Vláda od úterního rána prodloužila uzavření vybraných prodejen a provozoven až do 1. dubna. Na tiskové konferenci, kde to oznámila, přitom zamlčela, že prodloužení uzavření není podle vládního nařízení jako dosud, ale podle nově vydaného rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně zdraví. To ministerstvo vydalo v pondělí.

Zdánlivě nevýznamná formální změna ale může mít mnohamiliardový dopad pro všechny podnikatele, kterých se týká. Zatímco v případě vládního zákazu vydaného podle zákona o krizovém řízení má stát hradit všechny způsobené škody, v případě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví už to tak není.

Podle právničky Petry Dolejšové je zřejmé, že vláda při vyhlášení nouzového stavu a následných opatřeních před dvěma týdny přehlédla paragraf 36 zákona o krizovém řízení. Ten výslovně říká, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákona".

Zákon o krizovém řízení

Paragraf 36

◼ Odstavec 1:

Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
◼ Odstavec 5:

Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla.

"Vyděsili se, že budou muset hradit škody, a ministerstvo zdravotnictví v tichosti aktivovalo zákon o ochraně zdraví. Protože to není opatření v rámci krizového zákona, nenáleží za něj ani odškodnění podle paragrafu 36 zákona o krizovém řízení," je přesvědčena Dolejšová.

Firmy přitom již začaly mapovat škody a je zřejmé, že ty způsobené uzavřením provozoven mohou jít až do desítek miliard korun.

Podle právníků je tak nesporná škoda, která jim například uzavřenými provozovnami vznikla do pondělí 23. ledna. Od úterý, kdy ono rozhodnutí "převzalo" ministerstvo zdravotnictví, to už ale není jasné.

Na otázku, zda má přesunutí rozhodnutí vlády na ministerstvo zdravotnictví souvislost s možným odškodňováním, ani jeden z úřadů neodpověděl. "Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví," uvedla pouze mluvčí vlády Jana Adamcová.

"Vláda přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru," dodala mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

"Na první pohled to vypadá, jako by se stát chtěl zbavit odpovědnosti tím, že původní akt, kterým byla založena jeho odpovědnost za škodu, zruší a nahradí jej jiným, aby ji nemusel nahradit," míní bývalý ústavní soudce Stanislav Balík. Podle něj je nemravné použít kličku, aby se někdo takto snažil vyvázat z odpovědnosti, navíc když je to stát.

V případných žalobách na stát nejsou poškození podnikatelé podle Balíka bez šance. "Pokud vláda už jednou rozhodla, dala najevo, že se to dá řešit touto normou, a druhý krok nemůže být ke škodě občanů, kteří legitimně očekávají, že se jim náhrady dostane," říká s tím, že soudy by v případných sporech k původnímu úmyslu a rozhodnutí státu měly přihlédnout.

"Je to zoufalý pokus, protože je jasné, že k uzavření provozoven došlo v důsledku usnesení vlády, a nikoliv opatření ministerstva zdravotnictví, které přišlo po čtrnácti dnech," reaguje Tomáš Gajdušek z Komory daňových poradců.

Náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna je ale přesvědčen o tom, že stát za žádné škody nezodpovídá, a to ani za ty, které by vyplynuly z rozhodnutí vlády. Podle něj byl úmysl zákonodárce úplně jiný než hradit škody. "Věta v zákoně neznamená vždy to, co si myslíte, že je tam napsáno. To budou vykládat soudy," řekl a poukázal na to, že existují i jiné výklady zákonů než jen jazykový. Například i historický či systematický. A opačné názory jsou prý jen konstrukce advokátů, kteří na krizovém stavu chtějí vydělávat. Podle Mlsny je jejich výklad nesmyslný i proto, že by kvůli odškodňování za pandemii všechny státy zkrachovaly.

Poukazuje na to, že zákon o krizovém řízení vznikl původně kvůli povodním v roce 1997. Stát podle něj měl jen hradit škody způsobené tím, že v rámci zabránění škodám například zabaví techniku potřebnou na stavbu hráze či zbourá most.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Petra Lukášková HN potvrdila, že je zákon jednoznačný a podnikatelé, kterých se vládní nařízení o uzavření provozoven či třeba omezení dopravy dotkne, budou mít nárok na odškodné.

Související
Newsletter

KaranTéma HN

Jste doma a už nevíte, co si přečíst, na co se podívat, jak zabavit děti? Právě pro vás jsme spustili nový newsletter KaranTéma HN.

Každý všední den vám pošleme pár tipů na zajímavé články, knížky, filmy, seriály nebo recepty.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru