí v řádu týdnů.

Zaorálek uvedl, že pro instituce v jeho resortu zasažené opatřeními proti koronaviru počítá s postupným uvolňováním. Upozornil, že jiná opatření mohou platit pro přírodní skanzeny nebo některé památky v přírodě a jiná pro divadla. Mezi provozovnami či obchody s malými prostory, které by se mohly otevřít dříve než velká nákupní centra, by podle něj mohla být i malá knihkupectví. "Teprve v další fázi bychom se mohli bavit o hradech a zámcích za dodržování hygienických opatření," uvedl. Je podle něj třeba znát plán postupného rušení opatření. Zdůraznil, že kultura by rozhodně neměla být poslední.

Hlavním cílen navržených opatření je podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) zachování profesionální kulturní infrastruktury, která není zisková a nemá tedy žádné finanční rezervy.

"Touto pomocí chceme udržet síť divadel, muzeí, galerií nebo orchestrů ve všech regionech. Všem těmto institucím současný zákaz činnosti způsobil zásadní výpadek příjmů a potřebují tak pomoci s provozními náklady," uvedlo ministerstvo kultury.

Největší podíl ze sumy, kterou Zaorálek pro svůj resort získal, je 440 milionů korun na podporu živého umění. Mělo by se o ni navýšit letošní grantové řízení v programu Kulturní aktivity pro projekty těch pořadatelů, které nemají vlastního zřizovatele a jejichž projekt se nebude moci minimálně do 30. června uskutečnit.

Opatření se týká tance, divadla, hudby, výtvarného umění, včetně malých nakladatelů, a o podporu nyní budou moci žádat organizace, které byly alespoň jednou za poslední tři roky (2018 až 2020) úspěšné v dotačním řízení ministerstva.

Příspěvkové organizace ministerstva kultury mají výpadky z výnosů v průměru téměř 42 milionů korun týdně. "Z toho důvodu 300 milionů, které ministerstvo obdrželo před pár týdny v rámci změny zákona o státním rozpočtu, bude stačit pouze do poloviny května. Proto je třeba posílit provoz příspěvkových organizací ministerstva kultury o dalších 300 milionů korun, aby se odvrátila hrozící platební neschopnost těchto organizací," uvedlo ve čtvrtek ministerstvo.

Poslední část balíčku je určena pro kulturní instituce, které nezřizuje stát, ministerstvo je ale také každoročně v grantech podporuje. Stát jim nyní také přidá, pokud se na podpoře budu podílet právě také jejich zřizovatelé, tedy kraje či města, řekl ve čtvrtek Zaorálek.

O podporu budou moci žádat divadla či orchestry, které jsou trvale zařazeny do Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. O podporu mohou požádat i regionální muzea a galerie, pokud jsou jejich sbírky zařazeny v Centrální evidenci sbírek a jsou zpřístupněny veřejnosti. Celkově na tuto podporu získalo ministerstvo kultury 300 milionů korun.

Vláda ve čtvrtek také obnovila činnost Národní ekonomické rady vlády (NERV). Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Hlavním úkolem rady má být vyhledávání možných problémů ve fungování ekonomiky nebo příprava doporučení při přípravě strategických hospodářských dokumentů vlády.

Rada by také měla vyhodnotit přijatá opatření kvůli šíření koronaviru a navrhnout opatření související s přípravou státního rozpočtu na rok 2021.

NERV by měl mít 15 členů, a to zástupců ekonomů i velkých firem. Ti budou v radě působit bez nároku na odměnu. Zároveň by se podle Havlíčka mohl rozšířit NERV ještě o ekonomku Ilonu Švihlíkovou, která by tak byla jedinou ženou v NERV. Podle ministra se má ale teprve vyjádřit, zda se členkou NERV stane. V současnosti je již v ekonomickém týmu Ústředního krizového štábu.

Členy obnovené NERV jsou jako zástupci podnikové sféry generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, šéf Komerční banky Jan Juchelka, šéf ČEZ Daniel Beneš, člen představenstva Škody Auto Bohdan Wojnar, ředitel vnějších vztahů společnosti Coca-Cola Petr Jonák. Jako zástupce malých a středních podniků je tam prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Z ekonomů je členem rady hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, ekonom Jan Švejnar, profesor CERGE-EI a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Štěpán Jurajda, nebo Miroslav Zámečník, Lukáš Kovanda a Tomáš Sedláček. Členy NERV jsou jako zástupci moderních technologií předseda dozorčí rady O2 Ladislav Bartoníček nebo majitel Rockaway Capital Jakub Havrlant. V NERV bude i sociolog, a to Daniel Prokop z PAQ Research.

"Jsme přesvědčení, že jsou v radě všichni zástupci ekonomiky, které jsme tam potřebovali. Tento orgán musí být nezávislý," uvedl Havlíček. Činnost NERV bude v jeho gesci jako ministra průmyslu o obchodu.

Podle ministra bude NERV strategickým poradním orgánem vlády, zatímco nedávno vzniklé další týmy, například při Ústředním krizovém štábu vznikly na omezenou dobu. "Je třeba si uvědomit, že například tým při Ústředním krizovém štábu bude fungovat nějakou omezenou dobu. Proto vznikl tento zastřešující tým (NERV). Nevzniká žádná konkurence, ale tým, který bude fungovat na dlouhodobé bázi," uvedl Havlíček.

Původně NERV představila vláda Mirka Topolánka (ODS) v lednu 2009 jako nezávislý poradní orgán kabinetu. Následně v září rada zveřejnila svoji závěrečnou zprávu. Poté činnost rady obnovila vláda Petra Nečase (ODS) v srpnu 2010. Po pádu vlády byla činnost NERV v srpnu 2013 pozastavena. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak agendu rady začlenila v roce 2014 do obnovené Rady pro udržitelný rozvoj.

Sněmovnou prošly odklady nájmů i 25 tisíc pro OSVČ

Sněmovna ve středu v pozdních hodinách schválila návrh zákona, díky kterému nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď z bytu kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné za nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou.

Vláda původně navrhovala lhůtu na neplacení nájemného do konce září a ochranou lhůtu do konce května 2021. Zkrácení lhůt prosadila podobně jako v případě nájemců prostor pro podnikání poslankyně ANO Helena Válková. Opatření podle ní poskytne vládě čas podpořit nájemníky bez příjmů jiným způsobem, nezatíží tolik pronajímatele.

Splátky nájemného bude možné podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) odsunout v případě, že nájemník doloží, že nemůže platit kvůli snížení svých příjmů kvůli epidemii koronaviru. Sněmovna na návrh Leo Luzara (KSČM) rozhodla o tom, že nájemník bude muset předložit potvrzení od úřadu práce.

Ve středu poslanci schválili také návrh, aby zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb byli povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Provozovatelé digitálních ubytovacích platforem budou podle zákona muset sdělit na vyžádání obecnímu živnostenskému úřadu poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenské úřady budou moci údaje předávat dalším institucím, třeba hygienickým stanicím a cizinecké policii. Za porušení povinnosti poskytnout údaje bude hrozit zprostředkovatelům až milionová pokuta. 

Sněmovna dále schválila novelu zákona o České národní bance (ČNB), podle které bude mít širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Proti původnímu vládnímu plánu však poslanci omezili toto rozšíření časově, a to do konce příštího roku. 

I přes kritiku opozice poslanci také schválili vládní novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která umožní pro příští rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu.

To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Podle ministerstva financí je cílem této změny umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další.

Dále poslanci schválili návrh, podle kterého firmy, které jsou v nájmu a kvůli vládním opatřením proti koronaviru musely zavřít své provozy, budou moci požádat o odklad nájmu za období od 12. března do 30. června. Na uhrazení splátek budou mít čas do konce letošního roku. Vláda požadovala tuto ochrannou lhůtu až do 31. března 2022. Havlíček se změnou souhlasil s tím, že pokud bude třeba, termíny budou prodlouženy o další tři měsíce.

Zákaz jednostranného ukončení nájmu v ochranné době do konce června příštího roku se má vztahovat jen na neplacení nájemného, ale nikoliv neplacení energií a dalších služeb, shodli se poslanci. Důvodem změny je to, že pronajímatel prostor také nebude osvobozen od platby za energie.

