Ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu, uvedly v pondělí ve společném článku deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt.

Ministr Lubomír Metnar (za ANO) v předkládací zprávě počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by podle zjištění Aktuálně a Respektu jen premiér. Ihned po zveřejnění článku kritizovali iniciativu ministerstva obrany někteří opoziční politici.

Ministerstvo obrany později odmítlo, že by chystalo změnu zákona, který by oslabil roli parlamentu v době krize. Cílem předloženého dokumentu bylo podat vládě obecné doporučení o řešení krizových situací.

Premiér Andrej Babiš v reakci na zprávu o chystaném návrhu na Twitteru uvedl, že o něm nevěděl. "Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to samozřejmě nebudeme," uvedl premiér a dodal, že neví, proč ministerstvo obrany teď "vytáhlo" dokument, který mu vláda zadala v roce 2015. "Tohle se kolegům fakt nepovedlo," dodal.

Podle úterního zjištění Aktuálně.cz a Respektu ale Babiš o chystaném návrhu věděl a dokonce jeho předložení na vládě Metnarovi sám nařídil. Návrh s názvem "Zpráva o plnění neuzavřených úkolů" projednávala totiž Bezpečnostní rada státu 2. března. Tehdy šlo o jednání ministrů silových resortů a zástupců bezpečnostní komunity, kterému Babiš předsedal a jehož závěrem bylo, aby ministr obrany návrh vládě předložil.

Dokument z jednání Bezpečnostní rady státu z 2. března.
Dokument z jednání Bezpečnostní rady státu z 2. března.
Foto: Aktuálně.cz

Proč Babiš na Twitteru uvedl, že o Metnarově návrhu nevěděl, není jasné. Metnar na položený dotaz redaktorů Aktuálně.cz a Respektu neodpověděl a pouze přes mluvčího uvedl, že "původní termín zpracování byl říjen 2019, nestíhali jsme, proto byl prodloužen na konec března. Tento termín byl splněn a materiál odeslán, což je vzhledem k situaci nešťastná časová souslednost". Ministr zároveň odmítá, že by návrh byl na jednání bezpečnostní rady rozebírán v diskuzi. Na dotazy redaktorů neodpověděl ani Andrej Babiš.

Stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla podle dokumentu vyhlásit sama vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu.

"V neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil, nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by ho potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi," citovali z dokumentu autoři článku.

Co přesně je "neodkladná situace", se podle nich v dokumentu neupřesňuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015, kdy zemi vedl jako premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a Andrej Babiš (ANO) byl ministrem financí. Navrhované zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března. O deset dní později Babišův kabinet vyhlásil kvůli šíření koronavirové epidemie nouzový stav.

Servery Aktuálně a Respekt uvedly, že připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, navrhuje Metnar nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli "povaze a citlivosti předkládaného materiálu". Metnar v pondělí požádal o zařazení své zprávy i na program vlády, Babiš ale autorům článku řekl, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě netuší. "Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat," uvedl premiér.

Vládní materiál ostře kritizuje opozice, která se obává oslabení role parlamentu, nelíbí se jí doba, kdy se dokument projednává. Někteří zástupci opozice vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.

Ministerstvo obrany odmítlo, že by chystalo změnu zákona, který by oslabil roli parlamentu v době krize. Vláda měla podle mluvčího ministerstva Jana Pejška pouze dostat doporučení odborné skupiny, která od roku 2015 posuzovala možnosti řešení krizových situací. Metnar v úterý označil načasování předložení materiálu vládě, která ho měla vzít pouze na vědomí, v současné situaci za náhodné a nešťastné. Nad případnými změnami by podle něj musela být široká politická shoda.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru uvedl, že nehrozí, že by se Metnarův návrh projednával v nouzovém stavu.

Je podle něj ale potřeba v návrhu zohlednit zkušenosti z aktuální krize.

Na tiskové konferenci po setkání vedení Ústředního krizového štábu dodal, že Metnarovi doporučí, aby materiál stáhl. "Abychom se k návrhu vrátili v situaci, kdy ta krize bude za námi, kdy nebude jitřit politickou atmosféru a nebude to nutit opoziční politiky, aby vyzývali k občanské neposlušnosti," dodal ministr.

Podle něj se však při inventuře krizové legislativy ukazuje, že stát není připraven na všechno. "Tím ale neříkám, že to máme dělat teď, v krizovém stavu. Až se to uklidní, až bude jasněji a bude jasné, jak jsme tuto krizi zvládli, tak se na to můžeme znova podívat," doplnil Hamáček.