Když se podaří rozjet projekt chytré karantény, lidé, kteří se mohli nakazit koronavirem, budou končit v izolaci rychleji. Nyní to podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové při vy­užití standardních metod trvá pět až sedm dní. "Chytrá karanténa si klade za cíl dostat lidi do karantény mezi třetím a pátým dnem," říká Rážová v rozhovoru pro HN. Čím rychlejší je cesta do izolace, tím menší je pravděpodobnost, že člověk, který o své nákaze ještě neví, rozšíří virus mezi ostatní.

Na novince s vládou spolupracuje iniciativa Covid19CZ, složená z IT firem. Ta vymyslela způsob, jak pomocí moderních technologií zmapovat, s kým nakažený přišel do styku. Systém bude využívat data z mobilu a platebních karet. Pacient ale bude muset k využití soukromých údajů dát souhlas.

Spuštění chytré karantény má na starosti nový vládní tým ­Covid-19 v čele s náměstkem ministra zdravotnictví a epidemiologem Romanem Prymulou. Členkou týmu je i Rážová, která coby hlavní hygienička také patří k ministerským náměstkům. Ve zkušebním režimu projekt v pondělí odstartoval v Jihomoravském kraji. Pomáhá s ním i armáda.

Rozhovory s nakaženými nyní vedou hygienici. Nově by jim podle Rážové měli pomoct speciálně vyškolení tazatelé. Hygienik ale bude mít i nadále poslední slovo. "Rozhodne, kdo je blízký kontakt, kdo půjde na vyšetření, kdo do karantény. A kdo do ní nemusí, protože se třeba kolem nakaženého jenom mihl," popisuje Rážová a dodává, že pacientovy blízké kontakty lékaři budou i nadále posílat rovnou na testy. Ostatní budou mít za úkol sledovat v izolaci svůj zdravotní stav.

Epidemiologů je na hygienických stanicích podle Rážové asi 400 až 500 a už jsou přetížení − pracují 12 až 14 hodin denně. "Jsem ráda, že projekt chytré karantény vzniká a trochu hygienikům odlehčí," věří hlavní hygienička.

Rážová na svůj post nastoupila 12. března, v době, kdy v Česku byla potvrzena stovka případů nákazy. Předchůdkyně Rážové Eva Gottvaldová podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezvládala svou práci, a proto ji vláda odvolala. Rážová, která předtím řídila středočeskou hygienu, podle svých slov dostala od ministrů za úkol sjednotit postupy krajských hygienických stanic a zlepšit komunikaci mezi nimi.

Kvůli pandemii koronaviru jsou v Česku zavřené školy, restaurace, divadla, kina i řada obchodů. Volný pohyb lidí je omezen na cesty do práce, na nákup nebo za rodinou. Na veřejnosti musí mít všichni zakrytá ústa a nos. Vláda nařízení prodloužila do Velikonoc. Prymula slíbil, že když se chytrá karanténa osvědčí, bude možné některá opatření uvolnit.

"Pokud by se dařilo dostatečně testovat, dostávat lidi rychle do karantény a nebylo by tu příliš závažných případů, které obsazují lůžka v nemocnicích, nějaké lehké rozvolnění určitě navrhneme," říká Rážová. Konkrétní ale být nechce, šlo by podle ní o věštění z koule.

Počty lidí, které se odborníkům daří za den vyšetřit, v posledních dnech vzrostly. Stále ale testování neprobíhá hladce. Rozhovor s hlavní hygieničkou vznikl pár hodin poté, co liberecká nemocnice oznámila, že kvůli nedostatku testovacích sad přestává lidem odebírat vzorky. Během úterý k tomuto kroku ze stejných důvodů přistoupilo několik dalších odběrových míst.

Rážová věří, že vládnímu týmu Covid-19 se do budoucna podaří těmto situacím předcházet. "Jeho součástí jsou lidé, kteří u nás na ministerstvu dělají logistiku. A samozřejmě i vojáci ji umí," říká.

Denní počty testů zatím jen dvakrát přesáhly pětitisícovou hranici. V neděli se například výsledky dozvěděly jen necelé tři tisíce lidí. Rážová vysvětluje, že i když je laboratoří s potřebným povolením už více než sedm desítek, do testování se zapojují postupně. A některé v sobotu a v neděli nepracují. "O víkendu to tím pádem jde vždycky trochu dolů, ale jakmile laboratoře v pondělí zase najedou, dotestují nabrané vzorky," popisuje.

Široké testování je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedním z klíčů ke zvládnutí pandemie. Prymula už dříve uvedl, že se chce dostat až na 10 tisíc testů denně. Pomoct by s tím měla akademická pracoviště.

Další doporučení WHO ale česká vláda zřejmě následovat nebude. Organizace v pondělí vydala prohlášení, že nemá smysl, aby všichni povinně nosili roušky, jako je tomu v Česku. Ústa a nos by si podle odborníků z WHO měli chránit jen nakažení.

Rážová s tím ale nesouhlasí. Podle ní roušky před virem, který se šíří kapénkami, slouží jako bariéra. A hlavně při cestách hromadnou dopravou je podle ní dobré je nosit. "A podomácku vyrobené jsou navíc hezké. Myslím, že se z toho stala skoro móda. Líbí se mi, že v té těžké situaci se našli lidé, kteří je začali šít," říká hygienička, která svou červenou roušku dostala od dobrovolníků.

Látkové roušky ale nepotřebuje jen veřejnost. Poptávají je i nemocnice nebo domovy pro seniory, které si stěžují na nedostatečné dodávky od státu. "Vláda se snaží ochranné prostředky dovézt. Jenže o to se snaží všechny státy. Je to velký boj," namítá Rážová a dodává, že kraje si při přerozdělování ochranných pomůcek určují prio­rity samy.