Vláda se po tlaku expertů a právníků rozhodla kvůli epidemii koronaviru změnit insolvenční zákon. Změna by měla zahrnovat například úpravu lhůt pro povinnosti firem podat na sebe insolvenční návrh. Cílem je zabránit zbytečným krachům podniků z důvodu nedostatku hotovosti a ochránit soudy před přehlcením.

Ministerstvu spravedlnosti zaslal rovněž i pražský vrchní soud vlastní návrh na novelu insolvenčního zákona, který má přispět k odstranění některých nežádoucích důsledků nouzového stavu.

Podle vyjádření soudců insolvenčního úseku vrchního soudu jde o novelu "pro zlé časy". Návrh totiž zohledňuje mimořádné situace, které ovlivňují ekonomické prostředí − tedy nejen nouzový stav, ale i stav ohrožení státu nebo válečný stav. Předseda soudu Luboš Dörfl odeslal návrh nejen ministerstvu, ale také všem místopředsedům insolvenčních soudů, aby ho případně doplnili.

Novela insolvenčního zákona, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, by měla být připravena příští týden pro projednání ve stavu legislativní nouze. Ten umožňuje přijetí zákona ve zkráceném jednání. Pokud vše půjde podle plánu, jednat by o něm mohli poslanci už počátkem dubna.

"Je nutné jednat opravdu rychle. Úprava je potřebná v řádu týdnů, možná spíše dnů," říká insolvenční správce Lee Louda, vedoucí Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka na Vysoké škole ekonomické. Centrum včera vydalo návrh základních kroků pro řešení následků koronavirové krize českých podniků. Podobně už po nutné změně volal spolupracovník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Tomáš Richter.

Co přesně ministerstvo plánuje, zatím úřad nechce sdělit. "Určité kroky ministerstvo spravedlnosti chystá, ale v tuto chvíli nemůžeme být konkrétní, protože na jejich přesné podobě stále intenzivně pracujeme," říká mluvčí úřadu Lucie Machálková. Podle informací HN od lidí blízkých přípravě by ale novela zákona měla řešit tři základní body.

Ten první se týká fyzických osob. Lidem, kteří přijdou o příjmy, by měla umožnit úpravu lhůt a podmínek pro požádání o oddlužení a dále přerušení procesu oddlužení, tedy odklad splátek a prodloužení doby splácení.

Druhý bod pak řeší otázku firem. U těch se mají změny týkat hlavně odložení povinnosti statutárních orgánů podat na společnost insolvenční návrh v případě platební neschopnosti. Ta může firmám hrozit kvůli krátkodobému výpadku příjmů z důvodů současné krize. "Řada těch společností, které musely zavřít provozy či obchody, začíná mít problémy s nedostatkem hotovosti. Těch čtrnáct dní, které to nyní trvá, je často hraničních. Je potřeba zklidnit podnikatele a manažery, aby se neobávali udržet firmy v chodu," říká Louda.

Třetím bodem je pak zavedení mimořádného moratoria. To existuje už nyní, v podstatě jde o tříměsíční ochranu před věřiteli s možností prodloužení o dalších 30 dnů. To dnes musí schvalovat soud po souhlasu nadpoloviční většiny věřitelů. A dlužníkovi dává tento nástroj možnost zkusit firmu zachránit ještě předtím, než spadne do úpadku. Jeho vyhlášení by nyní mělo být jednodušší.

"Ty detaily se ještě diskutují, nicméně moratorium by opět schvaloval soud, tentokrát ale bez souhlasu věřitelů," říká další expert z Akademie věd a CRI Bohumil Havel. Ten je i členem komise na ministerstvu spravedlnosti, která změny připravuje.

Další člen této komise, insolvenční správce Lukáš Zrůst ze společnosti Konreo, by byl ale v otázce moratorií opatrný. "Taková věc podle mého potřebuje delší debatu a je nutné ji velice precizně ohraničit. Je možné, že pokud bychom toto schválili, budou i nadále přežívat v klinické smrti podniky, které by měly jít do insolvence bez ohledu na koronavirus. Jedna věc je také ochránit dlužníky, ale na druhé straně můžete způsobit druhotnou platební neschopnost věřitelům, musíme být opatrní," vysvětluje.

S tím, že budou firmy, které se nový systém pokusí zneužít, počítá i Bohumil Havel, ale dodává, že "výhody těch modelů jsou natolik zjevné, že převyšují nad negativy".

Omezení krachů firem navíc podle něj zamezí přetížení soudnictví, které by nemuselo velkou vlnu insolvencí zvládnout. Téměř všechny soudy už kvůli krizovým opatřením musely přistoupit k prodloužení lhůt pro zpracování počáteční fáze oddlužení.

Krajský soud v Českých Budějovicích zákonnou dvouměsíční lhůtu navýšil o tři měsíce, v Brně pak budou mít insolvenční správci na předložení zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, soupisu majetkové podstaty a dalších podkladů dokonce půl roku.