Pandemie koronaviru a s ní související hospodářská krize zasáhly prakticky celý svět nečekaně, rychle a hluboce. Ačkoliv původ hospodářské krize je v moderních dějinách bezprecedentní, z hlediska ekonomických mechanismů se naopak jedná o krizi, která je relativně standardní, nebo alespoň standardnější než velká recese v letech 2008−2010, jejíž příčiny ležely ve finančním sektoru.

Pandemie koronaviru na ekonomiku v prvé řadě působí jako negativní nabídkový šok pramenící z karantény, uzavřených obchodů a dalších vládních restrikcí (ale například Volkswagen uzavřel své továrny dobrovolně), ze snížení ochoty pracovat (přímo kvůli onemocnění, nebo nepřímo kvůli strachu z nákazy a péči o děti), ale také ze snížení produktivity při práci z domova. Jenomže negativní nabídkový šok někdy může vzápětí způsobit i negativní šok na straně poptávky, ať už kvůli tomu, že domácnosti odkládají spotřebu (a firmy investice) ze strachu o budoucnost, nebo kvůli tomu, že přišly o zdroj příjmů. Oba typy šoků působí vzájemně, přičemž nabídkové šoky jsou nejspíše dominantní během první fáze a poptávkové šoky budou mít navrch, až dojde k uvolnění přímých restrikcí a ekonomika se začne vracet do normálu.

První fáze krize a nabídkové šoky

S nabídkovými omezeními v zásadě nemá smysl − nástroji hospodářské politiky − bojovat. Kromě toho, že prvotní příčina šoku je exogenní, se jedná o omezení, která jsou za dané situace optimální. Bylo by chybou snažit se "podporovat" poptávku: nikdo nechce, aby, při troše zjednodušení, lidé začali v tuto chvíli utrácet v restauracích či nákupních centrech. Podpora poptávky by byla buď neúčinná, nebo dokonce vysloveně škodlivá. Hospodářská politika by se měla v prvé řadě zaměřit na zmírnění následků těchto omezení.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek?
Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru