Aniž si to nyní dokážeme do důsledku uvědomit, procházíme zásadním zátěžovým testem odolnosti, jaký nejspíše od druhé světové války nemá v naší historii obdoby. Krize dopadá na nás všechny a na všech úrovních − na stát, společnost, kraje, obce, rodiny i jednotlivce. Zasahuje naprostou většinu našich činností. S jejími následky a dozvuky se budeme potýkat řadu let.

Krize a zkušenosti z jejího zvládání nám ale též poskytují unikátní příležitost přistoupit systematicky k utužení národní odolnosti a vybudovat si k tomu účinný systém pro zvládání budoucích krizí. Jinak řečeno: jde o zvýšení schopnosti překonávat s co nejmenšími ztrátami mimořádné události ohrožující fungování státu a společnosti.

Klíčové pro odolnost je nejprve zvládnout náraz krizového šoku a dokázat přitom zajišťovat základní potřeby pro život obyvatelstva a provoz ekonomiky. Šok může způsobit například rozsáhlý kybernetický útok proti životně důležitým sítím, akce teroristů s použitím zbraně hromadného ničení, průmyslová havárie, přírodní pohroma nebo, jako nyní, agresivní virová pandemie. Současně je nutné vracet se co nejrychleji k normálnímu stavu. A konečně po překonání krize otevřeně vyhodnotit zjištěné chyby a nedostatky a systém odolnosti náležitě vylepšit.

O odolnosti či resilienci se začalo hovořit v EU a NATO v polovině minulého desetiletí, po ruské anexi Krymu a agresi na východní Ukrajině. Smyslem bylo posílit naši schopnost čelit především hybridním hrozbám, zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti, omezit energetickou závislost na Rusku, vypořádávat se s dezinformacemi. To vše je i nadále důležité, ale v koronavirové krizi nám to příliš nepomáhá.

Požadavek na zvyšování odolnosti včetně apelu na posílení ochrany veřejného zdraví v souvislosti se šířením infekčních nemocí s pandemickým potenciálem se přitom objevuje opakovaně již v Bezpečnostní strategii ČR z roku 2015. Do praxe se to ale příliš nepromítlo.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru