Odklad nájmů do konce června a jejich následné splacení do dvou let, jak navrhuje vláda pro všechny komerční nájemníky, v úterý projednají poslanci. Návrh kritizují majitelé nemovitostí a parlamentní opozice, pozměňovací návrhy k němu podali i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Přestože návrh připravil Karel Havlíček, který je ministrem průmyslu a obchodu právě za toto hnutí.

Kvůli karanténě muselo v Česku zavřít 50 tisíc provozoven v maloobchodu. Od malých prodejen až po velké sítě, které jsou vůči pronajímatelům v silném postavení i za normálních okolností.

Majitelům nemovitostí se nelíbí, že na ně vláda přenáší problém maloobchodních firem, kterým chybí peníze. Tlačí proto kabinet k tomu, aby dal přednost dotacím, jež by obchodníkům umožnily nájmy platit, jako například ve Švédsku. Vláda se naopak inspiruje Německem.

Jak ulehčit nájemníkům

Česko

◼ Odklad nájemného pro prodejny maloobchodu uzavřené z rozhodnutí vlády kvůli epidemii koronaviru by měl platit zpětně od 12. března na dobu tří měsíců. S možností prodloužení o další čtvrtletí. Česká vláda se v tomto inspiruje Německem.
◼ Pronajímatelé o nájemné sice nepřijdou, nájemce ho ale může
splácet až dalších 24 měsíců.
◼ Majitelé nemovitostí také musí nadále platit zálohy za služby spojené s nájmy, neodloží se jim ani DPH ve výši 21 procent, kterou musí zaplatit,
i když peníze dostanou až později.

Švédsko

◼ Alternativní návrh prosazovaný majiteli nemovitostí je ze Švédska. Stát v něm dotuje maloobchod polovinou částky za nájem, majitel nemovitosti ho sníží o čtvrtinu a dalších 25 procent uhradí nájemce.
◼ Podle kvalifikovaného odhadu Asociace nákupních center by v Česku stát při použití této možnosti za tři měsíce vynaložil necelých pět miliard korun.

Jak na to, navrhuje Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Residomo a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

"Zaprvé dotaci ve výši nejméně 50 procent z čistého nájemného za dobu uzavření provozoven. Zadruhé záruku státu ve výši minimálně 50 procent na odložené platby. A zatřetí po tuto dobu odložit povinnost hradit daň z přidané hodnoty," říká.

Podle Jana Kubíčka z Asociace nákupních center sdružující největší nákupní střediska by dotace od státu nepřesáhla za čtvrtletí částku pět miliard korun. Jde o kvalifikovaný odhad asociace založený na celkovém obratu maloobchodu a výši nájmů za metr čtvereční.

Pronajímatelé také upozorňují, že vládní návrh jim nechává povinnost hradit zálohy za služby spojené s nájmem, jako jsou třeba energie, ostraha nebo úklid. Musí také státu předem zaplatit DPH z odloženého nájemného, která je přitom 21 procent.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec ale připomíná, že všichni poplatníci, tedy i pronajímatelé, mohou individuálně požádat o odložení plateb daně z přidané hodnoty i prominutí případných sankcí. Ministr Havlíček minulý týden v rozhovoru pro HN uvedl, že odložení plateb by dávalo smysl, pokud by odklad trval půl roku.

Povinnost pronajímatelů hradit zálohy za služby chce vypustit poslankyně za ANO Barbora Kořanová. "Pokud pronajímatelé nedostanou zaplaceno, nebudou schopni platit dodavatelům energií a dalších služeb. Dojde pak k řetězové reakci neplacení a druhotné platební neschopnosti v celé ekonomice," uvedla v pozměňovacím návrhu.

Opoziční ODS u komerčních nájmů navrhuje, aby se za ně stát zaručil do výše 80 procent. "Navrhujeme zkrácení doby na uhrazení nájmu o jeden rok. Nájemce by měl také dopad situace kolem koronaviru pronajímateli doložit," řekl Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS.

Vládní návrh předkládaný ve zkráceném řízení musí po poslancích schválit Senát, kde má většinu opozice, a podepsat prezident.

Kromě komerčních nájmů omezila vláda i možnosti výpovědi z nájmu pro domácnosti, pokud lidé nemohou uhradit nájemné kvůli výpadku příjmů spojenému s koronavirem. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) bude možné dlužné nájemné splatit až do 31. května 2021.