Na středečním jednání vlády prošel návrh, aby si provozovatelé drobných obchodů a služeb postižených uzavřením provozů kvůli státem nařízené karanténě mohli odložit nájem za tři měsíce, tedy až do konce června. Mezi majiteli komerčních nemovitostí nevyvolává plošné opatření státu, které se týká rovněž nájemců ve státních podnicích a nemovitostech v majetku měst, úplné nadšení. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se Česko v tomto opatření inspiruje Německem. "Děláme to rozumně, ne jako v Polsku, kde se navrhuje odpuštění nájemného do konce roku. A poté se musí dohodnout pronajímatel a nájemce na úplně nových pravidlech," říká Havlíček v rozhovoru pro HN.

HN: Proč stát v případě odložení nájmů přenáší břemeno vlastního rozhodnutí, jímž uzavřel provozovny, pouze na jednu skupinu podnikatelů?

Nepřenáší. Snažíme se, stejně jako u bank, vybalancovat náklady podniků. Podle našich propočtů může podnikatelům na konci pololetí chybět 600 až 700 miliard korun hotovosti. To je třeba vykompenzovat. Zhruba třetina půjde z hotovosti firem, další třetina jde za státem v rámci kurzarbeitu a podpor pro živnostníky. Zbývá ale dalších řádově až 250 miliard. Pokud nemá vzniknout platební neschopnost, musí se rozložit mezi banky, dodavatele služeb a poskytovatele nájmů.

HN: Minimálně pronajímatelům se to úplně nelíbí.

Děláme to rozumně, ne jako v Polsku, kde se navrhuje odpuštění nájemného do konce roku. A poté se musí dohodnout pronajímatel a nájemce na úplně nových pravidlech. My splátky, úroky ani nájmy neodpouštíme, do toho si nedovolíme zasahovat. Pouze platby odkládáme. Je to podobný model jako v Německu. Říkáme, že pronajímatel nemůže dát výpověď firmám, které mají prokazatelně zavřeno kvůli koronaviru a ještě nějaký čas mít budou. Dlužný nájem ale musí doplatit. Oproti Německu je to i jednodušší, protože tam musí podnikatel dokazovat, že není schopen splácet. V Česku musí mít zavřeno kvůli nařízení vlády.

HN: Těmto firmám ale cash flow také vypadne.

Jim už ale vypadlo. Buďme realisté. Proto dává smysl odložit splátky za tři měsíce. Pronajímatelé, kteří mají více obchodních center, už k tomu stejně přistupují. To rozložení tří nájmů do 24 měsíců je snesitelné a zavádí systém.

HN: Proč se stát alespoň částečně nepodílí jako třeba ve Skandinávii? Když dojde ke snížení nájmu, tak nájemce platí méně, ale část peněz pronajímateli dorovná stát.

Inspirujeme se v řadě zemí, nakonec ale stejně musíme stanovit cestu, která bude v Česku fungovat jako celek. Všechna opatření musí dávat dohromady nějakou logiku. I rozpočtovou. Náš kurzarbeit je na rozdíl od Skandinávie docela velkorysý, protože dáváme 80 procent ze superhrubé mzdy. Chystáme i benefity pro podniky, které nemají propady v tržbách, ale zaměstnávají sto procent lidí. Jsou tady bezúročné půjčky a záruky přes EGAP. Musíme řešit tři hlavní náklady firem: lidi, úvěry a nájmy. Odložení nájmů jde taky společně s odklady v bankách. Proto jsme to udělali ve stejný den. Nemůžeme chtít, aby se respektovalo neplacení nájemného a zároveň platilo plnění závazků bankám. I pronajímatelé mohou využít kurzarbeit a odložení splátek. Po této tříměsíční "přestávce" už musí najet záruční mechanismy. Tady je potřeba podržet ekonomiku přes banky, které budou saturovat trh zaručenými úvěry.

HN: Kdy konkrétně začnou odklady nájmů platit?

Do sněmovny půjde zákon příští úterý 7. dubna, předpokládám, že druhý den do Senátu a pak k prezidentovi. Minule to šlo rychle. Zákon platí zpětně od 12. března. Pronajímatelé to sledují, myslím, že se tím začínají řídit, i když to ještě neplatí. Teoreticky se tedy výpověď dát dá, pronajímatelé se ale v drtivé většině chovají korektně. Stejně už se odklady nájmů domlouvaly, zákon pouze teď ukládá, že to je na tři měsíce. Větší diskuse byla o tom, dokdy se má odložený nájem zaplatit. Nemá smysl, aby to bylo rovnou v červenci, protože to by firmy zemřely jen o čtvrt roku později. Probírali jsme to s pronajímateli větších center a ti říkali, že těch 24 měsíců je pro ně snesitelných, protože si chtějí klienty udržet. Reálně by to bylo ve dvou letech navýšení o 15 procent k nájmu, což je snesitelné.

Zatím jste si přečetli 70 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru