Radnice Prahy 6 v pátek nechala z náměstí v Bubenči odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku. Proti postupu radnice ostře protestovali jak čeští komunisté, tak Rusko prostřednictvím svého velvyslanectví nebo prezident Miloš Zeman.

Bronzová socha z roku 1980 byla z piedestalu sejmuta na základě zářijového rozhodnutí radnice Prahy 6, kterou vede koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN. Socha byla odvezena do depozitáře, objeví se v Muzeu paměti 20. století, jehož vznik chystá hlavní město. Koněvův pomník má na náměstí Interbrigády nahradit památník osvobození Prahy na konci druhé světové války.

Prezident označil odstranění Koněvovy sochy za "pokoutní" a za "morálně neospravedlnitelné zneužití krizového stavu" v době epidemie koronaviru. Podle mluvčího Prahy 6 ale šlo o dlouhodobě připravovanou akci, která s opatřeními proti epidemii nesouvisí. Podobně jako Zeman protestovalo vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, podle jehož názoru jednání starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) "nese znaky neonacismu".

Ještě dál než Zeman šlo vedení KSČM, podle něhož radnice Prahy 6 i magistrát hlavního města spáchaly "brutální a amorální čin". Komunisté mluvili také o přepisování historie a o "plivnutí do tváře všem, kdo položili své životy za naši dnešní svobodu". Vedení KSČM vyzvalo občany, aby na protest proti odstranění sochy nosili červené roušky. Vládu pak požádalo, aby bezodkladně zjednala nápravu a návrat Koněva na jeho místo.

Ruské velvyslanectví vyjádřilo "rázný protest proti vandalským činům odvázaných municipálních činitelů". Odstranění sochy označilo za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích. Stěžovalo si i u českého ministerstva zahraničí. "Demolice pomníku maršála I. S. Koněva nezůstane bez příslušné reakce ruské strany," uvedlo velvyslanectví.

Maršál Koněv (1897-1973) se zapsal do dějin především jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Bojoval například v bitvě u Moskvy a od května 1944 velel sovětským vojskům, která osvobodila jižní Polsko a účastnila se závěrečného útoku na Berlín. Poté také osvobodila severní, střední a východní Čechy a podílela se na osvobození Prahy.

Po válce se Koněv stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil krvavé potlačení maďarského povstání sovětskou armádou v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se o pět let později účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy byl Berlín rozdělen zdí. Podle části historiků měl podíl i na vpádu vojsk členských států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, což ale ruská strana i někteří historici odmítají s odůvodněním, že Koněv byl už od roku 1963 v důchodu.