Tuzemské cestovní kanceláře budou moci odložit vrácení peněz za zrušené zájezdy kvůli koronaviru s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna. Místo nich budou klientům vydávat poukazy. Na odložení platby by měla do 31. srpna příštího roku platit tzv. ochranná doba. Klienti, kteří do tohoto data poukaz nevyužijí, budou mít nárok na vrácení uhrazených záloh. Počítá s tím zákon, který v noci na čtvrtek ve stavu legislativní nouze ve zrychleném řízení schválila sněmovna.

Přijímací zkoušky na vysoké školy se budou moci uskutečnit nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je mohly s ohledem na epidemii koronaviru uskutečnit prezenčně i na dálku, podobně jako státní zkoušky.

Sněmovna prodloužila lhůtu, ve které přijatí uchazeči budou moci dodat dodatečně maturitní vysvědčení, a to z vládou navrhovaných 30 dnů na 45 dnů po zápisu na vysokou školu. 

Vysoké školy by podle předlohy také mohly prodloužit akademický rok a mohly by studentům odpustit poplatky za příliš dlouhé studium. Maturitní zkoušky by se podle jiné úpravy, která už byla přijata, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do 1. června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy. 

Sněmovna ve středu přijala i návrh zákona, díky kterému budou policisté i strážníci moci pokutovat lidi, kteří budou porušovat opatření proti šíření koronaviru. Jde třeba o nařízení o omezení pohybu nebo zakrývání dýchacích cest. 

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) hájil opatření kvůli tomu, že přestupky proti opatřením ministerstva zdravotnictví musí ve správním řízení projednávat krajské hygienické stanice místo potírání koronaviru. Ministr má za to, většina přestupků bude stejně jako dosud řešena domluvou. Policie ale potřebuje u některých přestupků účinnější nástroj. "Není to jen o rouškách, ale i o garážových party," řekl Hamáček k charakteru přestupků.

Sněmovna již v úterý schválila vládní návrh, podle kterého živnostníci a další osoby samostatně výdělečné činné budou zřejmě moci od státu dostat jednorázový příspěvek 25 000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem.

Finanční úřady o něj budou moci požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci nebo lékaři. Předlohu schválil i Senát a podepsal prezident.

Poslanci schválili i návrh, aby se lidé bez práce mohli hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku a nemuseli na úřady práce osobně. Firmy, které zaměstnávají postižené, nebudou muset dokládat kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím bezdlužnost. Podobně to bude platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu.

Při návratu se hlaste ambasádám

Všichni Češi, kteří se vracejí ze zahraničí na vlastní pěst, musí předem oznámit české ambasádě datum a způsob návratu. Informace poslouží hygienickým stanicím pro dohled nad navrátilci, kteří všichni budou muset do dvoutýdenní karantény. Upozornilo na to ministerstvo zahraničí. Nařízení se nevztahuje na lidi, kteří se vracejí speciálními repatriačními letadly nebo nouzovými autobusovými linkami z evropských měst.

Lidé musí informovat ambasádu v zemi, ze které odjíždějí, nahlásit, kdy dorazí do ČR a jakým dopravním prostředkem. Vzhledem k uzavření hranic nefungují pravidelné přeshraniční železniční ani vlakové linky a není ani možné překročit hranice vozem taxislužby. Zastupitelské úřady proto doporučují lidem, kteří nejsou v zahraničí vlastním autem, aby se dopravili veřejnými dopravními prostředky nebo pomocí taxi na hraniční přechod, který poté přejdou pěšky. Na české straně hranice by si měli zajistit navazující dopravu.

Ministerstvo ale zároveň upozornilo, že navrátilci nemohou využít v Česku veřejnou dopravu ani taxi. Pokud jim nemohou zajistit odvoz z hranic rodinní příslušníci nebo známí, mohou lidé předem požádat o dopravu do místa bydliště policii, ta je doveze zdarma. Pokud si zajistí soukromý odvoz z hranice, nebude muset člověk, který je vyzvedl, do karantény pouze v případě, že všichni cestující budou mít po celou dobu jízdy nasazené roušky.