Na počátku vaší práce s přírodními materiály stálo zakoupení a nastěhování do žudrového domu s masivním rizalitem, jaké mívaly vesnické statky. Co vás vedlo k tomu takovou nemovitost zakoupit?

Působil jsem v té době desátým rokem jako správce na hradě Helfštýn, kde jsme bydleli celá rodina. Když se nám narodilo třetí dítě, syn Mikuláš, chtěli jsme změnit prostředí a způsob práce. Sezona na hradě byla náročná, chodilo tam kolem 100 tisíc lidí ročně a volněji bylo jen přes zimu. Chtěli jsme proto více klidu a vlastní bydlení. Také jsem měl potřebu zkusit pracovat více vlastníma rukama. Při rekonstrukci domu jsem se naučil základům tesařského a hlinařského řemesla.

Byla rekonstrukce hodně náročná?

Mohli jsme dobře využít zkušeností v oblasti památkové péče, tentokrát v oblasti lidových staveb a tradičních řemesel. Základní část oprav jsme stihli před nastěhováním v roce 1999. Náročné bylo pouze to, že jsme rekonstrukci dokončovali v době, kdy jsme v domě už bydleli.

Měl jste do té doby nějakou zkušenost s přírodními stavebními materiály?

Při samotné rekonstrukci domu jsme mohli nahlédnout do toho, jak účelně byly domy v této oblasti řešené. Jak stavitelé už před třemi sty lety přirozeně využívali místní a snadno dostupné zdroje. V tom je kouzlo přírodních stavebních materiálů, jsou nadčasové, tradiční i moderní zároveň. Dodnes nás překvapuje, jak naši předkové uměli, na základě jednoduchých technologií a řemeslných postupů postavit obydlí, která jsou nejen praktická a trvanlivá, ale také estetická a krásná ve své jednoduchosti. Zaujalo nás, jakou to vše společně vytváří atmosféru a dodává domu něco tajemného, čemu se říká genius loci. Bydlíme zde už 20 let, topíme dřevem a máme to tu rádi nejen my, ale i naši přátelé.

20 let

Před 20 lety založil Marek Vlček rodinnou firmu Hliněný dům, která se specializuje na práce s hliněnými omítkami, marockým štukem či nepálenými cihlami. Hlínu popularizuje i jako stavební materiál.

Po rekonstrukci vlastního domu jste se začal prací s přírodními stavebninami živit. Vzpomínáte si, kdo si vás najal první?

Co se týče tesařiny, pak první příležitostí byla spolupráce na tesaném mostě k hradu Krakovec, kde jsem se učil u tesařského mistra Petra Růžičky. První hlinařská zakázka byla potom poptána ze Slovenska, dělali jsme s mým otcem Pavlem vnitřní hliněné omítky na Liptově, kde byl největší problém sehnat místní hlínu v horách.

Každý zákazník ocení otevřenost při jednání, kdy probereme jeho potřeby a přijdeme s realizací jeho vize.

Poradili jste si?

Ano, našli jsme zdroj a omítky se slaměnou řezankou udělali. Zákazník byl spokojený, při placení se usmíval, a tak jsem si říkal, proč se takové práci nevěnovat i do budoucna. Potom se o nás dozvěděli památkáři. S hlínou tady totiž před 15 až 20 lety nikdo nepracoval. Od té doby jsme nouzi o práci neměli. Byly to pěkné pionýrské časy.

Marek Vlček

Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě. Krátce studoval na Vysoké škole Báňské, kterou ale nedokončil. Poté pracoval jako profesionální hasič a několik let působil také jako správce hradu Helfštýn, kde i s rodinou bydlel. Do žudrového domu v Lysovicích, který stál na počátku jeho kariéry stavebníka, se nastěhoval na přelomu let 1999 a 2000.

Marek Vlček

Jací zákazníci si vás nejčastěji najímají?

Zájem o stavby z přírodních materiálů mají hlavně lidé s ekologickým a estetickým cítěním, kteří vnímají atmosféru domova jako důležité kritérium svého života. Mohou se ale od sebe lišit rozhodnutími, zda preferují tradiční nebo moderní bydlení, a to určuje způsob, jak a kde jsou tyto přírodní materiály použité ve stavbě.

Kromě rekonstrukcí starých domů se věnujete i novostavbám. Co je náročnější?

Rekonstrukce je vždy náročnější, je to větší dobrodružství. Vyžaduje to více improvizace a pružnosti při hledání nejlepšího řešení. Při novostavbě se můžete držet projektu. U historického domu ale zjišťujete některé věci až v průběhu stavby, proto je to také náročnější při tvorbě rozpočtu.

Nabízíte širokou škálu přírodních stavebnin − hliněné omítky, cihly, dlažby, marocké štuky − je něco z toho mezi zákazníky evergreenem?

Každá zakázka je specifická, nabízíme zákazníkům řešení na míru, ne instantní produkt. To se týká tvorby projektu, návrhu materiálového a technického řešení i realizace. Každý zákazník ocení otevřenost při jednání, kdy probereme jeho potřeby i možnosti a přijdeme s realizaci jeho vize bydlení a stavby vysněného domu.

Vzpomenete si na nějakou zajímavou zakázku?

Zakázka, ze které mám největší radost, je kruhová stavba z kamene, cihel a hlíny, která je na naší zahradě a využíváme ji jako místo společného setkávání a životní harmonie. Slíbil jsem takovou stavbu svým dětem a stihli jsme ji, společně s rodinou a přáteli, udělat až vnukovi Matoušovi. Ale v každé stavbě je ukrytý životní příběh. Originalita těchto příběhů a získané zkušenosti jsou tím, co je pro mě důležité a čeho si nejvíce cením.

jarvis_5e874f33498e40c80b08c93a.jpeg
Foto: Hliněný dům

V čem podle vás tkví výhody přírodních stavebnin, proč by se lidé měli při stavbě rozhodnout právě pro ně?

Výhodou přírodních stavebnin je to, že jsou ověřené časem a umí krásně stárnout. Prostředí, které se tvoří v interiéru budovy, je příjemné, teplé nebo chladivé podle ročního období. Jde o zdravé bydlení bez složitých technologií. Estetická hodnota a pohoda jsou potom benefitem, který z pouhé stavby vytváří skutečný domov. Pokud se chcete cítit dobře a zároveň být zdraví, přírodní stavba může být cestou k tomuto cíli.

Je v porovnání s klasickými "fabrikovanými" stavebninami práce s přírodními materiály v něčem specifická?

Většina řemeslných a stavebních postupů je podobná s konvenční stavařinou a práci s přírodními stavebními materiály je snadné si osvojit. Je potřeba počítat s delšími technologickými pauzami během realizace, zvláště u hliněných omítek.

Podílel jste se i na rekonstrukcích památek − hradů, domu Joži Uprky či brněnské vily Tugendhat. Je náročné navázat na tehdejší postupy?

Je zajímavé tyto postupy a materiálová řešení znovuobjevovat a používat v praxi. Je to naopak velmi snadné, dobrým vodítkem pro naši práci je dívat se na to očima dobrého hospodáře. Ten používal optimální řešení a postupy, aby stavba mohla dlouhodobě sloužit svému účelu při přijatelné míře údržby. V tom je to kouzlo i síla.

Popularizujete hlínu jako stavební materiál i formou workshopů. Jak to probíhá?

Za posledních 20 let se téma přírodního stavitelství dostalo z polohy krajní alternativy do prostoru možnosti, která je dostupná a dosažitelná. Znovu se vyučují různá řemesla a je zde rozšiřující se skupina lidí, kteří nejen realizují stavby, ale považují za důležité učit druhé a předávat to dál. Osobně už moc workshopy neorganizuji, spíše se věnuji supervizi v oblasti přírodního stavitelství a hlinařského řemesla.

Je obtížné sehnat subdodavatele materiálů?

To je v současné době spíše otázka na mou dceru Markétu a jejího muže Tomáše, kteří pokračují v tradici Hliněného domu a zabývají se kromě realizací také obchodem s přírodními stavebninami. Ale obecně to vidím tak, že většina těchto materiálů vzniká z obnovitelných zdrojů anebo z bohatství země. Tyto zdroje zdaleka nevyužíváme ve stavebnictví dostatečně.

Článek byl publikován v příloze Stavba.

Související