Bankéři velkých finančních společností, ale také šéfové menších firem, jejichž byznys spočívá v půjčování peněz, mají napilno. Poté co v neděli ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prohlásila, že chce zavést půlroční splátkové prázdniny, během kterých by lidé a firmy nemuseli splácet své závazky, pustila se řada z nich do bleskového vyjednávání s politiky a centrálními bankéři o plánovaném moratoriu.

"Banky vyhodnotily situaci a zahájily diskusi s ministerstvem financí a ČNB, jak splnit princip 'plošnosti', aby byl naplněn účel tohoto opatření, tedy pomoci těm firmám a lidem, kteří se dostali v důsledku pandemie koronaviru do finančních potíží," popisuje mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Monika Petrásková.

Ministerstvo financí na dotaz HN uvedlo, že "přesnější parametry moratoria budou představeny na jednání vlády ve středu". Ve středu má vláda o vyhlášení moratoria na splátky úvěrů a hypoték rovnou rozhodovat.

2,88 bil. Kč

měli na konci ledna lidé a firmy napůjčováno u tuzemských bank.

100 tis. žádostí

o odklad splátek registrovala Česká bankovní asociace za posledních 14 dní.

75–80 mld. Kč

Takové zisky jsou v bankovním sektoru v posledních třech letech.

4 %

Ve středu vláda projedná i zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti.

Domácnosti, živnostníci a firmy mají na úvěrech u tuzemských bank půjčeno téměř 2,9 bilionu korun. Také proto, že v pondělí banky neměly podrobné informace o chystaném opatření, nezaujaly k návrhu jednotné stanovisko. Vládě však vyslaly jasný signál, že s celoplošným zamrazením splátek nesouhlasí a chtějí odklady vyřizovat individuálně na základě dané situace svých klientů.

"Prezidium bankovní asociace před necelými 14 dny řeklo, že budeme klientům pomáhat, a do týdne jsme v naší bance měli připraven plně digitalizovaný proces. Zprocesovali jsme už téměř 25 tisíc žádostí a ve většině případů je velmi rychle, adresně a úspěšně žádostem vyhověno," říká v rozhovoru pro HN šéf České spořitelny Tomáš Salomon.

ČBA k pondělku dni registrovala přes 100 tisíc žádostí o odklady splátek. Banky tvrdí, že jsou schopné žádosti vyřizovat rychle, v horizontu několika dní. "Samotný proces zpracování žádosti u nás netrvá déle než pět dní, například v pondělí ráno nám zbývalo posoudit pouze jednotky žádostí, které dorazily večer předchozího dne," popisuje mluvčí Monety Zuzana Filipová. Skupina podle ní již umožnila odklad v 17 tisících případech.

ČNB se však i přes ubezpečování bank obává, že individuální vyřizování žádostí nebude dostatečně rychlé. "Pokud banky zůstanou u individuálního vyřizování žádostí, tak se podle mého soudu na řadu lidí nedostane v čase, kdy odklad potřebují," vyjádřil v pondělí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus své obavy guvernér ČNB Jiří Rusnok. S tímto argumentem plošný zákaz také podpořil.

Podle Rusnoka je nezbytné nastavit parametry moratoria tak, aby byly banky schopné pozastavení splátek absorbovat. "Doporučoval bych, aby i v průběhu moratoria běžel nějaký minimální úrok. Jde o to, že ani banky nemají peníze zadarmo − musí za ně platit zase svým vkladatelům," vysvětluje guvernér.

Související

Výše úroku by podle jeho slov měla odpovídat "nižšímu průměru hypoték". Podle Fincentrum Hypoindexu činila v únoru průměrná sazba hypoték 2,46 procenta. "Úrok by měl být navázaný na naši repo dvoutýdenní sazbu a k tomu by byla minimální přirážka," doplňuje Rusnok.

Pokud vláda plošné moratorium schválí, bankám administrativa spojená s vyřizováním žádostí neskončí. Namísto žádostí o odklady splátek by však nově musely vyřizovat žádost lidí, kteří odklad chtít nebudou. "Dlužník, který preferuje splácení, nebude muset odklad využít," vysvětluje mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Zmrazení splátek by se mělo týkat i splátkových firem a dalších nebankovních poskytovatelů půjček, což představuje další desítky miliard, které mají domácnosti a podnikatelé půjčené. "Pro mnoho nebankovních institucí navíc může být toto opatření likvidační," varuje analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Návrh by podle dosavadních reakcí neměl mít problém projít parlamentem. Zástupci opozičních ODS, KDU-ČSL i TOP 09 jej přivítali a připomněli, že tento krok po ministryni financí žádali v minulých dnech. Záležet však bude na konečném znění opatření.

Související

Komentáře ke článku

David Monoszon 31.03.2020 09:39
Plošné zamrazení splátek na tak dlouhé období je spíše ekonomický experiment než seriózní krizový management. Ekonomický experiment centrálně plánované ekonomiky komunismu byl filosofy promýšlen desítky let, než byl převeden do praxe. Tento experiment byl promýšlen maximálně několik hodin. Důsledky tohoto experimentu mohou být více škody než užitku. Pokud centrální banka dostane banky do disentu, zamrazí tak jakékoliv poskytování úvěrů v ČR. Většina úvěrových peněz pochází z vkladů na bankovních účtech. Pokud se úvěry hromadně přestanou splácet, banky budou nuceny najít nějaký mechanismus jak omezovat výběry peněz. Argument, že ČNB má dostatečné rezervy na cokoliv je v rámci kupeckých počtů celkem mimo. Pojďme počítat - rozhazování peněz z helikoptéry živnostníkům, intervence kurzu CZK, příspěvky na mzdy, zdravotnictví a banky, kterým nikdo nesplácí úvěry = kolaps, ve kterém můžeme očekávat to nejhorší, co může emerging market potkat, např. captial flow control. Selským rozumem zmrazení splátek úvěrů = zastavení krevního oběhu financování ekonomiky.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru