Třiapadesátiletý běženec z Afghánistánu, který pobýval v uprchlickém táboře v řeckém městě Malakasa asi 40 kilometrů od Atén, na konci minulého týdne onemocněl a tamní lékaři měli podezření, že se mohl nakazit novým typem koronaviru.

Poslali ho do nemocnice v hlavním městě, kde se prokázalo, že muž skutečně trpí chorobou covid-19, kterou koronavirus způsobuje.

Řečtí hygienici se kvůli tomu rozhodli na uprchlický tábor, ve kterém nyní žije zhruba 1700 lidí, uvalit karanténu. Jde již o druhý takový tábor v Řecku, kde se nákaza vyskytla a jejž úřady zavřely do izolace. Tím prvním je tábor asi pro 2500 běženců ve městě Ritsona zhruba 80 kilometrů severně od Atén, kde se nákaza potvrdila už v polovině minulého týdne. Nakažených je tam teď nejméně 20 lidí. "Nikdo nesmí ven ani dovnitř," řekl k tomu Notis Mitarachi, řecký ministr pro migraci. Jedinou výjimku mají zdravotníci a další lidé, kteří zajišťují stravu v táborech.

Nemocný Afghánec žil v táboře společně se svojí rodinou. Zdravotníci nyní testují všechny lidi, se kterými mohl přijít do kontaktu. Doufají, že se jim podaří včas odhalit nemocné a předejít tak dalšímu šíření nemoci mezi běženci. Kde se muž nakazil, zatím jasné není.

Běženci v ohrožení

Přeplněné tábory

◼ V Řecku žije podle odhadů asi 110 tisíc běženců, kteří jsou rozmístěni po celé zemi. Část z nich tam dorazila už v roce 2015.

◼ Asi 40 tisíc uprchlíků pobývá na pěti řeckých ostrovech v přeplněných táborech.

Původně byly určeny jen pro šest tisíc migrantů.

◼ Nákaza se zatím vyskytla ve dvou uprchlických táborech v pevninském Řecku. Konkrétně se jedná o zařízení ve městech Malakasa a Ritsona. Oba tábory jsou na dva týdny v karanténě a úřady se snaží nákazu potlačit.

Koronavirus ve Francii

◼ Nákaza koronavirem se objevila také u migrantů, kteří pobývají na severu Francie. Dva případy jsou potvrzeny u běženců žijících u přístavního města Calais a také u jednoho z Dunkerku. Odhaduje se, že u těchto měst žije až 600 tisíc migrantů.

Situace v Turecku

◼ Také v Turecku je situace napjatá. Žijí tam asi čtyři miliony běženců, z toho 3,6 milionu jsou Syřané.

◼ Pouze 60 tisíc uprchlíků ze Sýrie žije v táborech, zbytek je rozesetý po městech a vesnicích v celém Turecku.

◼ Zatím nejsou dostupné informace, zda mezi nakaženými lidmi jsou také běženci, je to ale velmi pravděpodobné. Turecko má nyní celkem 27 tisíc nakažených.

Přeplněné řecké uprchlické tábory, zejména ty na ostrovech, představují kvůli dalšímu možnému šíření nákazy velké riziko. Na malém území se tam tísní tisíce lidí, kteří mají jen omezený přístup k lékařské péči. Mnozí běženci nemají dostatečnou imunitu, řadu z nich navíc sužují chronické choroby. "V některých částech uprchlického tábora na ostrově Lesbos je jeden vodovodní kohoutek pro 1300 lidí, jeden záchod pro 167 lidí a jedna sprcha pro 200 lidí," uvedl pro britský deník Financial Times Apostolos Veizis
z nevládní organizace Lékaři bez hranic.

Lidé tak nemohou dodržovat základní hygienická opatření, jež doporučuje například Světová zdravotnická organizace. "Je nemožné tam plnit základní preventivní doporučení jako zůstat doma nebo si častěji mýt ruce. V přeplněných táborech běženci také nemohou dodržovat potřebné rozestupy," vysvětlil Danny Sriskandarajah z nevládní organizace Oxfam.

Například uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos byl původně vybudován pouze pro tři tisíce lidí. Nyní jich tam žije zhruba 20 tisíc.

Pokud se koronavirus dostane i do uprchlických táborů na ostrovech, podaří se podle odborníků z nevládních organizací epidemii potlačit jen stěží.

Nevládní organizace jako Human Rights Watch a Lékaři bez hranic proto vyzývají řecké úřady, aby přestěhovaly uprchlíky z ostrovů do pevninského Řecka. Záchranná organizace Sea Watch také nabídla jednu ze svých lodí, kde by v případě nutnosti mohla běžence ubytovat.

Odlišný postoj k uprchlíkům má Portugalsko. Tamní vláda kvůli pandemii koronaviru dala dočasně všem migrantům a žadatelům o azyl stejná práva, jako mají jejich občané. Mají tak plný přístup ke státní zdravotní péči. Mohou uzavírat nájemní či pracovní smlouvy nebo si otevřít bankovní účet.

Portugalská vláda doufá, že díky tomu se sníží riziko přenosu koronaviru mezi běženci a úředníky, kteří by jinak museli například posuzovat, zda mají právo na azyl. Dočasná vládní opatření budou v Portugalsku platit nejméně do 1. července.