Nový koronavirus, přesněji řečeno nemoc Covid-19, je poslední dobou doslova všude. Nejen že se poměrně rychle rozšířil i mezi evropské státy, z nichž se dokonce podle Světové zdravotnické organizace stalo současné epicentrum epidemie, ale také se rychle rozšířil do mediální sféry. V podstatě vše, co dnes čteme nebo slyšíme, má přímou či nepřímou spojitost s tímto pro ekonomiku negativním šokem. To, že tentokrát nevyvázneme "bez ztráty kytičky", je každému zřejmé. Zároveň ale budeme doufat, že nám to alespoň přinese pozitivní externalitu v podobě poučení se do budoucna.

Rozsah epidemie koronaviru a nutných opatření proti ní bylo prakticky nemožné odhadovat, když ještě bylo epicentrum v Číně a přesun nákazy do dalších zemí se zdál být relativně málo pravděpodobný. I dnes jsou ekonomické dopady stále zahaleny hustou mlhou, i když víme, že budou závažné, a každý týden víme přece jen o něco málo víc. Někteří ekonomové spekulují, že se z koronaviru stala nová černá labuť (z anglického black swan), tedy událost, která se těžko předpovídá, jelikož nemá vysloveně historický precedent, má zásadní negativní dopad do ekonomiky a častokrát i neodpovídající hospodářsko-politickou reakci či její načasování. Jakkoliv bude i v budoucnu koronavirus za mediálně vděčnou černou labuť často označován, jedná se podle mého názoru mnohem spíše o šedého nosorožce (z anglického výrazu grey rhino), což je naopak označení pro pravděpodobnou událost s velkými, a navíc relativně očekávanými dopady, které se ovšem dopředu nedostává patřičné pozornosti, jakkoliv si ji zaslouží. Dalším konvenčně uváděným šedým nosorožcem je například globální změna klimatu.

V globalizovaném světě, kde cestování již není vyhrazeno pro nejbohatší vrstvu populace a kde se stále zvyšuje počet obyvatel i věk dožití, je totiž pravděpodobnost pandemií nepochybně vyšší než v minulosti, a to i přes existenci různých vakcín či léků. Zároveň lépe známe mechanismy, jakými dochází k jejich šíření, a taktéž dokážeme lépe než v minulosti odhadnout konsekvence, jež by jejich podcenění mohlo mít pro ekonomiku či společnost.

V neposlední řadě se zdá, že riziko pandemií poslední dobou značně podceňujeme, patrně i vlivem dalších čistě ekonomických hrozeb, které se ovšem nyní ve světle koronaviru zdají být mírně řečeno triviální, například brexit či americko-čínské a jiné obchodní spory. Sice to již bylo hojně probíráno na různých místech, nicméně projděme si alespoň základní fakta o koronaviru, tak jak je momentálně známe, a k tomu pragmaticky využijme srovnání s běžnou neboli sezonní chřipkou.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru