V Číně nebo v Jižní Koreji už několik týdnů pro boj s koronavirem ve velkém využívají také termokamery. Zařízení slouží zvláště v nemocnicích, kde lidem na dálku měří teplotu, což má odhalovat možné infikované a bránit dalšímu šíření nákazy. V Česku termokamery využívají jen některé větší nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví proto v úterý objednalo celkem 500 takových přístrojů, které mají sloužit ve všech nemocnicích v zemi. Podle firmy Workswell ale mohl mít úřad Adama Vojtěcha (za ANO) nové přístroje na měření teploty k dispozici mnohem dříve. Pražská společnost, která termokamery vyrábí, už v půlce ledna ministerstvo upozornila, že by se mohlo rozhodnout pro jejich pořízení. Nabídla mu tehdy i bezplatné školení.

"Celkem čtyřikrát jsme kvůli tomu kontaktovali ministerstvo i Bezpečnostní radu státu. Odezva ale byla prakticky nulová," řekl HN spolumajitel Workswellu Jan Sova. Ten si na Twitteru ve středu postěžoval, že stát dal přednost termokamerám z Číny. Podle ministra Vojtěcha to není pravda, přístroje dorazí ze Švýcarska. "Dodá je tamní společnost Avestech, která splnila požadavky na cenu i poptávaný počet. Termokamery je navíc schopná poslat v co nejkratším čase, abychom je mohli obratem do nemocnic distribuovat," napsal včera HN ministr. Na otázku, proč jeho úřad opakovaně zamítl nabídku přístrojů od Workswellu, už neodpověděl.

Po zásahu Babiše začalo ministerstvo reagovat

Český výrobce má teď ale naději, že se v nemocnicích jeho termokamery přece jenom objeví. Ministra Vojtěcha i premiéra Andreje Babiše (ANO) ve středu na Twitteru za postup při nákupu přístrojů kritizoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. "Toto není normální, kašlete na domácí výrobce!" postěžoval si Jurečka. Zřejmě i v reakci na jeho příspěvek se pak Workswellu ozval sám Babiš. Po dohodě s ním firma vytvořila cenovou nabídku, kterou následně zaslala ministerstvu. "S českou firmou teď probíhají jednání," potvrdil HN Martin Novotný z tiskového oddělení Vojtěchova úřadu.

Workswell v oboru působí už 10 let, jako první na světě začal termokamery dávat na drony. Ty díky nim hlídají úniky vzácných plynů z vedení vysokého napětí, sledují rizika vzniku požárů na skládkách nebo zemědělcům zprostředkovávají data o míře vláhy či sucha na polích. V praxi pak měření z termokamer firmy v minulosti využila třeba americká armáda, energetická společnost ČEZ nebo prestižní Univerzita Johnse Hopkinse z USA.

Začátkem ledna firma zaznamenala zvýšenou poptávku z Jižní Koreje, Thajska nebo Vietnamu. Zákazníci z těchto zemí si začali kamery pořizovat právě na bezkontaktní měření teplot lidí. Firma tak pro tyto účely svá zařízení upravila a do zmíněných států jich už prodala stovky. I proto opakovaně oslovila české úřady, zda nemají o její výrobky rovněž zájem.

Ministerstvo zdravotnictví neuvedlo, kolik za termokamery ze Švýcarska zaplatilo. "Jedno naše zařízení stojí 200 až 400 tisíc korun. Výrobu jsme teď upravili tak, abychom byli schopní denně vyrobit desítky termokamer pro zdravotnictví," uvádí Sova z Workswellu. "Musíme ale s předstihem vědět, že je po našich výrobcích dostatečná poptávka. Nemáme stovky milionů korun na nákup potřebných součástek na sklad, u kterých bychom pak museli čekat, až začnou chodit objednávky," upozorňuje podnikatel.

Ministerská objednávka termokamer od švýcarského Avestechu ho prý překvapila. "V životě jsem o nich v oboru neslyšel. Švýcaři termokamery nevyrábějí. Je to bizarní," míní Sova. Podle něj se výrobou termokamer vedle Workswellu zabývá jen několik dalších podniků z Německa, USA, Číny nebo Jižní Koreje. "Z toho, co švýcarská firma uvádí na svém webu, jsem pochopil, že nabízí termovizní systémy pro noční vidění. Jde o stejnou technologii, jaká se používá u termokamer. Noční vidění ale není nastavené na měření teplot," upozorňuje jednatel Workswellu, který ovšem přiznává, že detaily zakázky nezná. Ministerstvo bez bližších podrobností uvádí, že si u Švýcarů objednalo termokamery. HN oslovily Avestech s dotazy, zda firma zařízení na bezkontaktní měření teplot v nemocnicích sama vyrábí, nebo ho jen přeprodává. Do uzávěrky ale firma neodpověděla.

Vláda na pomoc českých firem moc nesází, tvrdí kritici

Někteří zástupci byznysu už vládu kritizovali za to, že se při pořizování zdravotnických pomůcek příliš spoléhá na dodávky ze zahraničí. Jiří Kůs, šéf Asociace nanotechnologického průmyslu, v otevřeném dopise vyzval zákonodárce, aby se zasadili o větší využívání služeb tuzemských podniků. Právě členové asociace a vedle nich třeba také Technická univerzita v Liberci už začali se šitím speciálních roušek z nanovláken.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) již uvedl, že aktivitu českých firem vítá. "Stovky nebo tisíce roušek jsou fajn, situaci ale nevyřeší," řekl Havlíček ve středečním rozhovoru pro web Aktuálně.cz. Podle ministra musí tuzemské podniky obecně prokázat, že mají dostatečnou výrobní kapacitu na výrobu zdravotnických pomůcek, jejichž nákup stát financuje. Havlíček připomíná, že vláda již pro tuzemské dodavatele vytvořila dva dotační programy (Rise Up a Technologie COVID). Ty slouží k podpoře firemního vývoje a výroby a celkem je v nich k dispozici 500 milionů korun.

Vedle "nanofirem" se do boje s šířením koronaviru zapojily i další české podniky a vysoké školy. Například pražské ČVUT nebo brněnské VUT už na svých 3D tiskárnách tisknou účinné respirátory. Ochranné štíty zdravotníkům zdarma dodává i výrobce 3D tiskáren Prusa Research.

Své kamery českým nemocnicím opakovaně nabízel i český výrobce Workswell. Neuspěl.
Své kamery českým nemocnicím opakovaně nabízel i český výrobce Workswell. Neuspěl.
Foto: Workswell
Termokamery dokáží s vysokou přesností a na vzdálenost několika metrů odhalit člověk se zvýšenou tělesnou teplotou. Ta je jedním se základních příznaků koronaviru.
Termokamery dokáží s vysokou přesností a na vzdálenost několika metrů odhalit člověk se zvýšenou tělesnou teplotou. Ta je jedním se základních příznaků koronaviru.
Foto: Shutterstock