Bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt si minulý týden na Twitteru povzdychl: "Tohle je první velká krize postamerického světa. Radu bezpečnosti OSN není vidět, G20 je v rukou saúdského korunního prince a Bílý dům už léta vytrubuje 'Amerika na prvním místě' a každý jede po svém. Jen virus je globalizovaný." I takto se dá shrnout nová geopolitická situace, do níž pandemie tlačí svět. I když ještě před tím, než se lidé naučili slovo covid-19, byla tendence zřejmá: ústup Spojených států, posilování Číny, nejistota Evropy.

Koronavirus nicméně proměnu americké role ukázal jednoznačně. Když v roce 2014 vypukla v západní Africe epidemie onemocnění ebola, postavily se Spojené státy vedené prezidentem Barackem Obamou do čela mezinárodního úsilí, jehož cílem bylo se s nemocí vypořádat. Bílý dům dal dohromady koalici vlád a nevládních organizací, které zaměřily svoji pozornost na západní Afriku. Američané tam poslali více než 170 svých civilních expertů včetně lékařů a o několik tisíc navýšili počet vojáků v oblasti, kteří mimo jiné provozovali vojenskou nemocnici a testovací laboratoře. V Libérii Američané postavili nemocnici, kterou na počátku také plně provozovali. Jako první finanční pomoc poslali do regionu 300 milionů dolarů. Americký příklad postupně následovaly další státy a epidemii se podařilo poměrně brzy zkrotit.

Když vypukla epidemie covid-19 v Číně a později se začala šířit k sousedům a do Evropy, americký prezident Donald Trump nejprve ve svých vyjádřeních nemoc bagatelizoval. Potom najednou pod tlakem a bez varování utnul letecké spojení s Evropou. Vlastní zemi ale na to, co se blížilo, nepřipravil. Američanům Trump říká do očí lži o tom, kolik roušek a ventilátorů je k dispozici, ve snaze neoslabit svoji osobní pozici ve volebním roce. Amerika se tak poměrně rychle stáhla do své tři roky budované trumpovské ulity izolacionismu − a tolik potřebný globální boj s pandemií nemá mezi demokratickými zeměmi žádného vůdce, inspirátora ani sjednotitele.

V tuto chvíli je nejspíš příliš brzy na hodnocení, jak moc vyjdou Spojené státy z pandemie oslabeny. Neměli bychom ale podceňovat americkou schopnost brát si rychle poučení z krizového vývoje a přetavit ho v následnou akci. Stačí se podívat třeba na japonský útok na Pearl Harbor v roce 1941, který vedl USA ke změně role v druhé světové válce. Ilustrativní je i přistáním na Měsíci vrcholící reakce Američanů na vypuštění Sputniku Sovětským svazem.

Amerika nyní poprvé od druhé světové války rezignovala na to, aby organizovala nějakou společnou globální odpověď na planetární krizi. Donald Trump po tři roky svého prezidentství pracoval na tom, aby omezil možnosti nejen amerického zapojení do mezinárodních institucí, ale také tyto instituce samé. I kdyby teď chtěl zavelet ke společnému postupu, nebude to působit věrohodně a státy budou mít problém jeho vedení brát vážně.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek?
Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru