Nový koronavirus disponuje ideálním pandemickým potenciálem. Je vysoce infekční již před nástupem symptomů, má dlouhou inkubační dobu, je smrtelnější než chřipka. Ukazuje se, že izolace příznakových pacientů nestačí, kolektivní imunita je zatím spíše přáním než realitou, kauzální léčba neexistuje a vakcína je v nedohlednu. Nemoc sama pak má dlouhý průběh a odhady hovoří až o 10 procentech klinických případů končících pobytem na JIP, který se může protáhnout i na několik týdnů, čímž se kapacita sektoru akutní péče rychle zahlcuje. Dalším nepříznivým faktorem je dlouhodobé podfinancování výzkumu epidemických nemocí, neboť navzdory varovným hlasům epidemiologů byly jako prioritní voleny nemoci častější, především chronické. Virus se také objevil v nejméně vhodnou chvíli. Sezonní chřipka si během posledních dvou let v Evropě vyžádala relativně málo úmrtí. Koronavirus i chřipka však primárně útočí na stejnou cílovou skupinu: oslabené seniory. Mezi oběťmi nového viru tak budou i tisíce těch, které chřipka milosrdně ušetřila.

Jedním z klíčových ukazatelů současné pandemie je reprodukční číslo R0. Tento modelový ukazatel pochází z 20. let minulého století a byl vyvinut pro analýzu reprodukce populací. Analogií R0 v demografii je čistá míra reprodukce, označující počet dívek, které se celkem narodí jedné ženě a dožijí se průměrného věku rození dětí. Pokud je čistá míra reprodukce nižší než 1, populace bude vymírat. Virus je také populace. V průměru má R0 potomků − nově nakažených jedinců − a generační dobu rovnou počtu dnů mezi nákazou původního a nového pacienta. Publikované odhady R0 pro nový koronavirus se ale pohybují v širokém pásmu 1,4 až 3,9. Proč se vědci nemohou shodnout na tak jednoduchém ukazateli? Reprodukční modely jsou totiž velmi citlivé na kvalitu dat a vstupních předpokladů. Tato data v současnosti nejsou plně k dispozici, jsou zatížena statistickou chybou a nejsou definitivní, neboť epidemie ještě neřekla své poslední slovo. V modelování se proto používají informace z předchozích epidemií, které ovšem s ohledem na neznámý charakter nového viru mohou vnést do výpočtů další zkreslení. Dostupná data o počtech nakažených také závisí na míře a selektivitě testování. Absolutní počty nakažených ani zemřelých tak nejsou mezi zeměmi srovnatelné, stejně tak jako míry smrtnosti a jiná "čísla", která na nich přímo závisí. Dokud nebudou k dispozici kompletní mezinárodně standardizovaná data, jsou podobná srovnání bezpředmětná.

Dynamika šíření však malou dávku mezinárodního srovnání snese. Pokud populace spojitě roste konstantním tempem, její velikost roste v čase exponenciálně neboli při stejném tempu růstu se absolutní přírůstek zvyšuje. Jedinými vstupními parametry této rovnice jsou počáteční počet nakažených a míra růstu. Podmínkou je, že testování probíhá podle kritérií stálých v čase. V západních evropských zemích, kde pandemie propukla ve srovnání s Českou republikou dříve a nebyla podchycena omezujícími opatřeními, rostly počty nakažených zpočátku tempem 33 procent. Veřejně dostupná česká data o evidovaných počtech nakažených tuto exponenciálu následovala až do poloviny března. Od té doby se rychlost nárůstu zpomaluje o více než dvě procenta za den, a to i přes navýšení testovacích kapacit.

Současná pandemie je v mnoha ohledech přírodním experimentem. Podrobnou "demografii viru" zatím neznáme, data i analýzy však přibývají po tisících. Jisté je však zatím jen to, že nyní již pandemii nelze zastavit a nakažených bude v blízké budoucnosti přibývat. Zpomalení rychlosti šíření v rané fázi epidemie má však ve výhledu následujících dnů a týdnů enormní vliv na počty nakažených a potenciálně i na výslednou úmrtnost. Je tak namístě ocenit včasný a prozíravý zásah české vlády a sounáležitost občanů při respektování výrazně omezujících opatření. Získali jsme cenný čas. Zbývá jen rozumně jej využít.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru