Ve snaze zmírnit negativní dopady boje s pandemií nového typu koronaviru chtějí vláda a centrální banka uvést do stavu hibernace zhruba 2,8 bilionu korun na úvěrech, které mají domácnosti, živnostníci a firmy půjčené u tuzemských bank. Splácení půjček by se přerušilo na půl roku.

V porovnání s již přijatými a avizovanými vládními kroky by šlo bezesporu o nejrozsáhlejší opatření, které má přispět k posílení finanční situace domácností i podnikatelů v době, kdy v důsledku očekávaného propadu ekonomiky mohou mít lidé, živnostníci i firmy velké výpadky příjmů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) proto už tuto středu vládě navrhne změny zákonů, které zmrazení splátek prakticky všech úvěrů o půl roku umožní. Podle Schillerové by se také úroky úvěrů mohly během moratoria snížit na "nějakou symbolickou výši".

Zmrazení splátek by se mělo týkat i splátkových firem a dalších nebankovních poskytovatelů půjček, což představuje navíc další desítky miliard, které mají domácnosti a podnikatelé půjčené.

Celé Česko je již dva týdny v celkové karanténě. Platí omezení pohybu a řada podniků je z nařízení vlády zavřená, další musely své fungování omezit. Do nedělního večera se v tuzemsku novým koronavirem nakazilo více než 2700 lidí, 16 osob na nemoc Covid-19 zemřelo.

Koordinaci při přípravě půlročního odložení splátek úvěrů potvrdil včera v ČT i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. "Bude to zásah do bankovního sektoru, přivodí to jisté ztráty, ale bude-li to rozumně nastaveno, je bankovní sektor schopen tyto ztráty absorbovat," reagoval.

Podle Rusnoka je třeba toto "hrubé opatření" provést tak, aby odklad byl automatický a klienti nemuseli banky o nic žádat. "Pokud by to měly banky administrovat, tak to nezvládnou. Plno jejich lidí pracuje z domova, některé pobočky jsou zavřené," dodal.

Související

Z prvních reakcí vyplývá, že návrh by neměl mít problém projít parlamentem. Zástupci opozičních ODS, KDU-ČSL i TOP 09 jej přivítali a připomněli, že tento krok po ministryni financí žádali v minulých dnech. "Banky jsou v dobré kondici a měly by to zvládnout," uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Tuzemské banky skutečně patří mezi finančně nejzdravější v Evropě a zisky celého sektoru se v posledních třech účetně uzavřených letech pohybovaly každoročně kolem 75 až 80 miliard korun. Také jejich hotovostní likvidita je mimořádná, jen u centrální banky mají uloženo téměř tři biliony korun.

V každém případě se v důsledku tohoto opatření i zhoršujícího se stavu celé ekonomiky letos jejich hospodaření výrazně zhorší. Lze tedy očekávat, že se některé banky propadnou do ztrát, protože úvěry a půjčky jsou pro ně jedním z hlavních zdrojů příjmů.

"Tato informace je pro nás nová, nezbývá než doufat, že tento návrh domýšlí nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé účinky tohoto kroku napříč celým bankovním sektorem," uvedl na dotaz HN výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Zástupci bank připomínají, že již v současné době odklady splátek umožňují. "Zpracovali jsme již více než 20 tisíc žádostí o odklad splátek úvěrů individuálních i firemních klien­tů, kteří byli postiženi pandemií," uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že banka umožňuje odklad až o šest měsíců.

Současný postup bank je ovšem založen na individuálním posouzení, zda je klient opatřeními proti pandemii zasažen. A žadatel o odklad navíc riskuje, že se s ním tento "škraloup" v platební disciplíně potáhne a do budoucna si může zhoršit svou úvěrovou reputaci. Proto je podle guvernéra Rusnoka důležité doprovodit opatření i zásahem do pravidel posuzování kvality úvěrů a dlužníků.

"Důležité je nejen zastavení splácení, ale v té době také vypnutí regulatorních mechanismů," uvedl guvernér. To by v praxi znamenalo, že banky by k těmto úvěrům nemusely vytvářet rezervy a klienty hodnotit jako nespolehlivé plátce.

Ministryně Schillerová představila i další nápady, které chce v rámci novely zákonů prosadit. Jde například o snížení pokut za případné nesplácení úvěrů poté, co půlroční moratorium skončí. Současně navrhne i zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti, kterou nyní platí kupující. "Myslím, že je potřeba trochu pomoci lidem při pořizování bydlení. Ceny bytů by mohly trochu klesnout a trh se rozpohybovat," uvedla ministryně v TV Prima.

Ze strany bank lze očekávat, že se budou plošnému zastavení splácení úvěrů bránit a budou chtít moratorium jen pro ty skutečně zasažené.

"Předpokládáme, že stejně jako ve většině ostatních evropských zemí budou případné další zákonné kroky založené na adresné pomoci lidem či firmám postiženým epidemií koronaviru," reagoval šéf Komerční banky Jan Juchelka. Podle něj banka už nyní dělá maximum pro to, aby pomohla klientům situaci okolo koronavirové epidemie zvládnout.

Názor Jana Juchelky z Komerční banky, že zmrazení splátek by se mělo týkat jen těch, kteří je skutečně potřebují, podpořil i šéf České spořitelny Tomáš Salomon. "Jsme přesvědčeni, že ekonomicky pandemie rozhodně nepostihla všechny, a snažíme se, aby pomoc směřovala co nejrychleji k těm, jejichž schopnost splácet byla pandemií postižena. Proto nepovažujeme návrh plošného moratoria za ekonomicky efektivní," řekl.

"Je složité nyní analyzovat dlouhodobé ekonomické dopady plošného moratoria. Můžeme pouze vycházet z našich zkušeností, které indikují vysoká rizika spojená se zamrznutím aktivity v celých hospodářských odvětvích. To by mohlo mít v dlouhodobějším hledisku ještě negativnější dopady než stávající pandemie," reagoval šéf spořitelny.

Podle Salomona se banka svým přístupem vůči individuálním i firemním klientům snaží zabránit insolvenčnímu dominu a udržet spolu s firmami a podnikateli i desítky tisíc pracovních míst.

Právě hrozba řetězových krachů je podle expertů rizikem, které je třeba urychleně řešit. Současná situace a platné zákony mohou vystavit velké množství podnikatelů a firem exekucím a insolvencím. "Lidé se bojí, že spadnou do exekucí. Rádi bychom diskutovali o tom, aby se exekuce zastavily," uvedl ve včerejší televizní debatě šéf odborů Josef Středula.

Jisté moratorium by bylo vhodné podle profesora ekonomie Štěpána Jurajdy z CERGE-EI uvalit i na insolvence firem. "Ty firmy si současnou situaci samy nezpůsobily. Stačí pozastavit nutnost podávat na sebe insolvence i možnost podávat insolvenční návrhy jako takové," řekl Jurajda.

HN již minulý týden informovaly, že vláda pod tlakem expertů a právníků novelu insolvenčního zákona připravuje s cílem zabránit zbytečným krachům a přehlcení soudů. "Určité kroky ministerstvo spravedlnosti chystá, ale v tuto chvíli nemůžeme být konkrétní, protože na přesné podobě stále pracujeme," reagovala mluvčí úřadu Lucie Machálková.

Podle informací HN od zdrojů blízkých přípravě by novela měla řešit tři základní body. Prvním je situace lidí, kteří žádají o oddlužení nebo již v procesu oddlužení jsou. Dále by se mělo umožnit statutárním orgánům firem odložit povinnost podat na sebe insolvenční návrh kvůli platební neschopnosti. "Jinak tu bude vlna insolvencí, kdy to na sebe firmy budou muset podat," reagoval včera Středula. Třetím opatřením má být možnost prodloužit současnou tříměsíční ochranu před věřiteli o další měsíc a usnadnit vyhlášení tohoto moratoria. "Morato­rium by opět schvaloval soud, tentokrát ale bez souhlasu věřitelů," uvedl minulý týden právní expert Bohumil Havel, který je členem ministerské komise.

Podle odborníků je ale třeba myslet na to, aby toto opatření nechránilo firmy, které by měly jít do insolvence bez ohledu na pandemii. "Jedna věc je ochránit dlužníky, ale na druhé straně můžete způsobit druhotnou platební neschopnost věřitelům, musíme být opatrní," dodal další člen komise, insolvenční správce Lukáš Zrůst.

S přispěním Jana Úšely a Jaroslava Krejčího

Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru