Podle některých právníků mají firmy a podnikatelé nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku opatření v boji proti koronaviru. To podle nich ale platí pouze v případě, že restrikce jsou vyhlášené na základě krizového zákona. Vláda však tento týden veškerá opatření přesunula pod zákon o ochraně zdraví. Tím údajně zbavila firmy možnosti žádat po státu náhradu za ušlý zisk. Opozice za to vládu kritizuje, někteří poslanci volají k odpovědnosti ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alenu Schillerovou (za ANO).

Vláda přesunula opatření pod zdravotní zákon poté, co souborem restrikcí uzavřela hospody a restaurace a spolu s nimi také část obchodů nebo služeb. "Pravděpodobně dojde k tomu, že podnikatelé postižení těmito opatřeními přijdou o možnost požadovat náhradu škody," potvrdil prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

O klienty přišly následkem vládních opatření také cestovní kanceláře. Ty poukazují na to, že kvůli podobným krokům, jako je změna zákona, pod nímž kabinet vydává opatření a zákazy, neexistuje předvídatelnost následků vládních kroků. "Aktuální situace nemá žádnou oporu v naší legislativě. Panuje velký chaos, nepřehlednost, co platilo včera, neplatí dnes a naopak," uvedla tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok Eva Němečková.

Ministryně financí Schillerová změnu právního základu obhajuje. Říká, že podnikatelé nemají nárok na ušlý zisk bez ohledu na to, zda jsou restrikce vydávané pod zdravotním či krizovým zákonem. "Dopad opatření je v obou případech úplně stejný," řekla Schillerová po včerejším jednání vlády. Opírala se přitom o právní názor ministerstva vnitra, který říká, že náhradu škody musí stát vyplatit, pokud někomu zabaví majetek nebo přikáže nějakou činnost. Jako typický příklad uvedla nouzový stav během povodní. "Když jsme při nich někomu zbourali dům, tak tam jednoznačně následovala náhrada škody. Ale my nikomu majetek nebereme," řekla ministryně.

Část právníků i opozice přesto vládu za změnu právního základu kritizuje, podle nich se tím chce kabinet vyvléct z odpovědnosti za úhradu škod. Zákon o krizovém řízení v paragrafu o náhradě škody totiž uvádí, že "stát je povinen nahradit škodu v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními".

Související

Ústavní právník Jan Wintr potvrdil, že podle krizového zákona je možnost žádat odškodnění za restriktivní opatření, což v zákoně o ochraně veřejného zdraví není. "Nicméně i ta opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud jsou vydaná za nouzového stavu, se mohou vejít pod definici krizového opatření," řekl Wintr. Podle něj je evidentní, že poslední slovo budou mít soudy.

S tím souhlasí i další ústavní právník Jan Kysela. "Otázku výše škod nebude vědět nikdo, dokud to nebudou rozhodovat soudy, protože ta právní úprava není dostatečně návodná," řekl Kysela.

Výklad vlády je však jasný, mimo jiné i proto, že by případné náhrady škody mohly být nad možnosti státního rozpočtu. "Stálo by to biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu," řekla Schillerová. Poukázala na to, že vláda už coby pomoc podnikatelům schválila odklad daňových přiznání o tři měsíce, zrušení plateb minimálního zdravotního a sociálního pojištění pro podnikatele na půl roku a nově také 15 tisíc korun měsíčně pro dotčené živnostníky. Evropská komise navíc potvrdila, že odškodnění je čistě v kompetenci každé členské země podle jejího domácího právního řádu.

Podle opozice je to však stále málo. "Jsme znepokojeni tím, že vláda sveřepě trvá na tom, že podnikatelé nemají nárok na úhradu škod, a to prý podle žádného z obou zákonů. Stát by to prý zruinovalo," uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová po včerejší telekonferenci předsedů opozičních stran s premiérem Andrejem Babišem a dalšími ministry. Na jednání Pekarová Adamová trvala na tom, že stát musí poskytnout každému poškozenému podnikateli přímou kompenzaci vzniklých škod. "Těch 15 tisíc, které dnes s velkou pompou vláda vyhlásila, je spíše minimum na přežití, ale není to na udržení velkých provozů," uvedla Pekarová Adamová.

Podle předsedy KDU­-ČSL Mariana Jurečky není pro některé typy živností příspěvek 15 tisíc korun měsíčně adekvátní. Navrhl navíc pro letošní rok odpustit silniční daň.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura dokonce označil zdůvodnění Schillerové za nepřijatelné. "Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít," uvedl Stanjura po jednání vlády. Řekl také, že vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí. "Vláda musí podnikatele podpořit, ne hledat cesty, jak je zničit," dodal předseda poslanců ODS.

S přispěním Marka Pokorného

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru