Dlouhá léta bojovaly indiánské kmeny v Jižní Americe proti nelegální těžbě nebo odlesňování, které stále více ukrajují z jejich území a ohrožují jejich tradiční způsob života. Nyní se znovu objevil jejich odvěký nepřítel - infekční choroba. V Kolumbii a Brazílii se u domorodého obyvatelstva už potvrdily první případy nákazy novým typem koronaviru.

Experti varují, že pokud se virus rozšíří, pro mnohé to bude mít fatální důsledky. "Epidemie může vyhladit celé kmeny," uvedl pro agenturu AP Jonathan Mazower z organizace Survival International, která se zabývá právy indiánských menšin.

Koronavirus je pro domorodé obyvatelstvo velmi nebezpečný. Indiáni mají jen slabou imunitu i proti nemocem jako je třeba obyčejné nachlazení či chřipka. Navíc je oslabuje podvýživa či další choroby jako je třeba žloutenka, malárie nebo tuberkulóza. Mnozí z nich žijí v bídě a mají jen omezený přístup k zdravotní péči. Zranitelní jsou jak indiáni, kteří žijí u velkých měst, tak i ti, kteří pobývají v izolovanějších končinách.

Nikdo nesmí ven ani dovnitř

Kmenoví lídři a experti se snaží najít cesty, jak zabránit tomu, aby se nákaza mezi původními obyvateli rozšířila.

Mnohé kmeny se tak například snaží zatarasit přístupové cesty na své území a úplně se odříznout od okolního světa.

900 tisíc

Až tolik indiánů žije v Brazílii. Domorodé obyvatelstvo Jižní Ameriky v předchozích staletích decimovala řada nemocí, které do regionu zavlekli Evropané, například neštovice, tuberkulóza či chřipka.

Jako první tak postupovali Chívarové v Ekvádoru. Už na konci února kmenový náčelník Tzamarenda Estalin uzavřel vstup do vesnice. "Rozhodli jsme se zavřít bránu a nikoho nepouštět ani dovnitř ani ven," uvedl pro britský deník Guardian. Dalších asi 350 vesnic s 3800 obyvateli z kmene Chívarů jeho příklad rychle následovaly. "Pandemie nás zasáhly už dříve, například chřipka, spalničky nebo plané neštovice. Zabily miliony lidí v Latinské Americe," vysvětlil.

Vůbec nejsledovanější je ale Brazílie. Tam žije 850 až 900 tisíc indiánů, z toho asi třetina ve městech. V Amazonii je také několik desítek takzvaných nekontaktovaných kmenů - to znamená, že se buď ještě nikdy nesetkaly se zástupci západní civilizace, nebo někdy v minulosti ano a rozhodly se od ní dobrovolně odvrátit. Pokud zůstanou i nadále v izolaci, tak jim nic nehrozí. Je tu však riziko, že k nim nákazu zavlečou například nelegální těžaři.

Indiánské kmeny žijící v rezervaci Manoá-Pium v severní Brazílii také zatarasily přístupové cesty na své území. Místní indiánský lídr Mario Nicácio z kmene Wapichana pro americký deník Washington Post uvedl, že v oblasti je situace napjatá. Nejsou ochranné roušky, antibakteriální gely ani lékařské vybavení.

"Víme, že náš kolektivní způsob života je živnou půdou pro virus," vysvětlil Nicácio s tím, že v jednom obydlí spolu tradičně žije až deset lidí.

Nyní se proto dočasně snaží změnit způsob, jakým domorodí obyvatelé žijí. Snaží se je také přesvědčit, aby na čas přestali dodržovat některé tradice.

Mezi ně patří i caxiri, tedy tradiční popíjení nápoje z maniokového kořene, který lidé konzumují společně z jedné nádoby.

Podobně žije kmen Kurripako ve Venezuele. "Kvůli našemu životnímu stylu, kdy dohromady žije více lidí, by se nemoc mohla rychle přenášet. Úmrtnost by byla extrémně vysoká," myslí si Gregorio Díaz Mirabal z tohoto kmene.

Nemoci už dříve vyhladily celé vesnice

Také v severovýchodním brazilském státě Bahia, kde žije asi 35 tisíc domorodých obyvatel, se celé vesnice uzavřely a odřízly od okolního světa. Mnohé si ale na živobytí vydělávají prodejem rukodělných výrobků turistům a nyní jsou bez prostředků.

Mohou sice dostat finanční podporu od státu, zažádat o ni ale musí ve městech, což je nyní pro ně riziko.

"Některé vzdálenější kmeny jsou schopné se samy uživit. Jiné ale závisí na městech. Lidem radíme, aby své vesnice opouštěli jen pokud to bude opravdu nezbytné," uvedl indiánský náčelník Juari Braz Pataxo pro agenturu AP.

Pataxo varuje před nákazou i obyvatele žijící v hůře dostupných oblastech, kde jim posílá informace přes mobilní aplikaci WhatsApp v jejich domorodých jazycích. V odlehlých oblastech, kde není signál, ale taková komunikace není možná.

Původní obyvatelé vědí, jak vážné může mít nákaza koronavirem následky. Evropané už v 15. století zavlekli do Ameriky neštovice, tuberkulózu a různé respirační choroby, které zdecimovaly původní obyvatelstvo. Také španělská chřipka v roce 1918 vyhladila celé vesnice indiánů.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru